Jeden cloud nevládne všem

Pro letošní rok odhaduje výzkumná a poradenská společnost Gartner celosvětový nárůst útraty za cloudové služby o více než 20 procent – ze 490 miliard dolarů v roce 2022 na necelých 592 miliard. Nejvíce peněz má směřovat do cloudových aplikací (služby typu SaaS, přes 195 miliard dolarů), infrastruktury (IaaS, 150 miliard) a platforem (PaaS, přes 136 miliard). Gartner ale současně upozorňuje na významný trend, kdy mnoha organizacím z různých oborů nevyhovují univerzální služby veřejných cloudů typu Azure či AWS, což je vede k nutnosti pospojování různých cloudových služeb do individuálního řešení jejich požadavků. To otevírá zajímavý prostor pro oborové cloudové platformy, které vyhoví konkrétním potřebám určitého odvětví, i různá další specializovaná řešení.

Oborové cloudové platformy Gartner definuje jako kombinaci tradičních cloudových služeb s funkcemi upravenými na míru konkrétnímu odvětví či oboru. Pokud navíc organizace využijí principy takzvané komponovatelnosti a složí si požadované digitální produkty ze služeb čerpajících inovace z různých odvětví, mohou ze svých investic do cloudu získat rychlejší návratnost, vyšší přidanou hodnotu a ve výsledku třeba i podstatnou konkurenční výhodu.

Gartner přitom očekává, že do roku 2027 začne oborové cloudové platformy používat více než 50 procent podniků. To ale samozřejmě neznamená, že by univerzální služby veřejných cloudů výrazně ustupovaly do pozadí, jak potvrzuje Roman Kvapil, future datacenter lead CZ & SK společnosti SoftwareOne: „Veřejné cloudy jako Azure a AWS vnímám jako nejlepší cestu, jak získat podporu podnikání společností všech zaměření i velikostí. Největší předností je dostupnost výhod a benefitů těchto cloudových řešení jakkoli velké společnosti, která by si jinak nemohla dovolit investovat do hi‑end technologií. Dalšími velmi podstatnými výhodami jsou možnost rychlého nasazení napříč řešeními, vysoká bezpečnost i vysoká dostupnost těchto cloudových služeb.“

Propojení v rámci odvětví

Každé odvětví má svá specifika a každý podnik může být v některých ohledech unikátní. A tak zatímco v některých aspektech si firma vystačí se standardem, v jiných potřebuje řešení, které jí dá větší volnost. „Oborová cloudová řešení mají dvě hlavní výhody oproti veřejným cloudům – zaměření na dané odvětví a propojení mezi firmami v rámci odvětvových sítí. Tyto sítě, ke kterým řadíme SAP Business Network for Logistics nebo Supply Chain, propojují největší firmy v daném odvětví s dodavateli poskytujícími zboží a služby. A to nejen největší firmy, ale i spoustu středních a malých podniků,“ vysvětluje Michal Říha, head of customer advisory CZ & SK ve společnosti SAP. V síti si mohou firmy s dodavateli vyměňovat data a flexibilně reagovat v případě výpadku nějakého zboží. Podle Michala Říhy je v rámci oborových řešení momentálně největší poptávka právě po těch, která jsou spojena s řízením dodavatelsko‑odběratelského řetězce. To vyplývá především z událostí posledních let, kdy se řada firem potýkala s výpadky dodávek klíčových materiálů a zboží.

Příkladem implementace oborového cloudového řešení, v tomto případě na bázi SAP S/4HANA, může být společnost Canadian Solar z oblasti fotovoltaiky, která díky tomu dokáže dosledovat materiál a součástky až na úroveň jednotlivých čipů. Firma také dosáhla o 50 procent vyšší přesnosti údajů o skladových zásobách a o 25 procent vyšší obrátkovost zboží. Cloudové řešení umožňuje i zvýšení efektivity díky kalibraci procesů v dodavatelském řetězci v reálném čase podle aktuální poptávky zákazníků a integrovanému plánování napříč šesti kontinenty, které řídí globální prodej, výrobu, nákup a zásoby třetích stran.

Dalším příkladem mohou být oborová řešení typu „asset intelligence“, které přináší firmám přehled o dokumentaci, know‑how a potřebné údržbě výrobních zařízení. Díky oborovému cloudu může firma sdílet data z provozu zařízení a operátor výrobní linky má k dispozici informace o cyklech údržby. „To znamená, že ten, kdo se o zařízení v rámci výrobní linky stará, má v cloudu uloženou dokumentaci, která mu říká, kdy je potřeba provést údržbu a další úkony, jako třeba aktualizovat firmware,“ dodává Michal Říha.

Cloud pro každou příležitost

Specifické požadavky na cloudové služby ale nemusí souviset jen s určitým oborem činnosti. Podniky stále častěji požadují po cloudových službách pomoc se zvýšením bezpečnosti svého prostředí a zlepšení efektivity fungování společnosti, primárně prostřednictvím automatizace procesů – stále častěji i s využitím technologie umělé inteligence.

„Cloudové služby dnes v této oblasti poskytují neomezené možnosti, jak mohou společnosti pomoci svým zaměstnancům i podnikání jako takovému s každodenními činnostmi a celkovým usnadněním fungování organizace,“ říká Roman Kvapil a přidává příklad o využití cloudové služby pro automatizaci každodenní rutiny. Jde o projekt pro městskou policii, kdy strážníci namísto přepisování informací z fotografií špatně parkujících vozidel do papírových formulářů mohou odesílat snímky do cloudové služby, kde je automaticky načtena registrační značka vozu a společně s dalšími nezbytnými informacemi odeslána do příslušného systému. „Tato jednoduchá automatizace pomohla strážníkům zkrátit čas potřebný ke zpracování tohoto typu přestupků a snížila i chybovost celého procesu. Opět se tady ukazuje, že cloud má pro každého něco,“ dodává Roman Kvapil.

Oborové cloudové řešení s podporou umělé inteligence využívá například i maloobchodní řetězec Coop ve Švýcarsku. „SAP pro Coop vyvinul cloudové řešení, které při plánování prodejních akcí využívá strojové učení, spolu se samoučícím se modelem předpovědí, založeným na umělé inteligenci,“ popisuje projekt Michal Říha. Ke každé letákové akci maloobchodníka se automaticky vytváří předpověď prodeje s prognózou poptávky po každém z propagovaných produktů v každé z 2400 prodejen. S pomocí predikce založené na umělé inteligenci distribuuje Coop zboží podle poptávky v jednotlivých prodejnách. Tím se výrazně redukuje plýtvání zbožím a také je méně peněz vázáno v nadbytečných zásobách. Dostatek výrobků podle aktuální poptávky vede ke zvýšení prodejů a mnohem méně zákazníků odejde bez požadovaného zboží.

Svět hybridního cloudu

Při výběru cloudových služeb není nutné spoléhat na jediného poskytovatele. Tuto myšlenku potvrzuje i stále větší popularita hybridních cloudových platforem. „Otevřený hybridní cloud umožňuje podnikům využívat nejlepší vlastnosti různých cloudových platforem, jako jsou například OpenShift a Azure, a podle svých potřeb je kombinovat. Díky tomu lze snadno škálovat aplikace a získávat přístup k nejnovějším technologiím napříč různými cloudy a zároveň si v lokálním prostředí zachovat provoz, pro který není cloudové prostředí vhodné nebo by bylo příliš nákladné,“ vysvětluje David Bečvařík, senior solution architect pro region CEE ve společnosti Red Hat.

Hybridní cloud může být řešením i v případě různých bezpečnostních a regulatorních požadavků, jelikož takzvaný confidential computing, tedy technologie na vytvoření izolované, důvěryhodné oblasti pro zpracování citlivých dat, ještě zdaleka není standardem, a proto není možné cloud v některých situacích použít.

Model otevřeného hybridního cloudu je vhodný zejména pro společnosti a obory, kde se s daty operuje nejen v datových centrech, ale také na okraji sítí (edge computing) – ať už jde o různá malá zařízení (SoC – system on chip), nebo o celá distribuovaná datová centra. Strategie hybridního cloudu umožňuje spravovat všechna tato prostředí z jednoho místa a zároveň udržet pod kontrolou i náklady na provoz a vývoj. „Není zde výrazný rozdíl oproti lokálnímu prostředí nebo využití jednoho cloudu. Již delší dobu existují produkty, které integrují tyto systémy do jednotné konzole a umožňují tak náklady na cloudová prostředí řídit centrálně,“ dodává David Bečvařík.

Hyperkonvergovaná architektura

Do strategie hybridního cloudu spadá i využívání lokálních poskytovatelů cloudových služeb, kteří mohou nabídnout mnohem vyšší úroveň lokální podpory a svou znalost konkrétního oboru. „Lokální firmy často začínají s provozem svých aplikací u místních poskytovatelů hostingových a cloudových služeb. S postupným růstem ale obvykle narazí na situaci, kdy se sice nechtějí vzdát komfortní péče svého lokálního cloudového partnera, ale zároveň potřebují využít škálovatelnost kapacit některého z velkých cloudových hráčů. Tím vzniká prostor pro zavedení softwarově definované cloudové infrastruktury, která v sobě integruje různé specializované cloudové platformy,“ popisuje situaci Petr Pexa, sales manager divize ASD společnosti Sprinx Systems.

ICT revue

Stáhněte si přílohu v PDF

Také v případě softwarově definovaných cloudových infrastruktur je přitom ideálním řešením zavedení jednotného cloudového prostředí, ve kterém spolu jednotlivé cloudové služby komunikují a v rámci nastavených procesů si předávají potřebná data. Tato strategie využití cloudu se označuje také jako hyperkonvergovaná architektura a představuje vysoce flexibilní infrastrukturu pro provoz aplikací a služeb, která využívá nejlepší vlastnosti veřejných cloudů, lokálních poskytovatelů cloudových služeb i místních prostředí.

Současně to ale vyžaduje velmi pečlivé sledování nákladů na všechny využívané služby: „Řada společností již začala využívat sofistikovaná řešení na řízení financí, které investují do provozování cloudových služeb. Tyto nástroje pomáhají nejen se sledováním nákladů, ale jdou mnohem dále – pomáhají predikovat budoucí náklady, automaticky přiřazovat vlastníky, kteří je budou platit ze svých rozpočtů, hlídat přečerpání rozpočtů, automatizovat procesy nebo navrhovat optimalizační kroky pro zlevnění využití cloudových služeb při zachování nastaveného standardu,“ dodává Roman Kvapil.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN ICT revue.