Dlouhotrvající únava, emoční vyčerpání nebo quiet quitting, kdy zaměstnanec vzdává v práci veškerou snahu a odpracuje naprosté minimum. Vše vede člověka k vyhoření. Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se potýká se syndromem vyhoření každý čtvrtý Čech. Že jich přibývá, pozoruje i psycholog a zakladatel projektu Terapie.cz Pavel Pařízek. „Z našich vlastních výzkumů, které jsme dělali během pandemie, bylo evidentní, že zátěž vzrostla několikanásobně,“ popisuje v rozhovoru pro HN.

Čím to je, že narůstá počet lidí, kteří se potýkají se syndromem vyhoření?

Nečekaná zátěž pandemie nebo války lidi posune. To jsou společné faktory, kdy máte velké obavy z ekonomického výhledu nebo z toho, že bude například atomová válka, a zatěžuje vás to. Kromě situačních aspektů jsou tam i další. Třeba vývoj práce a pracovních pozic. Dříve bylo zvykem, že jste nastoupili do práce a byli v ní celý život. Tohle už dnes není. Plno lidí má třeba více úvazků naráz. Tohle může být jeden stresor.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.