Společnosti, a rozhodně nejen ty výrobní, procházejí nelehkým obdobím a ani nejbližší výhled není příliš optimistický. Firmy musí řešit rostoucí náklady na energie, transport, nedostatek některých komodit nebo jejich kolísající ceny, rozpad donedávna fungujících dodavatelských řetězců, ale i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Prioritou je pro ně zajištění nezbytných podmínek pro setrvání a konkurenceschopné fungování na trhu, zajištění budoucí prosperity a spokojenosti zákazníků.

To vše má dopad i na informační systémy firem, které jim mohou být ve složitých podmínkách velkou oporou, pokud umí na aktuální potřeby společnosti adekvátně reagovat. Management si stále více uvědomuje, jak je důležité mít pro všechny podnikové procesy podporu v ERP systémech a pracovat s aktuálními daty. I proto lze zaznamenat zvýšený zájem firem o digitalizaci, automatizaci a vestavěnou inteligenci.

Základem je rychlá reakce a úspora nákladů

Firmy očekávají ze strany ERP systémů plnou podporu při nutnosti reagovat na změny na trhu, při zefektivňování a zvyšování udržitelnosti procesů, snižování nákladů a při predikci možných problémů a hledání řešení. „Firmy poznaly, že je už neudržitelné se všemi překotnými změnami pracovat v rámci aktuálních procesů, a výrazně se tak zvýšila poptávka po nových a efektivních ERP systémech. Před covidem a podobnými krizemi byla primární oblast rozvoje firem v segmentu prodeje a na core procesy se zapomínalo. To se nyní mění. Řada významných společností v Česku aktuálně vypisuje výběrová řízení na ERP systémy a snaží se zvýšit produktivitu back‑end (vrstva operující se samotnými daty – pozn. red.) procesů,“ vysvětluje Martin Dudek, solution architect společnosti SAP.

Současné ERP systémy jsou vybaveny novými funkcemi, jako je integrace založená na API (rozhraní pro programování aplikací) v reálném čase, zpracování událostí, integrovaná analytika a strojové učení. V podstatě je ERP systém přizpůsobený současným a budoucím potřebám podniku. „Zákazníci se nyní ve větší míře soustředí na využitelnost potenciálu celého ERP, zároveň cítíme zájem o řešení vycházející ze standardu systému. Kde to je možné, tam se společnosti přizpůsobují základním funkčnostem namísto tvorby zákaznických úprav. Tím šetří jak vstupní náklady, tak i finance za následnou údržbu,“ doplňuje Ondřej Antonín, obchodní ředitel QI Group.

Nelze však očekávat zázraky. „Správně implementovaný a správně používaný ERP systém kromě jiného zvyšuje odolnost podniků proti zmíněným problémům tím, že obsahuje správná data pro rozhodování o tom, jak se nejlépe zachovat v dané situaci. Umožní také simulovat dopady těchto rozhodnutí. Na druhou stranu proti některým vnějším vlivům prostě ERP řešení nepomůže,“ potvrzuje Milan Tesař, obchodní ředitel společností InfoConsulting Czech a InfoConsulting Slovakia.

Automatizace, snadná údržba a mobilita

Každé odvětví řeší trochu jiné výzvy. Například nespolehlivost dodavatelského řetězce zasahuje nejvíce segmenty jako automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechnika či farmacie, méně se projevuje v potravinářství. Svorně ale všichni řeší problémy s nedostatkem kvalifikovaných sil a IT odborníků. I proto se zvyšuje zájem firem o komplexní řešení lidských zdrojů v ERP systémech přesahující běžnou HR administrativu. „Sledujeme velký zájem klientů o naše řešení zaměřené na identifikaci talentů a jejich znalostní rozvoj. Centrem je zaměstnanec a cílem je rozvoj jeho potenciálu a kariérního růstu. Místo časově náročných operací nabízíme personalizované návody pro každou situaci – osobní, profesní, provozní či administrativní,“ přibližuje specifický trend Ondřej Žák, customer application consulting společnosti Oracle Application Consulting.

Stoupá také zájem o řešení sledující zákaznickou zkušenost. Prodejní a marketingové sekce ERP systémů založené na dokonalé znalosti zákazníka, jeho transakcí i behaviorálních dat dokážou díky množství dat a s pomocí vestavěné inteligence v reálném čase reagovat na konkrétní situace a požadavky.

Zvyšuje se tlak na rychlejší implementaci, snadnou aktualizaci i údržbu řešení a nižší celkové náklady. I proto lze zaznamenat trend ústupu od vývoje zákaznických úprav a naopak roste poptávka po low‑code a no‑code platformách, které umožňují pracovníkům s minimálními znalostmi programování podílet se na vývoji nových aplikací a funkcionalit.

S tím souvisí i potřeba okamžité dostupnosti dat a jednoduchého ovládání nejlépe přes mobilní zařízení nebo webové prohlížeče. „Jedním z nejvýraznějších a dlouhodobých trendů je rozšiřování systémů způsobem ‚plug and play‘. Uživatelé jsou zvyklí z mobilních telefonů, že si aktivují nové funkce v aplikačním obchodě a hned je začínají využívat. S tím akceptují, že neobsahují sto procent funkcionalit. Tento trend bude určitě v budoucnu velice výrazný i v ERP systémech,“ myslí si Martin Dudek. Podle Milana Tesaře se půjde dál i v ladění uživatelských rozhraní ve webových rozhraních i nativních webových aplikacích.

Trendem je migrace do cloudu

To vše nahrává dalšímu silnému trendu poslední doby – cloudovému řešení. „Jde o změnu přemýšlení o úloze ERP systému v organizaci firmy. Dobře si pamatuji implementace on‑premise (software, který se instaluje a provozuje přímo na počítačích uživatele – pozn. red.) řešení s obrovským množstvím customizací. Firmy jsou zatíženy údržbou ERP systémů a IT infrastruktury. I dnes máme mnoho firem, které běží na ERP systému myšlenkově, ale i technologicky starém 10, 15 a více let. Cloud nabízí zcela jiný životní cyklus. Rychlá implementace, konfigurace mnohokrát prověřených byznysprocesů, kvartální aktualizace obsahující novou funkcionalitu, platba na bázi subskripcí. Tým u klienta se může věnovat byznysu, protože mu ERP prostě funguje, je zabezpečené a je škálovatelné,“ vysvětluje Ondřej Žák ze společnosti Oracle.

Migraci ERP systémů do cloudu lze pozorovat napříč všemi sektory včetně výrobního, který stál dosud spíše stranou. Společnosti dnes stále více oceňují výhody cloudového řešení, jako je vyšší standardizace, rychlejší nasazení, dostupnost informací v reálném čase nebo dostupnost technologie umělé inteligence a strojového učení. „Za posledních pět let se poměr ERP systémů provozovaných v cloudu dramaticky zvýšil. Jejich podíl je na západních trzích okolo 55 procent, zatímco ještě před pěti lety to bylo přibližně 25 procent. Trh v Česku není výjimkou a tyto trendy, byť s mírným zpožděním, kopíruje,“ upozorňuje Jiří Panec, head of product management and R&D ve společnosti Asseco Solutions.

Cloudové řešení je výhodné i pro začínající firmy. Nemusí udržovat vlastní infrastrukturu a software a vynakládat velké prostředky na jejich pořízení a údržbu. Jeden dodavatel systému i prostředí pro provoz znamená i efektivnější implementaci a servis.

Velké téma – kyberbezpečnost

S provozem ERP v cloudu souvisí i snaha zákazníků a dodavatelů o co nejvyšší zabezpečení systémů. Podle Jiřího Pance se kybernetická bezpečnost stane příští dva roky mimořádně sledovaným tématem také proto, že Evropská komise chystá zpřísnění legislativy v této oblasti. V Česku se účinnost nové směrnice NIS2 očekává v polovině roku 2024. „Nutnost posilování kybernetické bezpečnosti dokládají hrozivé statistiky. Už v roce 2021 vzrostl v Česku počet kybernetických útoků o 20 procent. Loni v říjnu byl podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost počet DDoS (odepření služby kvůli zahlcení serveru požadavky z mnoha zdrojů, pozn. red.) útoků na české subjekty stejný jako za prvních devět měsíců roku předešlého,“ zdůrazňuje Jiří Panec z Asseco Solutions.

Zpočátku se lidé obávali, že právě kyberbezpečnost bude hlavním omezením většího využití cloudových technologií. V posledních letech je to ale jeden z největších hybatelů. „Mezi zákazníky roste míra uvědomění si kybernetických hrozeb, u některých klientů bohužel po reálné zkušenosti. Současně roste pozitivní motivace ze strany státu jako podmínka některých dotačních titulů i negativní motivace jako legislativní tlak a hrozba sankcí. Pro některé naše zákazníky je kybernetická bezpečnost velké téma a aktivně využívají naše služby v této oblasti. Typicky jsou to nadnárodní firmy s jedinečným know‑how, v citlivých odvětvích nebo prostě v této oblasti vyspělí zákazníci. Dá se předpokládat, že menší zákazníci se budou snažit v rostoucí míře využít SaaS (software jako služba, pozn. red.) cloudové služby a přenést část odpovědnosti na jejich poskytovatele. Rovněž se dá předpokládat, že uvedená problematika bude mít značný vliv na zkrácení životního cyklu IT technologií,“ myslí si Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii společnosti Minerva Česká republika.

Jak dokládají statistiky, počet bezpečnostních problémů, které firmám hrozí, roste a je pro ně velmi složité zajistit si dostatek bezpečnostních odborníků a instalovat všechny technologie a dohledová centra. Přitom cloudové technologie od osvědčených dodavatelů, kteří mají nespočet expertů starajících se o bezpečnost systémů, dokážou zmíněným útokům bránit mnohem efektivněji. Zároveň jsou útoky na cloudové dodavatele velmi složité z hlediska kapacity zdrojů. I proto v současné době pozorujeme rostoucí trend přechodu k provozu ERP systému v cloudu.

Zapojení umělé inteligence

Výrazný boom lze také předpokládat u technologií využívajících umělou inteligenci. Nejvýraznější posun aktuálně nastává v oblasti generování textů uvedením ChatGPT od OpenAI a přijdou jistě další. Podle Vladimíra Bartoše ze společnosti Minerva ale jde o typickou hype křivku: „Dá se předpokládat, že dnes až nekritické nadšení při neznalosti principů této technologie běžnými uživateli rychle narazí na její reálná omezení a ze zázračného nástroje se časem stane jako u jiných technologií běžný užitečný pomocník.“

Umělá inteligence již dnes má, a pochopitelně ještě bude mít, vliv i na ERP systémy, a to jak v oblasti vlastní funkčnosti systémů, tak i jejich obsluhy a práce s nimi. „AI pomůže uživatelům efektivně hledat příslušné informace a lépe se orientovat v pořízených datech. Dále se uplatní v procesech, které se pravidelně opakují. Hádám, že některé dokonce brzy převezme úplně. Využití vidíme například v ekonomických agendách nebo při hromadné práci s doklady,“ odhaduje Ondřej Antonín ze společnosti QI Group.

Roste využívání AI ve výrobních procesech s nedostatkem zdrojů a komplikovanými dodavatelskými řetězci s cílem včas předvídat možné výpadky a problémy. Při dostatečně robustním datovém modelu, ze kterého se AI může učit, nasbíraná data průběžně vyhodnocuje, a ERP systémy tak již dnes standardně upozorňují zákazníka, kde aktuálně vzniká problém. A s dalším využíváním strojového učení, poučením z historických zkušeností a zpřesňováním informací se ERP systémy posouvají do stavu, kdy budou uživatele upozorňovat pouze na věci, ve kterých mohou v budoucnu vznikat problémy. 

ICT revue

Stáhněte si přílohu v PDF

Udržitelnost jako součást ERP

Pro budoucnost nejen výrobních podniků a potažmo i ERP systémů je důležitý zvyšující se důraz na udržitelnost a cirkulární ekonomiku. Digitalizace a bezpapírové kanceláře jsou dnes již v mnoha podnicích standardem. Zvyšuje se ale poptávka po produktech, které jsou vyrobeny udržitelnou cestou a samy jsou šetrné k životnímu prostředí. Pro podniky a ERP systémy to znamená implementaci nových funkcionalit, a to ve dvou rovinách – aktivní a pasivní.

V aktivní rovině poskytuje systém při kalkulaci nákladů například informace o energetické náročnosti a nebezpečných či nežádoucích surovinách včetně simulací, jak by se náklady vyvíjely při jejich omezení. Může také poskytovat informace pro komplexní řízení zpětné recyklace produktů, tedy jejich rozmontování, opravy získaných částí a jejich použití v některém z dalších výrobků.

V pasivní rovině jde zejména o trasovatelnost výrobků v podnikových procesech a dokladování použitých surovin. To je důležité pro podporu komplexního nefinančního reportingu, tedy sledování ekologické stopy, respektive přímých i nepřímých dopadů na životní prostředí a jejich vykazování, které je v rámci Evropské unie již standardizované a povinné a čeká na zapracování do legislativ jednotlivých členských zemí. Řada těchto procesů se již integruje do ERP, což představuje další výhodu pro firmy, které dnes podléhají požadavkům v rámci udržitelnosti.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN ICT revue.