Zemřel válečný veterán a bývalý stíhací pilot RAF Emil Boček. Bylo mu 100 let

Ve věku 100 let zemřel válečný veterán generál Emil Boček . O sobotním úmrtí posledního žijícího letce britského Královského letectva (RAF) českého původu, informovalo na Facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Boček byl rodák z tamní čtvrti Tuřany, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory.

Boček odešel bojovat z nacisty obsazeného Československa v 16 letech. V roce 1939 ilegálně opustil území protektorátu a vstoupil do československé zahraniční armády. V Británii prodělal letecký výcvik a jako stíhací pilot se účastnil bojů na západní frontě. Boček byl posledním z Čechů a Slováků, kteří za druhé světové války mezi roky 1940 a 1945 usedali do kokpitů stíhacích letounů Královského letectva. Od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. Na svém kontě má 26 operačních letů, nalétal 73 hodin a 50 minut.

Státní vyznamenání prezident udělil celkem 42 osobnostem, seznam tvoří převážně muži

29. 10. 2019 ▪ 4 min. čtení

„Mladí jen chtějí vědět, kolik jsem sestřelil nepřátelských letounů a já je musím vždy zklamat, když odpovím, že žádný," zažertoval v jednom z rozhovoru Boček, který doprovázel spojenecké bombardéry nad Evropu nebo útočil na německé pozice na zemi. Do vlasti se vrátil v srpnu 1945, když přistál s ostatními piloty čs. stíhacích perutí na ruzyňském letišti v Praze. Byl přidělen k leteckému pluku v pražských Kbelích a povýšen na rotmistra letectva v záloze.

Po válce se ale jako příslušník nekomunistického odboje stal nepohodlným a v březnu 1946 byl z armády na vlastní žádost propuštěn. Zařídil si opravnu motocyklů. Po komunistickém puči pracoval v podniku Mototechna, později se až do odchodu do důchodu v roce 1988 živil jako soustružník.

I poté byl veřejně činný, po pádu komunistického režimu působil mimo jiné v Československé obci legionářské, kde se stal místopředsedou republikového výboru, či jako předseda Svazu letců RAF v Brně. V březnu 1996 se osobně setkal ke krátkému rozhovoru s britskou královnou Alžbětou II. při její návštěvě Brna za doprovodu prezidenta Václava Havla.

Po listopadu 1989 byl se dočkal rehabilitace a několikerého povýšení. Do generálské hodnosti ho povýšil prezident Miloš Zeman, který jej v květnu 2014 jmenoval brigádním generálem a v květnu 2017 generálmajorem. V květnu 2019 ho Zeman povýšil do hodnosti armádního generála ve výslužbě.

Za bojové hrdinství obdržel Boček i vysoká československá a britská válečná vyznamenání. Prezident Václav Klaus mu v roce 2010 propůjčil nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva vojenské skupiny III. třídy. Řád bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost mu udělil i prezident Zeman v roce 2017.

O jeho životě vznikl v roce 2012 dokumentární film Nezlomný. V Brně-Bystrci, kde Boček žil, po něm v roce 2016 pojmenovali tramvaj. Mimo jiné byl také čestným občanem rodného města. V létě 2016 se stal jedním z nejstarších pilotů stíhacího letounu Spitfire. Za knipl stíhačky, se kterou se v Británii účastnil bojů proti nacistickému Německu, usedl na londýnském letišti Biggin Hill. Tehdy třiadevadesátiletý Boček řízení převzal během letu a ve vzduchu strávil necelých 30 minut.

Podle premiéra Petra Fialy Boček bojoval za to, aby země byla demokratická a svobodná. Ať odpočívá v pokoji, uvedl Fiala na Twitteru.

Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky nejen hrdinou československého letectva druhé světové války a inspirací pro vojenské piloty. „Byl to především nesmírně vřelý a do poslední chvíle vitální člověk," uvedl Řehka na armádním twitteru. Zpráva o Bočkově smrti jej hluboce zasáhla. Úctu i vděk vyjadřují Bočkovi mnozí čeští politici, jeho rodině pak sdělují upřímnou soustrast.

„Hrdina. Legenda. Vzor. Slova, která ve spojení s generálem Bočkem nejsou prázdná ani přehnaně patetická. Díky za všechno, pane generále," uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Dostala se ke mně smutná zpráva o úmrtí Emila Bočka, válečného veterána a nositele Řadu Bílého lva. Byl legendou pocházející z řad československého letectva, ale i britského RAF. Upřímnou soustrast rodině, spolupracovníkům a přátelům. Jeho služba vlasti nebude nikdy zapomenuta," napsal na twitteru ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Je to čest, že jsem mu mohl ještě před pár dny popřát ke stým narozeninám a jsem rád, že se takovému člověku ještě za života dostalo těch nejvyšších poct. Takové vzory potřebujeme," řekl ČTK jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

„S velkým zármutkem jsem přijal zprávu o úmrtí generála Emila Bočka. Poslední z generace pilotů, kteří bojovali ve druhé světové válce, nám byl vzorem a inspirací. Jsem rád, že jsem mu mohl minulý týden v Brně předat osobní dopis od krále Karla III. Čest jeho památce!," uvedl britský velvyslanec v Česku Matt Field.

Boček před měsícem oslavil sté narozeniny. „Já nic neslavím, já jsem spokojenej, když je člověk zdravej a žravej, jak se říká, takže je to dobrý," řekl tehdy Boček, kterému k jubileu popřálo mnoho českých i zahraničních osobností. Mezi nimi i britský král Karel III., jehož zemi před lety sloužil. Panovník v dopise poslal Bočkovi nejvřelejší gratulace a také uvedl, že „nezdolná statečnost, odhodlání a oddanost povinnosti Bočka a jeho spolubojovníků nebudou ve Velké Británii nikdy zapomenuty".