Nálada v sále bruselského paláce Justus Lipsius byla velmi špatná, lídři jednotlivých zemí Evropské unie nebyli schopní se domluvit. Hrozila roztržka. Unii tehdy, v prosinci roku 2003, předsedala Itálie a úkolem jejího premiéra Silvia Berlusconiho bylo nalézt kompromis, smířit znesvářené pohledy.

Berlusconi na to ovšem šel po svém. Vzal si slovo a pronesl: „Pojďme se radši bavit o fotbale a o ženách. Gerharde, co kdybys začal?“ Na mysli měl německého kancléře Gerharda Schrödera. Tehdy počtvrté ženatého.

Co může znít jako nevinný vtip, který mohl odlehčit atmosféru, ve skutečnosti přesně vystihuje Berlusconiho, který zemřel v Miláně ve věku 86 let. Byl to neseriózní politik, který neměl na to zvládnout roli, do které se dostal.

Itálie v posledních 30 letech neměla mocnějšího politika. Žádná jiná osoba v této době nezanechala na Itálii tak velký otisk – bohužel.

Berlusconi byl jednou z klíčových příčin úpadku, kterým jeho země za poslední desetiletí prošla. Vzhledem k významu italské ekonomiky to zanechalo silnou negativní stopu na celé Evropě.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.