Svým způsobem si mohl Emmanuel Macron oddechnout, když francouzská Ústavní rada, obdoba ústavního soudu, dala v pátek zelenou jím prosazované důchodové reformě. Prodloužení odpracovaných let i samotného věku odchodu do penze, kvůli kterému se ve Francii od ledna neúnavně demonstruje, vstoupilo v platnost. Už v sobotu ráno byla norma zveřejněná ve sbírce zákonů. Je to ale vítězství?
Francouzský prezident od začátku argumentuje tím, že bez reformy nebude mít francouzský rozpočet z čeho platit odhadovaných osmnáct milionů penzistů v roce 2030. Když Macron ztratil většinu v dolní komoře parlamentu, instruoval vládu, aby použila speciální zákon, který umožňuje přijímat nové normy bez hlasování poslanců. A právě i takzvaný článek 49.3, který zná dnes ve Francii každý, byl předmětem přezkumu Ústavní radou. Devítičlenný sbor pod vedením expremiéra Laurenta Fabiuse řekl, že jeho použití bylo v souladu s ústavou. Sama rada ale zdůraznila, že nehodnotila, zda byla zvolená metoda také politicky a sociálně správná.
Nová premiérka Francie má pověst ženy, která si jde tvrdě za svým. Bude řešit hlavně penzijní reformu
Zmíněný článek se používá běžně. Za posledních dvacet let to ale bylo v průměru jednou dvakrát do roka. Macronova vláda k němu sáhla během roku už jedenáctkrát. Proto se z kritiky samotných penzijních návrhů nyní postupně stala kritika celkového Macronova stylu vládnutí – on navrhuje, on rozhoduje. „Kam zmizela francouzská demokracie?!“ pokřikovali na Macrona uprostřed týdne protestující až v Nizozemsku, kam přijel na státní návštěvu.
Emmanuel Macron byl loni podruhé zvolený do čela státu a před sebou má ještě čtyři roky. Vstupuje do nich politicky izolovaný a odkázaný na sílu, pokud bude chtít něco prosadit. Na první pohled mu to může být jedno, protože o třetí mandát se už ucházet nemůže. Aby ale nejen tato změna měla kýžený efekt, Macron bude potřebovat spolupráci francouzských firem, odborů, celé společnosti. A ta mu nyní vypověděla poslušnost.
Protesty mají pokračovat, opozice vyzvala podniky k bojkotu nové normy, a kdyby se dnes konaly volby, vyhrála by je podle průzkumů s přehledem krajní pravice. Pro druhou největší ekonomiku Evropy to není dobrá zpráva.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist