Malá obec východně od Plzně, přibližně v polovině cesty do Rokycan. Trvale tu žijí asi dvě stovky obyvatel. Ulice pojmenované nemají, ale na těch několik domů, co tady v Mokrouších stojí, to snad ani není potřeba. Kromě hostince a rybníku ve vesnici na první pohled moc zajímavostí není. Od jiných přibližně stejně velkých obcí ji však odlišuje její komunikace navenek.
Mokrouše společně se svým sousedem Tymákovem v roce 2020 dokončily digitalizaci své veřejné správy. Díky technologii mají obyvatelé možnost komunikovat se svými obcemi plně virtuálně, prostřednictvím přehledného webu. Co je však nejzajímavější, obce společně vydaly vlastní aplikaci nazvanou V obraze, která slouží k informování o místním dění.
Výkladní skříní je Portál občana
Digitalizace Mokrouší a Tymákova je jedním z 317 digitalizačních projektů, které se v Česku od roku 2017 podařilo realizovat. Celkem se do nich investovalo více než 8,8 miliardy korun. Některé projekty měly za cíl vytvoření informačních systémů, a to často i v nejmenších vesnicích nebo městech. Jiné se soustředily na budování kybernetické ochrany či vytvořily velké databáze zákonů. Vyplývá to z údajů, které poskytl úřad vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti). Podle mluvčího úřadu Ondřeje Bendy byly všechny projekty spolufinancované z Integrovaného regionální operačního programu (IROP), z programovacího období 2014 až 2020. Investice se týkají státní správy i jednotlivých samospráv.
Výkladní skříní české digitalizace posledních let je podle Bendy Portál občana. „Je to místo pro důvěrnou a bezpečnou komunikaci mezi občanem a státem. Každý uživatel zde má vlastní účet, na kterém si může spravovat své doklady nebo údaje ze státních registrů a databází. Nabízí přístup k portálům dalších úřadů, jejichž služby zrovna potřebujete,“ popisuje mluvčí.
Portál občana byl spuštěn v roce 2018 a v průběhu let postupně doplňován o další funkce. Jednou z prozatím posledních oznámených je plánovaný elektronický občanský průkaz, který by měl být spuštěn na začátku příštího roku. Zatím ale elektronizaci občanek brání legislativa. „Zákon stále hovoří o dokladu jako o plastové kartičce. To se má do konce roku změnit. Cílem je, aby zákon postavil digitální doklad na roveň toho hmotného,“ popsal už dříve ministr Ivan Bartoš.
V současnosti ještě stále dobíhá projektové období 2014 až 2020, přihlášené projekty musí být uzavřeny do konce letošního roku. „Žádné nové projekty už určitě nepřijdou, protože alokace na nové výzvy v IROP 2014 až 2020 již není. Dočerpává se do konce roku 2023, kdy se už pouze dokončují ty, které byly schváleny v minulosti. Projekty IROP jsou standardně na několik let a příjemci je často prodlužují z nejrůznějších důvodů,“ upřesnil Benda.
Peníze na digitalizaci
Pojítkem všech financovaných projektů je potřeba spolehlivé a hlavně bezpečné komunikace ve virtuálním prostoru. Nejlevnějším z projektů byl rozvoj eGovernmentu, tedy elektronické veřejné správy, právě v obcích Tymákov a Mokrouše na Plzeňsku. Stál jen něco málo přes milion korun. Nejdražším projektem téměř za půl miliardy bylo pak vytvoření ověřené a bezplatně dostupné databáze všech zákonů a systém na jejich elektronickou tvorbu – eSbírka a eLegislativa.
Projekty digitalizace nad 100 milionů korun
Předkladatelé nejčastěji žádali o dotace ve výši kolem 15 milionů korun, nejběžnějším projektem byla modernizace virtuálního obecního úřadu. IROP však umožňoval i budování větších portálů. Chloubou úřadu pro digitalizaci je nedávno spuštěný Statistický geoportál. „Na mapě si můžete k obcím a krajům zobrazit třeba informace o domech a bytech nebo dojíždění lidí do škol a zaměstnání. Nově jsou zde také k dispozici Statistické georeporty, které poskytují údaje pro uživatelem vymezená území nezávisle na standardním administrativním členění Česka. Toto je užitečné například pro mapování záplavových zón nebo třeba hluku a emisí,“ popisuje mluvčí Benda.
Geoportál je součástí takzvané GeoInfoStrategie, která je jedním z programových bodů nedávno vzniklé Digitální a informační agentury (DIA). Jejím cílem je nastavit jasná pravidla pro efektivní tvorbu, správu a využívání citlivých nebo jinak významných informací, a vytvořit podmínky pro jejich začlenění do rozhodovacích procesů.
DIA je jedním z nejdůležitějších projektů ministra Ivana Bartoše. I přes všechny komplikace loňského roku, jako byla ruská agrese na Ukrajině nebo souběh několika krizí, přípravy agentury jeho resort dokončil. Po četných politických a odborných vyjednáváních letos v lednu agentura DIA začala fungovat v omezeném režimu, počátkem dubna pak spustila plnohodnotný provoz.
Odborná veřejnost její založení přivítala. „Vznik Digitální a informační agentury jsme dlouhodobě podporovali, protože je důležitou organizací s potenciálem pomoci s velkými transformačními změnami ve veřejné správě, kde narážíme na omezení konkrétních resortů. Některé kritické hlasy upozorňují na zaujatost, z mého pohledu jde hlavně o množství know‑how a kompetencí, které můžeme jedině touto cestou rozvíjet,“ komentovala projekt ředitelka odborné organizace Česko.Digital Eva Pavlíková.
Nové období nabídne 12 miliard korun
S rokem 2023 ale čerpání peněz na digitalizaci veřejné správy nekončí. V novém programovém období 2021 až 2027 je připraveno pro Česko přes 12 miliard korun. Finance by měly směřovat do tří hlavních oblastí – eGovernmentu, kybernetické bezpečnosti a elektronizace zdravotnictví neboli eHealth.
Tyto cíle vyplývají z programové vize Evropské unie nazvané Digitální dekáda 2030, kterou v polovině prosince loňského roku podepsali předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová a český premiér Petr Fiala. Do konce roku 2030 by měl mít každý obyvatel členských zemí EU přístup online ke všem státním službám i ke svým lékařským záznamům. Kromě toho by měl každý člověk mít i digitální identifikaci neboli elektronický občanský průkaz.
V rámci digitalizace má Česko ještě další cíle. Ministr Bartoš se zavázal, že do konce letošního roku bude mít digitální dovednost 70 procent obyvatel a v oboru informačních technologií bude pracovat alespoň 19 procent žen. V současnosti ale chybí k dosažení tohoto cíle asi sto tisíc digitálně gramotných Čechů a asi pět tisíc žen. Nedostatek kompetentních odborníků, kteří by mohli digitalizaci v Česku dokončit, je v zásadě systémový problém. Na to, aby Česko naplnilo své cíle v digitální agendě, ale bude potřebovat kromě nezávislých odborníků ze soukromého resortu i státní zaměstnance. Politici však často vyzývají ke snižování počtů státních zaměstnanců, případně jejich platů. „Pak narážíme na to, že projekt za miliardy administruje jeden člověk s platem 45 tisíc korun hrubého. To není udržitelný stav. Digitalizace se neudělá sama, musíme mít lidi, co ji odpracují. A ti lidé musí mít adekvátní podmínky,“ apeloval před časem Bartoš.
Stáhněte si přílohu v PDF
Lidský kapitál je jedno z hodnoticích kritérií, které sleduje evropský index DESI (Digital Economy and Society Index neboli Index digitální ekonomiky a společnosti). V jeho poslední zprávě za rok 2022 zaostává Česko ve všech kritériích, které DESI sleduje – lidský kapitál, přístup k internetu, integrace digitálních technologií, digitální veřejné služby. Nejvíce Česku chybí propojení rychlých telekomunikačních sítí, v žebříčku se umístilo na sedmnáctém místě z 27 členských zemí. Ze zprávy vyplývá, že podíl domácností pokrytých pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou byl na konci loňského roku 52 procent. Evropský průměr pokrytých domácnosti je na úrovni 70 procent.
Pokud bude mít veřejná správa dostatečné personální kapacity a investice, Mokrouše rozhodně nebudou jedinou obcí s méně než tisící obyvateli, která má plně funkční samosprávu na webu či v aplikaci. Česko by se tak postupem mohlo zařadit mezi digitalizované ekonomiky, jako je například Estonsko, které je již o krok napřed a zavedlo třeba elektronické volby. Tak daleko zatím Česko ale není.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.
Projekty digitalizace nad 100 milionů korun
