Násilné střety v Súdánu si vyžádaly nejméně 56 životů

Při násilných střetech mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) přišlo v Súdánu o život už 56 lidí. Dalších téměř 600 jich utrpělo zranění, uvedla v neděli agentura Reuters s odvoláním na výbor súdánských lékařů. Kdo má pod kontrolou metropoli Chartúm, není v tuto chvíli jasné.

Rada bezpečnosti OSN podle agentury DPA v neděli brzy ráno obě strany konfliktu vyzvala, aby zastavily boje a zahájily rozhovory k ukončení krize. Apelovala také na zajištění bezpečného přístupu pro humanitární pracovníky a ochrany zaměstnanců světové organizace.

Podle OSN se súdánská armáda a milice dohodly v neděli večer na tříhodinovém humanitárním pozastavení bojů. Podle AP v Chartúmu ale nadále zněla střelba.

NYT předtím napsal, že mezi mrtvými jsou i tři súdánští pracovníci Světového programu pro výživu (WFP), který spadá pod OSN. Server BBC News zase uvedl, že jen v Chartúmu dosud boje připravily o život 25 lidí, včetně 17 civilistů.

V pozadí konfliktu je boj o moc mezi velitelem armády Abdalem Fattáhem Burhánem, který je de facto vládcem Súdánu, a Muhammadem Hamdanem Dagalem, který stojí v čele RSF. Střety propukly v sobotu v metropoli, odkud se rozšířily i do dalších míst 45milionové země. Boje byly hlášeny mimo jiné z regionu Dárfúr na západě státu, ale i z přístavního města Port Súdán na úplném východě země, která je zhruba pětkrát větší než Německo.

Nejsilnější boje se i v noci odehrávaly v Chartúmu, v jehož ulicích jsou rozmístěná děla a obrněná vozidla. Zatím není jasné, kdo z nich má v Chartúmu navrch. Dagalo tvrdí, že milice ovládají většinu súdánských vojenských základen a podařilo se jim také získat přes 200 obrněných vozů. Jeho tvrzení ale není možné nezávisle ověřit a armáda ho popírá. Dala také najevo, že se silnými milicemi vyjednávat nebude. Chce, aby se rozpustily.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli za zásadní označil, aby obě strany okamžitě ukončily střety, a to bez jakýchkoliv předchozích podmínek.

Současný vývoj je podle Reuters důsledkem rostoucího napětí mezi armádou a RSF kvůli začlenění milic do armády. Velitel RSF a šéf armády ještě v říjnu 2021 spolupracovali, když se jim v převratu podařilo dostat k moci. V posledních měsících se ale jejich cesty rozešly a oba se snažili posílit své mocenské postavení, zatímco řada zahraničních činitelů na ně vytvářela tlak, aby moc předali civilní vládě.