Test Volkswagenu Multivan Long: Něco extra pro náročnou rodinu

Kdysi v devadesátých letech to byl Volkswagen Passat, který byl snem mnoha českých rodin o dokonalé mobilitě. Už před lety ale tuto roli pro mnohé nedosažitelného etalonu převzal Multivan. A není se čemu divit – Češi chalupaří a patří mezi vyznavače aktivního životního stylu. Proto hledají auto, do kterého se vejde naprosto vše.

V pořadí sedmá generace dnes už ikonického vozu se navíc proměnila v opravdu velmi pohodlné osobní auto, které je i přes jeho velikost příjemné řídit a denně používat. Přesvědčili jsme se o tom v redakčním testu jeho prodloužené varianty Long s naftovým čtyřválcem 2.0 TDI kombinovaným s automatickou převodovkou.

Už to není dodávka

Sedmá generace Volkswagenu Multivan udělala jeden zásadní krok. Už nemá společnou „kostru“ s užitkovým Volkswagenem Transporter, a není tedy jen polidštěnou dodávkou se sedadly a lepším odhlučněním. Kdepak, Multivan se postavil na podvozkovou platformu MQB, která v koncernu patří mnoha vozům napříč značkami včetně velkých škodovek. To s sebou přineslo nejen velmi důležité zlepšení jízdních vlastností, ale také možnost implementace u jiných aut už běžných bezpečnostních asistentů a výbavy.

Velký posun se ale neodehrál jen pod povrchem. Design vozu je radikálně odlišný od toho, na co jsme byli u Multivanů po léta zvyklí. Auto například poprvé dostalo dvojitý přední sloupek, který je jasným pojítkem s velkoprostorovými rodinnými vozy. Tvar velké krabice tu pořád je, ale obměkčen řadou pěkných křivek, aerodynamicky střiženou zádí nebo možností volit nápadná dvoubarevná provedení. Námi testovaný vůz vyjel paradoxně v nudném stříbrném laku, i tak ale vypadal pěkně. A i více než rok po své premiéře na českém trhu vzbudil poměrně zájem.

Volkswagen Multivan Long 2.0 TDI DSG

Další 3
fotografie

Multivan se nabízí ve dvou délkách, základní má 4,94 metru, prodloužená Long měří 5,17 metru. To znamená trochu náročnější parkování i manévrování v úzkých prostorech. S výškou 1,94 metru by se ale měl stále pohodlně vejít do většiny běžných garáží. Není třeba se bát, v kabině se sedí stejně vysoko jako ve velkých SUV. Díky bohatému prosklení vidí řidič pohodlně kolem sebe a při parkování pomůže couvací kamera. Bez ní by to bylo mnohem těžší.

Velká a variabilní kabina

Snad na každého, kdo poprvé odsune boční posuvné dveře, udělá kabina Multivanu dojem. Prostor je opravdu velký, do posledního detailu využívá onen praktický tvar stále vzdáleně připomínající dodávku. Za pozornost stojí fakt, že všechna sedadla na palubě jsou samostatná, ať už se díváte do první, druhé nebo třetí řady. To znamená, že jsou také samostatně posuvná, polohovatelná a relativně snadno odnímatelná. O kotvení se starají koleje, ze kterých lze sedačky velmi snadno vyjmout pomocí jednoduchého zatáhnutí za madlo. Předtím je ještě potřeba sklopit opěradlo. Výsledkem je balík vážící odhadem 15 kg, který se dá poměrně snadno odnést a schovat třeba v garáži. Sedadla v první a druhé řadě mají navíc opěrky na ruce.

Dalším příjemným prvkem je posuvný stolek, se kterým můžete ve složeném stavu snadno pohybovat po kabině. Je možné ho pak rozložit a použít třeba pro hraní karet. Škoda že bezpečnostní systém Multivanu varuje, že není záhodno to dělat za jízdy. Chápeme obavy o bezpečnost posádky, jenže kdy jindy máme na palubě hrát prší, než když jsme na tisícikilometrové cestě k moři nebo do hor?

Na palubě je také spousta odkládacích prostor, nejrůznějších šuplíků, přihrádek a držáků na nápoje. Dobíjení je už možné jen přes USB‑C porty, přitom mnoho lidí používá ještě starší kabely.

Vraťme se ale ještě k sedačkám, které jsou opravdu velmi pohodlné, ať už sedíte na jakémkoliv místě ve vozu. My jsme v rámci testu vyrazili v šesti lidech na 800 kilometrů dlouhou trasu do Dolomitů a na přílišnou únavu nebo bolesti zad si z posádky nestěžoval nikdo. Velmi pěkné jsou i potahy kombinující kůži na bocích (jde o namáhanější místo) s příjemnou alcantarou na sedáku a opěradle.

Palubní deska pak v přívětivosti pokračuje, zejména pokud je vyvedena ve světlých barvách. Ovládací prvky jsou shodné s ostatními moderními Volkswageny, včetně volantu, displeje v přístrojovém štítu nebo zábavního systému. Ovládání je tedy shodně na jednu stranu přehledné, na stranu druhou bychom uvítali třeba intuitivnější zacházení s klimatizací, která se už musí ovládat přes displej, což není za jízdy právě ideální.

Nafta jako ideál

Je dobře, že se Volkswagen rozhodl v případě sedmého Multivanu zachovat opravdu rozumnou možnost volby hned mezi třemi druhy pohonu. Je tu benzinová varianta, která se může pochlubit solidním výkonem, ale ztrácí na zajímavosti kvůli vyšší spotřebě. Naopak nízkou konzumaci paliva nabízí plug‑in hybrid, ten je ale zase o dost těžší a nehodí se příliš na dlouhé trasy. Jeho výhody využijete hlavně tehdy, pokud ho budete pravidelně dobíjet. Nejlepší volbou pro cestovatele je tak klasický naftový motor.

Jednotka 2.0 TDI o výkonu 110 kW a točivém momentu 360 Nm má dostatek síly k tomu, aby pohodlně utáhla i plně naložené auto. Samozřejmě se za studena hlásí klasickým klapavým zvukem. Jenže interiér vozu je velmi dobře odhlučněný a po zahřátí motor není tolik slyšet. To už se na dálnici více o slovo hlásí aerodynamický hluk. Je nižší než u staršího Multivanu 6.1, ale auto se ho nezbavilo kvůli své velikosti a tvarům úplně.

Motor dokáže s prázdným vozem, který váží téměř rovné dvě tuny, akcelerovat z nuly na 100 km/h za 11,6 sekundy. To sice není příliš ohromující výsledek a projevuje se to i na dynamice při předjíždění – je potřeba myslet na o něco větší mezeru. Rozdíl mezi prázdným a naloženým vozem ale není příliš velký.

Automobily

Budoucnost aut nemusí být jen elektrická. Mohou kartami zamíchat syntetická paliva?

14. 5. 2023 ▪ 10 min. čtení

A kupodivu to platí i o spotřebě. My jsme nakonec během testu ujeli celkem 1600 kilometrů, a to převážně po dálnici v povoleném tempu 130 km/h. Výsledek byl 7,4 litru nafty na 100 km, a to je nutné zopakovat, že jsme drtivou většinu cesty absolvovali v šesti lidech se zavazadly, tedy v podstatě plně zatíženi. Jde tedy o vynikající hodnotu, se kterou Multivan nemá konkurenci. Například Hyundai Staria, které nabízí obdobnou kapacitu za nižší cenu, si řekne v průměru o devět až 10 litrů nafty na 100 km. Mimochodem, díky objemu nádrže 60 litrů se může Multivan pochlubit také vynikajícím dojezdem na nádrž, který přesahuje 800 kilometrů.

Královské pohodlí

Velmi příjemné svezení zajišťuje podvozek. Platforma MQB totiž nabízí vysokou porci pohodlí a dospělého chování – auto neposkakuje na nerovnostech, „nedrncá“ a neobjevují se nechtěné rázy od kol, ani když jede po slepované české okresce. Tužší šasi také zajistilo menší náklony karoserie. To neznamená, že by se Multivan proměnil natolik, že by mohl nabídnout sportovní svezení, ale je si v zatáčkách jistější. Navíc i když se houpavost snížila, cestující na zadních sedadlech si stejně mohou stěžovat, protože na zádi vozu se zatáčky projeví přece jen více než vpředu. Proto jezděte s plně obsazeným autem obezřetněji.

Ostatně samo řízení je také spíše odtažité, jak dnes doba velí. A pořád je potřeba volantem otáčet více než třeba u běžného SUV. Řidič si tak bude někdy při manévrování připadat spíše jako v autobusu než v běžném autě. Zejména když bude lidově řečeno „leštit talíř“. To ale nevadí, je to součást zážitku z řízení takového vozu.

Pohodlnější podvozek, větší jistota na silnici, nižší hluk nebo přirozenější ovládání ale z Multivanu sedmé generace dělají výrazně využitelnější auto, než jak tomu bylo u předchozích verzí. Už je představitelné, že by ho mohl majitel používat i na každodenní dojíždění do práce a teprve o víkendu nebo dovolené využít jeho přepravní kapacitu na maximum.

A může se u toho cítit bezpečně. Na palubě může být třeba adaptivní tempomat, asistent pro couvání z parkovacího místa, parkovací pilot, asistent proti bočnímu větru nebo čtečka dopravních značek.

Automobily

Stáhněte si přílohu v PDF

Nechybí ani bezklíčový přístup, inteligentní LED světlomety a připlatit se dá třeba i za elektricky sklopné tažné zařízení. To doporučujeme. Vyjde na 24 tisíc korun, což není právě málo, na druhou stranu výrazně rozšiřuje využitelnost takového vozu. Nejde tady o tahání vozíku z hobbymarketu, jako spíše o možnost připojení zajímavějších periferií. Nabízí se praktický nosič kol nebo box na tažné zařízení, který ještě pomůže rozšířit přepravní kapacitu zavazadel. Přece jen při plném obsazení vozu se už na kufry hledá místo poměrně těžko.

Pro některé stále jen sen

Na sedmém Volkswagenu Multivan se těžko hledají chyby. Nabízí vše, co může náročná rodina potřebovat. Je tu ale jeden zásadní problém, kvůli kterému bude stále pro mnohé tím nedostižným snem. A tím je cena.

Testovaný model totiž vyšel na 1 808 832 korun, přičemž základní výbava s naftovým motorem stojí 1,5 milionu. Konkurence se nabízí levněji, Hyundai Staria s naftou a automatem začíná pod milionem, má ale řadu kompromisů – jmenujme třeba jen šest míst k sezení, chybějící kryt kufru nebo už zmiňovanou vyšší spotřebu. Multivan si zkrátka nechá za své schopnosti pořádně zaplatit.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automobily.