Jarní výstavy. Kam vyrazit za uměním?

Cameron Tauschke: Valleys of the Heart

Oblastní galerie Liberec
do 30. 4. 2023

Takřka na každém obraze původem australského výtvarníka Camerona Tauschkeho, které jsou k vidění v liberecké Oblastní galerii, je srdce. Většinou nikoli jako známý symbol lásky, ale jako realisticky vyobrazený sval pohánějící (nejen) lidské tělo. Cyklus Valleys of the Heart výtvarníka, který žije a tvoří v Berlíně, stojí na jednoduchém konceptu. Autor se inspiruje a nechává se fascinovat pořekadly a známými výroky, které se týkají právě srdce a které už stihly neustálým opakováním zbanálnět. Věty typu „Následujte své srdce.“ či „Ruku na srdce“ mu slouží jako podklad pro zvláštní fiktivní krajiny, které vedle motivu nejdůležitějšího svalu v těle a jeho různých významů spojuje také motiv horolezce. Ten také musí následovat srdce, aby dosáhl náročného cíle. Vedle vlastních příběhů zakomponovává do svých děl také citace z pop kultury či filmu. Výsledkem jsou obrazy, které hledají cesty od nejistot dneška ve futuristických vizích i v hlubinách minulosti.

HOW CAN I HELP YOU?

Dox, Praha
do 20. 8. 2023

Proslavil se složitými, přesto svou povahou často pokoutnými, až záludnými instalacemi a objekty. Když se galerijním prostorem rozléhaly podivné rány, jistě někde v koutě stála drobná postavička od Kryštofa Kintery a setrvale tloukla hlavou o stěnu. Ale Kinterova nová výstava neobsahuje tohoto slavného hošíka s kapucí ani upovídané „sošky“ z další jeho známé série Mluviči. Aktuální přehlídka ukazuje, co si jeden z nejznámějších současných českých umělců představuje pod slovem kresba. Těm se příležitostně věnuje už téměř dvě dekády a představují protipól jeho náročných instalací. Technicky vzato to nejsou kresby, ale spíše koláže či asambláže, složené z těch nejběžnějších předmětů a nápisů; jde o zachycení momentálních nápadů, o jakési „deníkové záznamy“. Stačí kus prkna, dva hřebíky a holá věta, rozbitá televizní obrazovka či posmutnělá zmačkaná plechovka, která hlásá do světa, že se každý den zkouší zase dát do kupy. I v těchto drobných „črtách“ je znát typický hravý, ironický, podvratný styl Kinterovy tvorby.

Alex Katz. Cool Painting

Albertina modern, Vídeň
do 9. 7. 2023

Mezi svými dobře zaopatřenými přáteli i v krajině amerického státu Maine našel malíř Alex Katz „materii“, z níž vznikla jeho díla označovaná jako „cool malby“. Tak jako Miles Davis založil „cool jazz“ na ležérním tempu, Katz maloval svá díla opatřená touto obtížně přeložitelnou nálepkou na estetice stoických tváří, na výrazných barvách a napětí mezi jasnou stylizací a doteky optiky fotografického média. Katz maloval až umělohmotný svět společenské smetánky; byť se často jednalo o jeho přátele a známé osobnosti, na jeho obrazech byla vždy patrná distancovanost nezúčastněného pozorovatele. Ještě než se objevil pop art, vnesl Katz do své zdánlivě čistě figurativní tvorby podobné nálady a také nezvyklou porci abstrakce. Proslavil se v 70. letech a aktuální výstava dokládá, proč právě on může být klíčovou postavou v pochopení toho, co je současné umění.

Nekonvenční pohled. Kunsthalle představila výstavu, která prozkoumává nespoutanost dětské fantazie

9. 2. 2023 ▪ 2 min. čtení

Jakub Hošek: Clairvoyant

Galerie Kostka, Praha
3. 3. – 14. 5. 2023

Ve své tvorbě vychází z rozličných subkulturních artefaktů. Do maleb Jakuba Hoška se promítá estetika plakátů, obalů vinylů i skateboardových desek, ale také komiksy, punk a jasné barvy i ostré tvary přiznávající vliv graffiti. Ten se projevuje i důrazem na písmo, s rozpětím od kaligrafie až k výrazně stylizovaným tvarům připomínajícím loga metalových kapel. Hošek ostatně podobu těchto subkultur sám aktivně ovlivňuje coby organizátor hudebních akcí i kurátor a provozovatel galerie A. M. 180. Absolvent ateliéru malby Vladimíra Skrepla na pražské AVU na své nové sólové výstavě představuje výběr z tvorby poslední dekády. Jeho obrazy v poslední době potemněly, ve výjevech mnohdy až hororového ražení se objevují environmentální témata či varovné signály blížící se apokalypsy. Hoškovy obrazy už nejsou tak násilné jako dříve, objevují se na nich sice zombie či tvorové připomínající strašidla z nějakých asijských mytologií, ale také z nich sálá pocit, že monstry jsme na této planetě hlavně my sami.

Bez sentimentu

Dox, Praha
do 21. 5. 2023

Patřil k nejpozoruhodnějším outsiderům české výtvarné scény. Předloni zesnulý Tomáš Měšťánek se dobrovolně držel stranou „velkého kulturního dění“ a ve své dílně v Uherském Hradišti maloval hrdiny, kteří se vlastně podobali jemu samému. Po desítkách, po stovkách. S neutuchající energií črtal silné svérázné jedince, kteří bojují s nepřízní osudu, ať už to byli opilci potulující se prázdnými ulicemi, krásky v nesnázích nebo donkichotovské typy. Inspiroval se velikány světové malby – Caravaggiem, Toulouse‑Lautrecem či Van Goghem – i vlastní zkušeností boxera. Měšťánek se neohlížel na trendy, maloval, co se mu líbilo. Byl to jeden z těch ryzích umělců, kteří tvoří prostě proto, že musí. Bez ohledu na to, zda a kdy jeho dílo někdo vystaví.

Investice do umění

Stáhněte si přílohu v PDF

Manet / Degas

Musée d’Orsay, Paříž
28. 3. - 23. 7. 2023

Édouard Manet a Edgar Degas patřili k nejvlivnějším malířům posledních dekád 19. století. Aktuální výstava v pařížském Musée d’Orsay představuje, jaké bylo skutečné pouto mezi oběma souputníky, Manetem, který zemřel v roce 1883 a Degasem, který žil do roku 1917. Na malbách ze 60. až 80. let se objevovalo mnoho podobného – koňské závody, kavárenské výjevy, prostitutky. A oba také v podobném duchu přetvářeli žánr realismu, pohybovali se na stejném trhu, oslovovali stejné sběratele. Pařížská přehlídka si však u takto podstatných figur stojících u zrodu moderní malby klade vyšší nároky než jen hledat očividné podobnosti. Výstava originálně nahlíží na vznik impresionismu, i na to, co mu předcházelo. A na základě těchto historických průzkumů řeší, v čem se oba velikáni světové malby lišili. Poprvé se tu vedle sebe ocitají některá z jejich nejslavnějších děl a za pomoci víc než stovky z nich se vypráví příběh dvou gigantů, kteří byli zároveň přátelé i velcí rivalové.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do umění.