Povinné zálohování na PET lahve a plechovky přijde. Donutí nás k tomu evropská legislativa

Schválení povinných záloh na PET lahve a nápojové plechovky už do konce aktuálního volebního období není reálné. S tématem, které několik let vyvolává vášnivou diskusi i mezi obcemi, už současná vláda nepohne. Přestože zavedení tohoto systému ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) věnoval mnoho energie a nechal připravit příslušnou novelu zákona o obalech, současná Poslanecká sněmovna už ho do konce volebního období nestihne projednat. A i kdyby stihla, nemá novela jasnou podporu ani všech koaličních poslanců. Podle Hladíka to ovšem znamená jen lehké oddálení zavedení povinných záloh. Evropská legislativa nás k nim totiž dotlačí.

„V Česku se zálohovat bude, a to zhruba od roku 2028. Bez toho nejsme schopni vytřídit 80 procent plechovek a 80 procent PET lahví, jak stanovuje evropská legislativa,“ upozornil Hladík na konferenci Udržitelná budoucnost obcí. Tu v rámci soutěže Zelená obec roku uspořádala ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami.

Podle České asociace odpadového hospodářství se sice už nyní daří vytřídit osm z deseti PET lahví uvedených na trh, zdaleka ne všechny se ale skutečně dostanou k recyklaci. Loňský průzkum ministerstva životního prostředí a společnosti Adastra Lab ukázal, že k recyklaci se jich dostane jen něco málo přes polovinu.

zelená obec roku

Česko má nové Zelené obce roku. V soutěži zvítězily Ratiboř, Rudíkov, Havlíčkův Brod a Ostopovice

11. 6. 2025 ▪ 4 min. čtení

A u plechovek je stav mnohem horší. V současné době se daří vysbírat jen asi 27 procent plechovek uvedených na trh.

Za nevyhnutelné považuje zavedení povinných záloh i Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí. Bez nich ani podle ní nesplníme evropskou směrnici.

Svaz měst a obcí nebyl proti

Proti zavedení povinného zálohování sice vystupovala celá řada starostů, protože se obávali, že podkope funkční systém barevných kontejnerů, samotný Svaz města a obcí (SMO) ale nikdy nepřijal nesouhlasné usnesení. „Názorově jsme rozdělení na třetiny. Třetina je proti, třetina pro a třetině je to jedno. Já osobně jsem pro zálohování, protože znám dobře evropskou legislativu,“ řekla na konferenci Vladyková. Připomněla, že některé cíle třídění odpadů neplní Česko už nyní a kvůli tomu dostává méně peněz z dotačních titulů.

V diskusích o zálohování šlo SMO podle Vladykové hlavně o férové nastavení jeho podmínek a dostatečných benefitů pro obce, čehož se v Hladíkově návrhu zákona také dočkaly. „Zákon pro obce obsahoval kompenzaci 15 procent ze záloh z neodevzdaných lahví. A obsahoval také povinnost, pokud v obci není obchod, který by sběrné místo zřídil, aby tak učinil operátor zálohového systému. 

„Zálohování už má 17 států Evropské unie. Mají ho také všichni naši sousedé. Němci zhruba dvacet let, Slováci tři roky, Rakušani začali 1. ledna a Poláci začínají 1. července,“ připomněl Hladík a poukázal tak na to, že ostatní státy EU tento systém také zavedly nebo zavádí.

Výrobcům PET lahví chybí recyklát

Na zavedení tohoto systému mají zájem i samotní výrobci nápojů, ty totiž evropská legislativa od letošního roku nutí k tomu, aby při výrobě PET lahví využívali i recyklát. Jenže mají problém se k němu dostat, protože se o něj přetahují také s jinými segmenty průmyslu, jako je například ten automobilový. Navíc většina recyklátu se z Česka vyváží do zahraničí.

Podle Jána Lučana, člena představenstva ČSOB zodpovědného za vztahové bankovnictví, se na zálohování připravovala i řada firem. S investicemi ale čekaly až na zavedení systému. „Bez zavedení zálohového systému se neodvážily například investovat do nákupu automatů. Bylo by to extrémní riziko,“ řekl Lučan. 

Princip zálohování je zásadním pilířem cirkulární ekonomiky. „Klíčovou roli v ní hraje zodpovědnost výrobců. Na ně je kladena povinnost přimíchávat recykláty do výrobků a ty stahovat z trhu. V roce 2029 mají přidávané recykláty dosáhnout až 90 procent. To současný systém absolutně neumožňuje,“ upozornila zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Klepek Jonášová.

Koho bude zavedení zálohového systému nejvíc bolet, jsou podle Jonášové odpadové firmy. PET lahve jsou nejcennější komoditou žlutých kontejnerů a ony by o ni přišly. 

Rozšířená odpovědnost výrobců 

Evropa také směřuje k takzvané rozšířené odpovědnosti výrobců (Extended Producer Responsibility – EPR). Ta přenáší odpovědnost za sběr, prevenci vzniku odpadu (reuse), recyklaci a ekologickou likvidaci na samotné výrobce a dovozce. Ti musí platit ekologické příspěvky podle množství a typu výrobků, které uvádějí na trh. Funguje to tak již například u elektroniky, baterií, ledniček, praček či pneumatik. Ministr Hladík by tento systém rád rozšířil i na nábytek. Ten vysloužilý by se tak vracel zpátky k výrobcům, ať již přes obchody nebo sběrné dvory.

Ministerstvo nyní vyhodnocuje tříměsíční zkušební projekt, během něhož si společnosti jako Hornbach, Ikea, Jysk, Kinnarps, Řešeto a XXXLutz systém vyzkoušely. „Jak to dopadlo, zatím nemohu říci, budeme o tom informovat v nejbližších dnech,“ uvedl Hladík.

Podle Vladykové je i tento systém nevyhnutelný, sběrné dvory ale budou mít problém s kapacitou.

A firmy? Těm se podle Lučana vyplatí na cirkulární ekonomiku připravovat už nyní, protože jí patří blízká budoucnost. „Díváme se podle toho i na klienty, protože ten, kdo je připravený na cirkulární ekonomiku, je pro nás méně rizikový a lépe připravený na budoucnost,“ řekl Lučan.