I práci na směny lze dělat pružně. Čtyřdenní pracovní týden u modrých límečků snižuje fluktuaci

Sice desetihodinové směny, ale třídenní víkend. Zkrácený pracovní týden a flexibilní úvazky si nachází cestu i mezi manuální pracovníky. Ušetří jim čas spojený s dojížděním a umožní lépe rozprostřít volný čas. Pro firmy je pak pružná pracovní doba konkurenční výhodou na vyprázdněném trhu práce, a to jak z hlediska zaujmutí kandidátů, tak i udržení stávajících zaměstnanců.

Čtyřdenní pracovní týden a důležitost částečných úvazků byly tématem debaty s názvem Flexibilita práce, kterou pořádaly začátkem září Hospodářské noviny. Diskuse se zúčastnili projektová manažerka výzkumné společnosti STEM/MARK Jana Špolcová, generální manažer Amazon ČR Michal Šmíd, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal a šéfka společnosti Soulmio Simona Zábržová, která se specializuje na programy duševního zdraví pro firmy.

Částečné úvazky nicméně stále v Česku nejsou normálem. Podle Stroukala to má dva důvody. „Jeden je kulturní, to se mění těžko a dlouhodobě. Známe to u flexibilních úvazků u rodičovských dovolených. Když člověk přijede do Švýcarska, je ostuda být s dítětem dlouho doma. U nás vám ale rodina vynadá, jak je možné, že nejste s dítětem doma čtyři roky.“

Kratším úvazkům ale podle Stroukala není nakloněná ani legislativa. „Dostává se jim pozornosti, ale možná menší, než by mohlo. V posledním roce jsme zaznamenali snahu je podpořit. Víme proč, během posledních 10 let vypadlo z trhu práce asi půl milionu lidí. Situace donutila i vládu zamyslet se nad tím, jestli by se s tím nedalo něco dělat.“ 

V rámci úsporného balíčku vláda navrhuje, aby se smlouvy na dohodu nově sčítaly. Kdo si na dohody o provedení práce měsíčně vydělá v součtu více než 40 procent průměrné mzdy (aktuálně asi 17 tisíc korun), bude muset z celého výdělku odvést sociální a zdravotní pojištění. U pracovníka, který má dohodu pouze u jednoho zaměstnavatele, pak bude platit podobný limit jako dnes – a to na úrovni čtvrtiny průměrné mzdy, tedy lehce přes 10 tisíc korun.

Stroukal nicméně věří, že je potřeba spíše změnit uvažování Čechů o částečných úvazcích, což by měly vést zejména firmy. „Očekávám, že změna přijde spíše od firem a zaměstnanců. A stát to potom kodifikuje,“ říká ekonom. Zájem o zkrácené úvazky podle něj postupně poroste.

Větší flexibilitě se české firmy snaží jít pomalu naproti také zkrácenými pracovními týdny. Zaměstnanci distribučního centra internetového obchodu Amazon pracují čtyři dny v týdnu už sedmým rokem. „U nás je to standardem. Počítáme s tím, že pracovní týden je prostě čtyřdenní. Naši zaměstnanci počítají s tím, že pátý den mají na rodinu nebo koníčky,“ říká Šmíd. 

V práci 10 hodin, ale méně dojíždění. Čtyřdenní pracovní týden láká i modré límečky

23. 7. 2023 ▪ 3 min. čtení

Firmě se na režim podařilo najet díky uzpůsobení práce na tři směny. Zaměstnanci, kteří v Amazonu pracují na plný úvazek, tak chodí po třech skupinách – jedna od neděle do středy, druhá skupina od středy do soboty a třetí pak v pondělí, úterý, čtvrtek a pátek. „Pořád to znamená, že mají všichni tři dny volna a my máme v práci zaměstnance, jak potřebujeme,“ dodává Šmíd, podle něhož režim pro firmu znamená jen administrativu navíc, ale pozitiva převažují.

Zaměstnanci si podle něj kromě více volných dní cení také ušetřeného času, který běžně stráví dojížděním do skladů. To jim firma zajišťuje zdarma. Díky zkrácenému týdnu mají více možností trávit čas s rodinou nebo koníčky. 

„Velkou výhodou tohoto režimu je také to, že když už v té práci jsme, jsme tam i mentálně,“ souhlasí Zábržová ze společnosti Soulmio, která poskytuje programy duševního zdraví pro 300 českých firem. Z její zkušenosti lidé v klasickém pětidenním pracovním režimu častěji v práci unikají myšlenkami jinam a řeší například rodinné záležitosti, na které nemají dostatek času.

V českých skladech má zatím zkrácený pracovní týden 14 procent zaměstnanců, počítají se tam ale i zkrácené úvazky. Ukázal to nový průzkum mezi 518 zaměstnanci směnných provozů spojených se sklady, který pro Amazon zpracovala agentura STEM/MARK. Klasických pět dní v týdnu pracuje 59 procent dotázaných.

Podle Jany Špolcové ze STEM/MARK patří zaměstnanecké benefity znamenající volný čas mezi ty nejoblíbenější. Při výběru zaměstnání jsou pro lidi nejdůležitější hned po výši mzdy. „Benefity dnes umožňují upravit si jednotlivé aspekty práce tak, aby jim byla příjemnější. Lidi to přitáhne a hlavně je to udrží,“ říká Špolcová.

Firmy totiž v momentálním nastavení pracovního trhu musí jít zaměstnancům naproti. „Máme nízkou nezaměstnanost a váha zaměstnanců je prostě větší,“ říká Stroukal. Větší pružnost pracovní doby podle něj bude vždy znamenat spokojeného zaměstnance a tím lépe fungující firmu.

Dobré benefity jsou totiž i podle něj nejen dobrým způsobem, jak zaujmout potenciální zaměstnance, ale i jak si udržet ty stávající. „Člověk může kvůli mzdě změnit práci rychle, ale o některé benefity zkrátka nechce přijít, když si na ně zvykl,“ myslí si Stroukal, podle něhož si lidé zpravidla na třídenní volno rychle zvyknou a nechtějí se vrátit zpátky do pětidenního pracovního režimu.

Podle Zábržové dá zaměstnanci takový režim určitou jistotu. „Doba je nejistá, poslední tři roky přichází další a další nepředvídatelné situace. A to, že mám stabilní práci, ve které vidím smysl a mentálně v ní jsem, je obrovský benefit. Srovnatelný s tím, jakou mám mzdu a kolik mám volného času,“ dodává.

Partnerem debaty je společnost Amazon ČR.