V poslední televizní debatě před prezidentskými volbami nahrál Andrej Babiš svému soupeři Petru Pavlovi na drtivou smeč. Když byla řeč o inflaci, opakoval bývalý premiér své výpady proti České národní bance, která podle něj vysokými sazbami ničí ekonomiku. Babiš například řekl, že ČNB měla zastavit zvedání hlavní sazby na 2,5 procenta, kam ji posunula ECB.
Byla to předvídatelná kritika, jen její provedení bylo ještě primitivnější, než jsme byli u Babiše zvyklí. Pavel tak snadno mohl poukázat na to, že Babiš byl – a to s argumenty až hysterickými – v závěru svého vládnutí už proti zvyšování sazeb nad jedno procento či na to, že pouhým následováním politiky Frankfurtu by zmizela hlavní výhoda nezávislé měnové politiky, a tedy důvod existence samostatné koruny. Za tu se přitom Pavlův oponent slovně pere.
Diváci, kteří nuance měnové politiky nesledují, by možná ocenili výsměch postavený na tom, že těžko můžete zastavit zvyšování sazeb na „evropské“ úrovni, pokud nemáte stroj času, díky němuž zjistíte, kde ECB s utahováním své politiky skončí. Vždyť pomalá reakce ECB řídící měnový blok od Dublinu po Atény je pověstná a ČNB hasící v letech 2021 a prvním pololetí 2022 akutní inflační požár na ni rozhodně čekat nemohla. Informovanější diváci mohli čekat na protiargument, že Evropská centrální banka u Babišem zmíněné hranice s velkou pravděpodobností neskončí. Politicky výhodné by také bylo zastat se v debatě střadatelů, kteří laxním bojem s inflací trpí nejvíc. Nic z toho nepřišlo.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
