Jak se posouvají hranice Evropy a proč tu čtvrtou na mapě nenajdete

Zkuste si nakreslit čáru na mapě, která spojí následující body: norsko-ruskou pohraniční stanici Storskog, nejsevernější silniční hraniční přechod mezi Ruskem a členskou zemí NATO, historické pohraniční město Narva v Estonsku s malebným hradem, z něhož je výhled do Ruska, nejvýchodnější polské město Hrubieszów, pak najděte slovenské Michalovce a maďarské Vásárosnamény, potom jeďte prstem po řece Prut mezi Rumunskem a Moldavskem až do dunajské delty a zastavte se v Bosporské úžině. Tím jste dostali zhruba představu o tom, co mají politici a analytici na mysli, když se řekne východní křídlo Severoatlantické aliance.

Dnes je to hranice, kterou bychom mohli oddělit Evropu bezpečnou před ruským (či jakýmkoliv jiným) útokem, za níž ale Ukrajinci válčí o přežití svého národa a státu. Za ní se také ve čtvrtek v moldavském Kišiněvě sešly desítky státníků na schůzce Evropského politického společenství, politického diskusního klubu založeného loni v Praze během českého předsednictví Evropské unie.