Kroky Polska a Maďarska nejsou v souladu s českými zájmy.“ Tahle věta by od šéfa ODS Petra Fialy dlouhá léta nebyla možná. Občanští demokraté byli pevnými zastánci pravicové polské a maďarské vlády. „Považuji za svůj úkol coby konzervativce hájit Polsko a Maďarsko,“ definoval svoji misi v EU před časem europoslanec a pravděpodobný lídr ODS do evropských voleb Alexandr Vondra. Teď je řada věcí jinak.

Premiéra Fialu aktuálně naštval postup Mateusze Morawieckého a Viktora Orbána na poslední vrcholné schůzce EU. Polský a maďarský premiér se kvůli vnitropolitickým důvodům postavili v pátek proti kapitole o migraci v závěrečném komuniké ze summitu – trvali na jiných, tvrdších formulacích.

Do předběžně ujednaného textu ale Češi prosadili větu, na které jim záleželo. Členské státy se v ní zavazují finančně pomoci zemím, jež na svém území hostí velký počet uprchlíků z války na Ukrajině. Češi mají zhruba 300 tisíc Ukrajinců, což je nejvíce v EU na počet obyvatel.

„Tím, že Polsko a Maďarsko blokují text o migraci, blokují také peníze, které bychom měli dostat,“ řekl Fiala v pátek na summitu v Bruselu. „Ti, kdo nám doma říkají, že máme postupovat ve spolupráci s Maďarskem a Polskem, nevědí, o čem mluví,“ dodal premiér. Narážel na slova lídra hnutí ANO Andreje Babiše. Ten Fialovi do Bruselu vzkazoval, že má migrační dohodu také „zablokovat“.

Česku se podařilo dostat větu o finanční pomoci zemím zasaženým uprchlickou vlnou z Ukrajiny také do pasáže právě o Ukrajině. Tuto část prohlášení podpořili na summitu všichni lídři EU. Budoucí kompenzace pro Česko – ale i Polsko s několika miliony Ukrajinců na svém území – tak ohrožena není. Peníze ale musí nejprve vyčlenit Evropská komise.

Přestřelka o migraci přišla v předvečer českého předsedání skupině V4, kam kromě Polska, Maďarska a Česka patří ještě Slovensko. Češi budou v čele Visegrádu rok, počínaje sobotou 1. července.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Za jiných okolností by šlo o ostře sledovanou politickou událost. Válka na Ukrajině a také české předsednictví EU to změnily. Mezi jednotlivé státy V4 obojí vneslo nové dělicí linie nebo potvrdilo už existující.

Maďarský premiér Orbán se, na rozdíl hlavně od Polska a Česka, postavil po ruském vpádu na Ukrajinu na stranu Vladimira Putina. Orbán torpéduje unijní pomoc napadené zemi, momentálně blokuje několik miliard eur z evropské půjčky Kyjevu.

České předsednictví EU loni podtrhlo, že současná polská vláda principiálně hlasuje proti evropskému kompromisu. Polsko nebylo ochotné jednat jinak ani ve chvíli, kdy byly ve hře české zájmy a Češi, visegrádští spojenci, se Polsku coby šéfové EU snažili vyjít vstříc.

Na přístup české vlády k Visegrádu v následujícím roce to bude mít dopad. Program schůzek na vysoké politické úrovni je řidší než v minulosti a Češi se chtějí zaměřit hlavně na občanskou společnost ve všech zemích.

„Náš program bude stát na propojování občanů a infrastruktury,“ sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „S Maďarskem se rozcházíme na Ukrajině, ale i o tom musíme mluvit a toto téma neustále vznášet,“ dodal Lipavský.

Čeští ministři se budou celkově v následujícím roce držet při zemi. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) řekl, že „zatím neplánuje“ žádnou akci na půdorysu Visegrádu. Jeho kolega z životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se rozhodl rozšířit debatu ve V4 o další účastníky.

„Visegrád je teď trochu v patu a mně dává smysl širší středoevropská spolupráce,“ řekl Hladík HN a Aktuálně. „Přizval jsem proto k debatě ještě kolegy z Německa, Rakouska, Slovinska a Chorvatska a v tomto kruhu se budeme bavit,“ dodal ministr.

Během visegrádského roku se konají pravidelně dvě schůzky premiérů či premiérek z V4. Fiala to také plánuje. „Budeme v tomto formátu pokračovat. Na premiérské úrovni proběhnou schůzky ale až po volbách na Slovensku a v Polsku,“ potvrdil Fiala v pátek v Bruselu. Oboje klání se budou konat letos na podzim. „V řadě oblastí spolupráce visegrádských zemí pokračuje, ale nemůžeme zakrývat rozdíly. To se projevilo i dnes,“ dodal v pátek v Bruselu šéf vlády.

„Česko teď přistupuje k Visegrádu, jak by mělo. Neglorifikuje ho a chce se soustředit na mezilidskou spolupráci,“ míní analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál, který se regionu dlouhodobě věnuje.

„Program předsednictví V4 je velmi dobře napsaný. Neobsahuje žádné idiocie typu, že střední Evropa je hrází proti progresivistickému Západu a bude se snažit zastavit Green Deal,“ pokračuje Dostál.

„Je také dobře, že premiérské schůzky proběhnou až po volbách na Slovensku a v Polsku, protože nevíme, jaké vlády se tam ujmou moci a do kterých se tedy vyplatí investovat. Platí, že stojíme na počátku rozředěného visegrádského roku,“ říká analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.