Noviny od příštího roku mohou zdražit o dvě až tři koruny. Vláda na ně v rámci úsporného balíčku plánuje uvalit základní, a tedy nejvyšší sazbu daně z přidané hodnoty 21 procent. Nyní jsou ve snížené desetiprocentní. Kabinet argumentuje jejich nedostatečným společenským významem. V evropském srovnání tak bude mít Česko vůbec nejvyšší DPH na denní tisk, oproti druhé nejvyšší sazbě téměř dvojnásobnou. Vydavatelé kvůli tomu varují mimo jiné před větší náchylností lidí věřit dezinformacím. A požadují nulovou sazbu na tisk.

Například podle Unie vydavatelů ohrozí krok vlády existenci novinového trhu v Česku. Požaduje, aby vláda rozhodnutí přehodnotila a noviny i časopisy osvobodila od DPH stejně jako to plánuje s knihami. „Zvýšení DPH z deseti na 21 procent, tedy na více než dvojnásobek, považujeme de facto za ohrožení existence novin v Česku. Zvláště když to bude znamenat, že sazba u tisku, ale i u časopisů, kde má vzrůst z deseti na 12 procent, bude jednou z nejvyšších v celé Evropě,“ uvedla v prohlášení předsedkyně správní rady unie Libuše Šmuclerová.

Podle ní by případný krach jednoho deníku mohl v Česku způsobit dominový efekt. Noviny se totiž dělí o náklady na tisk a distribuci. „Jakmile odpadne jeden deník, ostatní vydavatelé zbylé náklady na distribuci, které na ně tím pádem připadnou, již nemusí unést a budou muset svůj titul zavřít také,“ říká Šmuclerová.

S oslabením deníků budou lidé podle ní navíc častěji získávat informace na internetu a více se dostanou k dezinformacím. „Technologické platformy žádnou zodpovědnost za online obsah nenesou a nemají,“ doplnila. 

Důležitost médií jako zdroje informací pro demokratickou společnost zdůraznil také předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý. Podle něj vláda pochybila už v případě zrušení pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, kterou do letošního února zastával Michal Klíma.

Další ránou pro média pak podle Černého byla novela autorského zákona, která znevýhodnila tuzemská média. Technologické platformy jako Google a Facebook tak od nového roku nezobrazují náhled u českého zpravodajského obsahu, aby nemusely platit novelou stanovené poplatky tuzemským mediálním domům. Ty tím ročně přicházejí až o desítky milionů korun.

„Kumulovaný efekt nedomyšlených kroků nutně výrazně ohrozí finanční základy řady médií, z nichž mnohá balancují na existenční hraně. Jsme přesvědčeni, že pokud vláda pokládá rozmanitost médií v České republice za hodnotu důležitou pro fungování demokracie v této zemi, tak svůj záměr zdvojnásobit DPH na noviny přehodnotí,“ uvedl Černý v prohlášení.

A na nutné zdražení novin už reagují i sami jejich vydavatelé. Například Vít Nantl, generální ředitel Vltava Labe Media, tedy vydavatele regionálního Deníku, vnímá krok vlády jako „poslední hřebíček do rakve“ pro noviny. „Zvýšení DPH nás tak vede k tomu, že zcela reálně zvažujeme zastavení vydávání tištěných novin,“ řekl Nantl pro server Media Guru

Při rozhodování, které zboží zařadit do nové snížené dvanáctiprocentní sazby, se vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dívala na to, zda má daná věc společenský nebo zdravotní přínos. Proto ostatně kabinet od DPH zcela osvobodil knihy. „U denního tisku společenský důvod podpory vzdělanosti chybí,“ vysvětlil pro HN daňové zatížení novin mluvčí vlády Václav Smolka.

Časopisy přitom kabinet nechal v nižší daňové sazbě. „Časopisy vychází i vědecké, a pokud bychom selektovali časopisy vědecké a společenské, byla by to cesta do pekel, která končí například několika zmatečnými variantami DPH na pivo, které si prosadila předchozí vláda,“ uvedl dále mluvčí. Na cenách časopisů by tak zdražení téměř nemělo být cítit, jelikož se bude pohybovat ve výši desítek haléřů.

Premiér Petr Fiala (ODS) ještě před měsícem v debatě s Deníkem uvedl, že není v plánu sazbu DPH na tisk ani knihy měnit. Důvod, proč vláda názor změnila, ale koaliční představitelé nechtěli komentovat. „Takové interní věci nebudeme komunikovat,“ řekl například předseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Bernard (STAN).

Se zvýšením nesouhlasí poslanci opozičního hnutí ANO, jehož šéf Andrej Babiš je koncovým vlastníkem deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. „Absolutně nesouhlasím. Je to ohromná chyba. Vláda by měla k novinám přistupovat stejně jako ke knihám,“ řekl HN poslanec Martin Kolovratník.

Podle jeho spolustraníka Aleše Juchelky zdražení novin znevýhodní především seniory, kteří jsou zvyklí denní tisk kupovat: „Například moje babička, které je 90 let, doma internet ani nemá a je odkázaná na tisk, který si koupí v samoobsluze, nebo na televizi.“ Sazbu DPH na noviny by proto nechal na 12 procentech. 

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist