Roky lýkožrout ve velkém decimoval tuzemské lesy. Aktuálně ale v Česku vrcholí projekt, který by mohl dostat kůrovce v porostech konečně pod kontrolu. Šestiletý výzkum s názvem Extemit‑K spěje letos do finále. Vědci pátrají po vlastnostech, které jsou přímo spojené se schopností brouků likvidovat smrkové lesy v tak masovém měřítku, jako se to děje nyní. Je to například jejich schopnost vypořádat se s toxickými složkami pryskyřice, když se živí na hostitelském smrku, nebo schopnost svolat se mezi sebou k masovému náletu na vybraný strom, aby přemohli jeho obranu.

Na základě informací ve velké encyklopedii genů, tedy genomu, vědci hledají konkrétní geny, jež by mohli ovlivnit, čímž by zmírnili agresivitu tohoto škůdce. Brouci by například již nemohli ve velkých hejnech nalétávat na stromy, které pak nemají šanci se ubránit. Nebo by se otrávili prostým požíráním potravy, protože ji nebudou umět správně strávit.

„Pokud je známa sekvence genu a ověřena jeho funkčnost, může se přistoupit k manipulaci s genem a potlačení jeho účinku, tedy k potlačení děje, který kóduje. Výhodou metody RNA interference, kterou používáme, je, že nezasahuje přímo do genomu, ale až do následného děje. Taková manipulace tedy není dědičná, v další generaci se neprojeví, a tedy není řazena mezi GMO metody,“ říká Anna Jirošová, jedna z členek řešitelského týmu na České zemědělské univerzitě, která Extemit‑K zastřešuje. Další výhodou této metody je, že na rozdíl od pesticidů ovlivní geny jen u jednoho cílového druhu a nepoznamená jiné organismy v okolí. „Velice rychlá je také biodegradace, kdy v řádu hodin až dní se RNA rozpadá na neškodné přírodní látky,“ dodává Jirošová.

O kůrovci nevíme zdaleka vše

Patnáctičlenný tým vědců již zacílil několik skupin takových genů a pomocí rozluštěného genomu přečetl jejich plnou sekvenci.

„Vedle genů základního metabolismu na úrovni DNA a RNA, jejichž ovlivnění brouky zlikviduje, jsou nyní ve hře i geny kódující přesné složení agregačního feromonu (masové svolávání na smrk – pozn. red.) či detoxifikační geny (chrání brouky při požírání pryskyřice – pozn. red.). U kůrovce se tyto děje odehrávají ve střevech, takže aplikace látky by byla ideální žírem (výkrmem – pozn. red.),“ zmiňuje Jirošová.

Cílem projektu Extemit‑K bylo vybudování vysoce specializovaného týmu, který by problém kůrovce dokázal řešit na vyšší úrovni než dříve. „Před zahájením projektu někteří praktičtí lesníci říkali, že už není co zkoumat a že o kůrovci už všechno víme. Rozhodně to nebyla pravda. Kdyby tomu tak bylo, s kůrovcem bychom si kdykoliv uměli poradit. Poslední obrovská kalamita nám velice flagrantně řekla, že mu stále nerozumíme a nemáme dostatek metod ochrany lesa,“ připomíná Marek Turčáni, prorektor ČZU a hlavní řešitel projektu.

Kůrovcová kalamita

Kůrovec nejvíce požíral české lesy v letech 2019 a 2020. Těžba kůrovcového dřeva v lesích spravovaných Lesy ČR dosahovala hodnot 9,7 (2019) a 9,6 (2020) milionu metrů krychlových.

Normální stav jako například v roce 2017 přitom činí necelé 3 miliony metrů krychlových. V roce 2022 se těžba kůrovcového dřeva dostala k běžným hodnotám, vytěžilo se 2,95 milionu metrů krychlových dřeva zasaženého tímto broukem. Těžba kůrovcového dřeva tak loni ve státních lesích meziročně klesla o 47 procent.

Jelikož se v případě projektu Extemit‑K jedná o základní výzkum, ještě nějakou dobu potrvá, než se jeho výsledky uplatní. Nyní se vědci snaží vytipovat, co všechno by bylo možné přenést do praxe. „Aktuálně hledáme výrobce pro produkci patentované směsi antiatraktantů, které jsou jedním z výsledků projektu Extemit‑K. Tato směs by mohla být použitelná k ochraně cenných porostů v základním nebo mírně zvýšeném stavu kůrovce. Přímé použití, a hlavně zavedení do praxe, odhadujeme do tří let,“ říká Turčáni.

Dodává také, že projekt Extemit‑K jednoznačně ukázal, že při ochraně lesů je potřeba postupovat paralelně dvěma způsoby. „Za prvé rychle začít pěstovat odolnější lesy, které se tlaku kůrovce jenom tak nepoddají. A za druhé vyvíjet nové metody ochrany, které budou založené na nových poznatcích. Ani v jednom případě se však nedá zaručit, že problémy s kůrovcem budou jednou provždy vyřešené. Žijeme v období klimatických změn a můžeme se dožít toho, že lesy, které v současnosti považujeme za odolné, budou za 50 let pod obrovským tlakem přírodních podmínek,“ konstatuje Turčáni.

Odolnější lesy brzdí staré zákony

Právě pěstování odolnějších lesů, tedy lesů smíšených, které tak lehce nepodlehnou kůrovci a lépe přežijí horko a sucho, v Česku naráží na problém s legislativou. Lesní zákon totiž počítá s tím, že se les jednorázově vysadí a pak najednou holosečí sklidí tak, jak to lesnictví zná z dob Marie Terezie. Říká se tomu hospodaření v lese věkových tříd, kde jsou všechny stromy stejně staré. Problém ale mají vlastníci, kteří chtějí pečovat o lesy s jiným cílem, než je produkce dřeva, a kteří chtějí hospodařit přírodě blízkými způsoby, při nichž je každý strom jinak starý, jinak vysoký a těží se postupně jednotlivé stromy nebo jejich skupiny.

Problém mají i ti, kteří chtějí hospodařit historickými způsoby, například pěstovat stromy v pařezině, kde se stromy poráží relativně mladé a pařez se ponechá na místě, aby obrazil výmladky, které budou tvořit novou generaci stromů, nebo nechtějí hospodařit vůbec. „Zákon obsahuje například povinnost po těžbě stromů prostor do dvou let zalesnit, tedy vysadit nové stromy. Neumožňuje ale vlastníkům, kteří chtějí využít přirozeného zmlazení, čekat na něj déle než dva roky. Respektive pouze dočasně, protože ministerstvo zemědělství nyní lhůtu prodloužilo na pět let. Právě to je ale základní předpoklad směřování k věkově a prostorově diverzifikovaným lesům,“ upozorňuje Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí Duha. Dodává, že vlastníci, kteří těží postupně a nechávají les, aby se obnovoval sám, mají problém vejít se do vyhlášek a dalších škatulek úřadů. „Jedna vyhláška například nařizuje minimální počty sazenic na hektar rovnoměrně rozmístěných po ploše, tabulky jiné vyhlášky zase pracují s průměrným přírůstem dřeva – jak jej ale zjistit v porostu, kde je každý strom jinak starý a jinak velký?“ ptá se Bláha.

Určité zlepšení už ale přesto nastalo. Ministerstvo zemědělství již upravilo jednu z vyhlášek, která vlastníkům šetrné hospodaření komplikovala. „Je ale potřeba ještě upravit nastavení samotného lesního zákona,“ připomíná Bláha.

Ministerstvo zemědělství namítá, že výsadbu druhově pestrých smíšených lesů už lesní zákon a vyhlášky podporují a o tomto problému ministerstvo neví. Druhová rozmanitost lesních dřevin, využití jedle a různých druhů listnáčů při obnově lesa je podle ministerstva jedním ze závazných ustanovení lesních hospodářských plánů.

Zemědělství a lesnictví

Stáhněte si přílohu v PDF

„Podpora zakládání druhově pestrých smíšených lesů je také jedním z hlavních cílů platné Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035,“ podotýká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. I tak ovšem nyní ministerstvo zemědělství připravuje novelu lesního zákona, která bude reagovat na vývoj přírodních podmínek a ustálení vlastnické držby lesů. „I tato novela bude podporovat vznik a rozvoj druhově pestrých smíšených lesů. Do legislativního procesu ji chceme předložit do konce roku 2023,“ informuje Bílý.

Do obnovy lesů směřují miliardy z EU

Rozmanitost lesních porostů ministerstvo podpoří rovněž masivními investicemi. Na příspěvcích na lesní hospodaření rozdělí čtyři miliardy korun. Dotace se budou financovat převážně z peněz EU z Národního plánu obnovy. Podpoří mimo jiné obnovu lesních porostů, využití technologií šetrných k přírodě nebo zvýšení podílu dřevin, které zpevňují porost proti větru a zlepšují kvalitu půdy. „I vlastníci nejmenších lesů mohou díky dotacím pokrýt náklady na úklid po kůrovci, výsadbu nových stromů nebo péči o už vysazené, jako je vyžínání či ochrana proti zvěři,“ ujistil v březnu ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Majitelé lesů mohou žádat o příspěvek na přirozenou obnovu až 30 tisíc korun na hektar při obnově lesů využívající meliorační a zpevňující dřeviny. Mezi ty patří například stromy a keře, které odolávají větru, sněhu nebo dešťům. Zlepšují mimo jiné ochranu půdy proti erozi nebo sesuvům. Na obnovu základními dřevinami lze žádat o dotaci 20 tisíc korun na hektar.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Zemědělství a lesnictví.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist