V pražské Bubenči v Papírenské ulici by měla v příštích letech vyrůst moderní budova se zelenou střechou. Nebude potřebovat ani uhlí, ani plyn, nevypustí žádné emise. Metropoli však dodá teplo, které bude stačit 200 tisícům Pražanů. Jak? Tím, že z jejich přečištěných odpadních vod sebere teplo, které pak pošle zpátky, aby vyhřívalo domácnosti. Splašková voda je totiž zahřátá od teplé užitkové vody a i po vyčištění má teplotu kolem 15 až 20 stupňů Celsia, a to i za chladného počasí.

„Vodě je možné sebrat až deset stupňů a využít je pro vyhřívání. V tak obrovském kvantu, které každou vteřinu přitéká do čistírny, to představuje velké množství energie,“ říká Tomáš Voříšek, jednatel poradenské společnosti Seven, jež se na přípravě projektu spolupodílí.

Právě proto, že chystané Energocentrum má pracovat s odpadní vodou, bude stát v bezprostřední blízkosti Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, hned vedle historické budovy staré čistírny v Bubenči.

Ústřední čistírna je hlavní, proudí do ní splašky prakticky z celé Prahy. Ročně do ní přiteče přibližně 105 milionů kubíků odpadních vod, tedy v průměru 290 tisíc kubíků každý den. Pro představu: v krytém bazénu v Podolí jsou 2,5 tisíce kubíků, čistírnou tedy proteče 116 takových bazénů denně.

Pomohou velkokapacitní tepelná čerpadla

Projekt počítá s tím, že se bude realizovat postupně, ve dvou etapách. Každá etapa bude schopna dodat přibližně 830 tisíc gigajoulů tepla za rok.

„Teplo se získá z vyčištěných odpadních vod snížením jejich teploty o 10 stupňů za pomoci velkých tepelných čerpadel,“ vysvětluje Jiří Rosický, ředitel divize strategických investic Pražské vodohospodářské společnosti, která se na přípravě projektu rovněž podílí.

Fakta o Energocentru

Vystaví se ve dvou etapách, první by mohla být zprovozněna v roce 2030.

Každá z etap bude schopna zásobit teplem přibližně 41 500 domácností, což je 100 tisíc obyvatel Prahy. Celkem tedy až 200 tisíc lidí.

Každá etapa bude schopna dodat přibližně 830 tisíc gigajoulů tepla za rok.

Teplo se získá z vyčištěných odpadních vod snížením jejich teploty o 10 °C.

Náklady se odhadují na 7,7 miliardy korun bez DPH, z toho první etapa přijde na 5,5 miliardy.

Čerpadlo bere teplo z okolí, například tedy z odpadní vody, a převádí ho na vyšší teplotu použitelnou pro vytápění a ohřev vody. K tomu všemu bude samozřejmě zapotřebí elektrická energie. „Počítáme s tím, že v každé etapě budeme mít instalovaný výkon tepelných čerpadel 90 megawattů, které budou potřebovat instalovaný příkon napájení 30 megawattů. Prakticky to znamená, že na tři megawatty získaného tepla spotřebujeme jeden megawatt elektrické energie,“ vypočítává Rosický.

Záměr má velkou šanci na realizaci

Projekt Energocentra na Císařském ostrově je svým rozsahem v Česku ojedinělý. Zatím je však pouze na papíře. Je připraven na úrovni poměrně podrobně zpracované studie proveditelnosti. O tom, jestli se bude stavět, ale rozhodne nové vedení Prahy.

Loni v říjnu studii projednali pražští radní a z jejich usnesení, které mají HN k dispozici, vyplývá, že projekt má víceméně zelenou. Řeší se však ještě dostupnost pozemků pro výstavbu Energocentra. Budova, v níž bude umístěno, by předběžně měla stavební rozměry 110 × 70 metrů a její výška by měla kvůli instalaci potřebné technologie dosáhnout 20 až 25 metrů, z toho přibližně polovina bude pod zemí.

Odborníci, které HN oslovily, se domnívají, že projekt se s vysokou pravděpodobností realizovat bude. Výstavbu má zajistit Pražská vodohospodářská společnost.

„Každá ze zmíněných dvou etap bude schopna zásobit teplem přibližně 41 500 domácností, tedy zhruba 100 tisíc obyvatel Prahy. Celkem tedy až 200 tisíc lidí,“ upřesňuje Rosický. Studie proveditelnosti uvažuje dvěma hlavními směry, respektive pracuje s dvěma cílovými oblastmi Prahy. První etapa by měla zásobovat oblast Juliska–Veleslavín, kde se zároveň připravuje modernizace a rekonstrukce hlavních rozvodů.

„Tuto oblast je reálné napojit v době plánovaného dokončení první etapy Energocentra a její výkon ji plně pokryje,“ doplňuje Jiří Rosický.

Druhá etapa by měla dodávat teplo nově připravované výstavbě v oblasti Bubny–Zátory. Na tomto více než stohektarovém území, kde bývalo nákladové nádraží a které je dnes jedním z největších brownfieldů uvnitř města, by měla vzniknout moderní, chytrá čtvrť, která má dokonce ambici stát se první klimaticky neutrální čtvrtí v Česku, s mnoha prvky smartcities a využívání obnovitelné energie.

„Projekt Energocentra využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než 10 stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla. Funguje to s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédsku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek,“ řekl v říjnu náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN).

V současné době je připraven návrh rozhodnutí pražské rady o dalším pokračování projektové a investorské přípravy. „Projekt je reálný a může významně přispět k využití obnovitelných zdrojů energie, včetně úspory fosilních paliv a snižování uhlíkové stopy. Příprava a realizace takového projektu samozřejmě potřebují svůj čas. První etapa Energocentra by mohla jít do provozu v letech 2030 nebo 2031,“ předpokládá Rosický.

Centrum vyjde téměř na osm miliard

Podle současných odhadů by celé Energocentrum mělo vyjít na 7,7 miliardy korun bez DPH, z toho první etapa spolkne 5,5 miliardy. Nejprve bude nutné vybudovat celou stavební část centra a jeho vybavení pro napojení elektrickou energií. Vlastní vystrojení tepelnými čerpadly a jejich periferiemi se pak bude dít ve zmíněných dvou etapách.

„Projekt pravděpodobně může získat významnou dotační podporu z evropských fondů, může dosáhnout až na 40 procent z investičních nákladů a možná i více,“ předpokládá Rosický. Zbytek by měly pokrýt peníze města.

Energocentrum je jednou z cest, na jejímž konci by měla být Praha nezávislá na ruském plynu. Záměr předpokládá, že díky teplu z odpadní vody by se mohlo ušetřit až 30 milionů kubíků plynu za rok. Ekonomická návratnost je tedy založena hlavně na úsporách zemního plynu. Finance by se díky těmto úsporám měly vrátit zhruba do třiceti let.

V budoucnu by navíc Energocentrum mohlo sloužit v Bubenči i pro topení a chlazení Vltavské filharmonie, která se bude stavět v blízkosti stanice metra Vltavská.

Záměr vybudovat Energocentrum vychází z klimatické strategie, kterou město schválilo v květnu roku 2021. Město má podle ní do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého. Podle slov Rosického i Voříška by ovšem podobný princip výroby tepla bylo možné využít na čistírnách odpadních vod i v dalších městech Česka.

Ideu Energocentra chválí odborníci na zelenou energii. „Je to vynikající, velmi progresivní projekt. Odpadní teplo z čistírny nahradí v dálkovém vytápění zemní plyn. Místo vypouštění tepla z odpadní vody pánubohu do oken jeho podstatnou část, navíc velmi efektivně násobenou tepelnými čerpadly, vrátíme zpět spotřebitelům,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

„Objemem jde o potenciál pro dvě stě tisíc domácností. Společně se sdílením fotovoltaické elektřiny mezi bytovými domy a doufejme i městskou bioplynkou to považuji za jedny z nejlepších projektů, které se v Praze nastartovaly,“ shrnuje Chalupa.

Budoucnost vody

Stáhněte si přílohu v PDF

Petr Horký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel, dodává, že je to první velký projekt v Česku, který bude efektivně využívat kombinaci odpadního tepla a velkokapacitních tepelných čerpadel. „Tomu určitě fandím a věřím, že takových projektů bude mnohem více. V Evropě je to velký trend, a podíváte‑li se na města hlavně na severu Evropy, věřím, že se máme kde inspirovat,“ doplňuje Horký.

Teplo odpadních vod využívá Švédsko

Nápad využít teplo z vody pro vyhřívání domů je sice v takto velkém měřítku v Česku zcela unikátní, myšlenka však zdaleka nová není. Pod Národním divadlem v centru Prahy například již od 80. let funguje systém tepelných čerpadel, která pracují s teplem z vody Vltavy.

Švédové zase již 40 let vyrábějí teplo tím, že vychlazují mořskou vodu o tři stupně. Stejně tak hojně pracují i s odpadní vodou z městských čistíren. Už od roku 1985 například v Göteborgu, což je druhé největší město v zemi s více než milionem obyvatel, funguje systém se čtyřmi tepelnými čerpadly, která odebírají teplo z čistírny odpadních vod. Čerpadla mají výkon 160 megawattů, rozdělený na dvě 30megawattová a dvě 50megawattová zařízení. Teplo pak proudí do místní sítě dálkového vytápění.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost vody.