V zimě vytápí Slavičín svá sídliště spalováním štěpky, v létě chce ohřívat vodu tepelnými čerpadly

Ještě před dvěma lety tu bylo jen pole. Dnes se tudy klikatí alej lemovaná po obou stranách tradičními odrůdami ovocných dřevin Bílých Karpat. Cesta zmizela za socialismu, když ji v rámci kolektivizace zdejší zemědělské družstvo rozoralo. V polích po ní ale zůstal pás kamení, který pozornému člověku neušel. „V minulosti tudy lidé zcela přirozeně chodili mezi Slavičínem a vedlejší vesnicí. Po obnově cesty se sem chodci vrátili. Dokonce tu někdo sám od sebe umístil i lavičku,“ ukazuje starosta Slavičína Tomáš Chmela (STAN). Stojí přitom u nově zhotovené pískovcové sošky Panny Marie, vedle níž se lavička nachází. Právě Panně Marii místní římskokatolický farář město zasvětil poté, co si společnost prošla pandemií covidu-19.

Chodci procházející polní cestou mají pod nohama byliny a traviny, které tu nechalo město vysázet ze semen nasbíraných v přírodních rezervacích Bílých Karpat. „Je to luční směs, kterou jsme sem dali za pomoci CHKO Bílé Karpaty,“ popisuje Chmela, starosta města, které se může pyšnit titulem Zelená obec roku 2023. Získalo jej ve stejnojmenné soutěži, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami.

Obnova starých zaniklých alejí je jednou z ekologických aktivit, kterým se město věnuje. Navrátilo tak do krajiny už dvě polní cesty. Vysázelo přitom na 500 stromů tradičních bělokarpatských ovocných odrůd.

FOTOGALERIE UVNITŘ

Pracují s krajinou, vodou či energiemi. V prvním ročníku soutěže Zelená obec roku zazářily ty z pohraničí

15. 6. 2023 ▪ 3 min. čtení

Kousek od jedné z polních cest je velká obecní kotelna. Specifická je tím, že spaluje dřevní štěpku, která je jedním z obnovitelných zdrojů energie. „Svážíme ji sem z okruhu 20 kilometrů,“ říká Ivan Brhel, operátor dispečinku kotelny. Ta vytápí dvě největší sídliště Malé Pole a Vlára. Horkou vodou zásobuje více než 2000 občanů.

Dřevní štěpku kotelna spaluje hlavně přes zimu, v létě chce ale vodu ohřívat tepelnými čerpadly, která bude pohánět elektřina z fotovoltaických panelů, jež na objekt výtopny město v nejbližší době pořídí. „Teď je projekt ve finální fázi. Instalovaná elektrárna bude mít výkon 130 kilowatt-peaků. Už máme instalovanou řadu tepelných čerpadel, zatím berou elektřinu ze sítě. Za několik málo týdnů už ji ale budou brát ze slunce,“ uvádí Chmela. Kotelna tím bude ještě ekologičtější a uhlíkově neutrálnější.

Místní kotelna navíc není jen výtopnou, ale také malou elektrárnou. Kombinuje různé zdroje energie, kromě spalování štěpky a plánované fotovoltaiky má k dispozici ještě plynové kogenerační jednotky o výkonu 0,5 megawattu. Využít je může k výrobě tepla, ale také elektřiny. „Máme je v záloze pro případ blackoutu. Pokud by zůstala kotelna bez proudu, mohou tyto jednotky pohánět celou kotelnu a zhruba polovinu našich čerpadel, která ženou vodu dál do domácností. Systém by tak zůstal částečně funkční,“ pochvaluje si starosta.

Zelená obec roku - Slavičín

Vedle kotelny je městský sběrný dvůr s „re-use“ centrem Cirkula. Do něj může kterýkoliv občan města přinést své nepotřebné vybavení bytu, včetně oblečení a sportovního náčiní. Tyto starší  věci díky tomu může použít někdo další a neskončí hned v odpadu. A město tím ušetří na poplatcích za skládkovné.

Věci si z Cirkuly může vzít kdokoliv, buď zcela zdarma, nebo za dobrovolný příspěvek na místní nemocnici.

Slavičín se také aktivně pustil do zadržování a využívání dešťové vody, což dělá i na samotné kotelně. Vodu zdarma poskytuje zahrádkářům, kteří hospodaří hned za plotem výtopny. V minulosti u nich vyschla studna, takže voda jim přijde velmi vhod.

Dešťovku město zachytává i na několika svých dalších obecních budovách včetně radnice. Navíc má i dvě parkoviště se speciálním vsakovacím povrchem. „Pod dlažbou je metr až metr a půl kameniva a speciálních drenáží, které vedou do vsakovacího tělesa. Celé to funguje jako houba. Nakonec se voda dostane až do spodních vod,“ popisuje Chmela.

Město na Valašsku si nedávno také pořídilo osobní elektromobil, který má k užívání starosta. „Elektromobilita je jasný trend, a to nejen u osobní dopravy,“ věří Chmela. Městu se ostatně osvědčil i nákladní elektromobil. Jeden tu už několik let používají pracovníci technických služeb.