S umělou inteligencí je to jako s příchodem kalkulačky. Ani tehdy zaměstnanci nezmizeli, říká šéf vývojového centra Tomáš Vocetka

U dveří vidíte dvě zasedačky vytvořené z vyřazených kupé ze žižkovského nádraží. Všude kolem jsou staré kufry, na gauči leží polštáře s názvy hlavních měst, a když se pohodlně zaboříte do Lisabonu, spatříte malbu na zdi, na které je dvojice turistů procházejících se po Karlově mostě.

V tomto prostředí se tvoří miliardový byznys. V Praze se totiž nachází vývojové centrum platformy Omio, která na jednom místě sdružuje data více než tisícovky dopravců, aby třicet milionů návštěvníků měsíčně mohlo snadno zjistit, jak se na svých cestách dostat co nejefektivněji z bodu A do bodu B. „Když někoho přijímáme, nemáme ale podmínku, aby měl rád cestování,“ říká Tomáš Vocetka, který vede pražský vývojářský tým.

V roce 2015 jste při jednom rozhovoru řekl, že je Praha nejlepším místem pro vývoj softwaru na světě. Mohl byste to prohlásit i v současnosti?

Určitě a nesouvisí to s náklady a šetřením. Máme tu prostě šikovné lidi, jejichž úroveň je srovnatelná se světem, ať se bavíme o Berlíně či Silicon Valley. Disponujeme daleko větším počtem srdcařů – lidmi, kteří když už se pro něco nadchnou, u toho vydrží dlouho. Zároveň Praha nabízí velice dobré podmínky k životu. Platy jsou tu srovnatelné, ale náklady nižší. Troufnu si tvrdit, že postavení na trhu práce je daleko lepší pro člověka, který dělá vývoj v Praze, než toho, který stejnou pozici zastává v Berlíně či Lucemburku.

Právě v Berlíně je centrála Omia. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi berlínským a pražským trhem s talenty?

Rozdílů je mnoho. Berlín je samozřejmě mnohem větší, je v něm více firem, příležitostí a skvěle v něm funguje startupová kultura. Více příležitostí ale vede k tomu, že pokud v Berlíně někdo hledá zaměstnance, musí vyvinout mnohem více úsilí než u nás. Také je pro něj těžší si takového člověka udržet, protože větší nabídka má za následek jeho menší loajalitu. Vliv na to má také větší množství překapitalizovaných projektů, které se v Berlíně vyskytují.

Například?

Třeba firma Gorillas, která se objevila přibližně před dvěma lety a během tři čtvrtě roku propálila kolem miliardy eur a přitom až nehorázně přetahovala zaměstnance. Bylo to sice krátkodobé, protože jak rychle začali, tak rychle skončili, ale podobných případů najdeme na berlínském trhu mnoho.

IT odborníci, které hledáme a poměrně úspěšně nacházíme, nebývají aktivní na trhu práce. Nehledají. 

Pozorujete i rozdílné přístupy k zaměstnancům?

Ty jsou v zásadě hodně podobné. Vlastně v rámci celé Evropy je vytvořený určitý standard, který firmy v IT byznysu zaměstnancům nabízejí.

Jak se vám daří lákat do Omia vývojáře?

Daří. To je vidět i na číslech. Od loňského roku jsme začali poměrně dramaticky narůstat. Aktuálně je nás 45.

Co za tím stojí? Přetahujete zaměstnance od konkurence?

Jako všichni. Jinak se to dělat nedá. Lidé, které hledáme a také je poměrně úspěšně nabíráme, nebývají aktivní na trhu práce. Nehledají. Většinou už zajímavou práci mají a my se je snažíme přesvědčit, že u nás ji budou mít ještě zajímavější. Samozřejmě k tomu nabízíme i atraktivní finanční a opční možnosti. V podstatě ale jde o to, najít tu správnou chvíli, protože většina lidí v jedné firmě vydrží tři až pět let.

Čína má zájem o české technologie na ochranu životního prostředí, říká čínská velvyslankyně

13. 5. 2015 ▪ 5 min. čtení

V čem je práce v Omiu pro ně tak lákavá?

Náš projekt je unikátní, technologicky zajímavý a láká svojí velikostí. Řešíme stonásobně větší problémy než většina průměrných firem. Přes třicet milionů uživatelů u nás měsíčně hledá spojení z nabídky stovek dopravců. Veškerá data propojujeme a zpřístupňujeme na webu a v aplikacích. Máme 30 jazykových mutací, od evropských jazyků až po korejštinu a čínštinu. Navíc spolupracujeme s velkými firmami, s Googlem, s Microsoftem. Omio nabízí svá data také B2B partnerům, máme úzkou spolupráci třeba s Uberem. To jsou hodně unikátní příležitosti, které řadu lidí zajímají.

Než jste nastoupil do Skypu, musel jste absolvovat osm pohovorů, než vás vůbec přijali. Jak vás přijímali do Omia?

Hodně podobně. Už si ale nepamatuji, zda jich bylo přesně osm. Na vyšší pozice u nás máme klasicky kolem pěti pohovorů, během kterých například zjišťujeme, zda kandidát souzní s naší kulturou. První kola u nás děláme hodně obecně a férově. Myslím tím, že máme vytvořený jasný standard, co musí ti, které najímáme, umět.

Na co se vůbec pražské vývojové centrum zaměřuje?

Z největší části děláme B2B, zpřístupňujeme data, která v Omiu máme, pro naše B2B partnery. V Praze máme také tým, kterému říkáme coverage a který partnery do našich systémů připojuje, ať již jsou to železniční a autobusoví dopravci, letecké společnosti či trajekty. Každé toto spojení je víceméně unikání.

Čím?

Každá firma používá jiné technologie. Model je koncepčně stejný, nakonec jsou to všechno jízdenky na vlak, autobus, trajekt či letadlo, ale jiná je implementace pro externí partnery. Přicházíme do styku se všemi technologiemi, které si dovedete představit. Žádná unifikace neexistuje. Naším úkolem je vše naimplementovat do našeho systému, abychom data mohli v jednotném formátu poskytovat našim partnerům.

Co je nejsložitější na vyvíjení vaší aplikace? S jakými oříšky jste si lámali hlavu?

Lámeme si hlavu prakticky neustále. Vždy je potřebné napsat každou část aplikace co nejlépe, aby měla co nejlepší kvalitu a nejvyšší výkonnost. Aby vše bylo ve výsledku elastické, ale zase ne moc, aby nám to nevyběhlo z datových center. Nejnáročnější oblastí je právě ta integrace s jednotlivými firmami, protože je velice málo věcí, které můžeme opakovat. Náročné je i samotné škálování vyhledávacího zařízení. K dispozici je ohromné množství nabídek v reálném čase. Třeba když chce uživatel jet z Berlína do Paříže, tak my vidíme, jací jsou poskytovatelé na trase a jaké jsou možné kombinace. Zároveň zjišťujeme, jaké jsou k dispozici nabídky, v jakých jízdních třídách, jaké jsou přepravní podmínky a možnosti slevových karet. Ze všech informací musíme najít nejvhodnější možnosti a vyloučit ty, které nedávají smysl.

Pomáhá vám v tomto umělá inteligence?

S AI pracujeme už delší dobu. Používáme ji pro automatizovaný marketing a pro vytváření obsahu na desítkách milionů našich landing pages (vstupní stránky – pozn. red.). Použitelná umělá inteligence je poměrně nová a pro nás hodně zajímavá oblast. Modely AI nám pomáhají při optimalizaci vyhledávání jako doplněk toho, co uděláme algoritmicky. Občas nás AI mile překvapí tím, jaké zajímavé trasy najde. Umělá inteligence se dostala na další úroveň ve velkých jazykových modelech, jako je ChatGPT a Alpaca. Stejně jako mnozí tedy pracujeme na tom, jak ji zapojit do našeho produktu, a děláme s ní zajímavé pokusy.

Jaké?

Hlavně kolem konverzačního uživatelského rozhraní. Umělá inteligence funguje standardně na tom, že si načte milion věcí a nějakým způsobem se na statických datech natrénuje. Problém je, že naše data nejsou statická, ale mění se v reálném čase. Hledáme proto způsob, jak ji využít v našich modelech.

Jak je důležité být v tomto o krok v předstihu?

Velice důležité. Jsme firma, která poskytuje nástroje pro cestování, takže od nás se příliš neočekává, že budeme generovat umělou inteligenci. Ale zase jsme firma, která neustále přemýšlí a hledá způsoby, jak zapojit prostředky umělé inteligence chytře, aby to dávalo smysl našim uživatelům. Až budete například v Bergamu, abyste dostala informace, které vám budou dávat smysl. Je nám ale jedno, zda vám tu nejvhodnější nabídku vygeneruje umělá, nebo neumělá inteligence.

Práce v IT

Stáhněte si přílohu v PDF

Odpadne ajťákům v budoucnu úplně rutinní práce díky AI?

Přesně, jak říkáte. Odpadne rutinní práce. Již dnes pro vývojáře píší programy nástroje jako GitHub Copilot, což je aplikace typu ChatGPT pro vývojáře. Není to ale tak, že bych teď všechny pustil domů a řekl „Napiš mi Omio.“

Zatím.

Podle mě ho nenapíše nikdy. Bylo by populární říct, že všichni programátoři končí, ale myslím, že nekončí. Je to jako logaritmické pravítko a kalkulačka. S příchodem kalkulačky také zaměstnanci nezmizeli. Jen získali nástroj, který jim umožnil fungovat rychleji, a oni mohli přemýšlet nad něčím jiným. AI nám umožní zvládnout desetkrát více našich problémů, ale stále se budou objevovat nové problémy k řešení.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Práce v IT.