Diskuse o tom, které daně jak zvýšit, vrcholí. Nalezení dohody bude vyžadovat velké kompromisy všech zúčastněných a není pochyb, že bez ohledu na to, jak dohoda dopadne, politická, ale i ekonomická cena za ni bude vysoká. Možná proto někoho napadne, že by bylo lépe „nic nedělat“. Byl by to ale moc špatný nápad.
Deficit státního rozpočtu dosáhl za první tři měsíce necelých 170 miliard korun (suma, za kterou, jak část lidí věří, se dá postavit jaderná elektrárna). Skutečný stav našich veřejných financí navíc zatemňuje nejasný účet za dotace cen energií a (ne)realistický odhad příjmů mimořádných daní. („Úprava odhadu příjmu“ z mimořádné daně o desítky miliard dolů, která vylučuje vyrovnaný účet státu za intervence do cen energií, ilustruje, jak málo se ministerstvo financí snaží aspoň o jistou transparenci rozpočtu.)
Odhady strukturálního deficitu, který odpovídá schodku bez „mimořádných vlivů“ typu energetické krize či ekonomických dopadů války na Ukrajině, se pohybují mezi 200 a 250 miliardami korun (20 až 25 tisíc na občana).
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
