Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba nasadil opravdu tvrdý výraz. „Konec války pro mě nastane až tehdy, když ruský prezident – kdokoliv to bude – přijede na Ukrajinu, poklekne před památníkem obětí války a požádá o odpuštění,“ pravil v panelu, v němž bylo několik premiérů severských zemí, bývalý ředitel americké CIA a zvolený český prezident Petr Pavel. Debata se odehrávala v rámci Mnichovské bezpečnostní konference, která se konala od pátku do neděle a kde se představitelé evropských zemí a USA snažili přesvědčit sebe i svět, že rok po vypuknutí ruské války na Ukrajině je Západ v podpoře bojující země jednotný a pevný.

Politikům se tento dojem dařilo udržet, přesto se dalo během oficiálních diskusí i v kuloárech zaznamenat, že jsou to země střední Evropy a Skandinávie, které musí spolu s početnou ukrajinskou delegací povzbuzovat své západní protějšky k ostřejším prohlášením a závazkům. Hlavně projevy německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyzněly ne úplně přesvědčivě. Scholz se pořád bojí eskalace, Macron si nechce zavřít dveře do Kremlu.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.