Plán na obří dům, ale peníze jen na polovinu. Rozpočet si ověřte předem, radí experti

Když Češi staví dům, jeden z nejčastějších omylů je, že si jej najdou na internetu a očekávají, že ve finále bude stát tolik, kolik je uvedeno na webových stránkách projekčních kanceláří. „Když se pak dozvědí, kolik ten dům bude reálně stát, přichází probuzení. Stavba se pak musí zmenšit či jinak upravit podle rozpočtu,“ řekl Petr Krátký, jednatel stavební společnosti Brevis stav, v diskusi, která se uskutečnila v sídle Hospodářských novin v Praze. Jejím hlavním tématem byla stavba rodinného bydlení.

Správně by měl už první architekt, se kterým se stavebníci vidí, vědět, kolik jednotlivé stavební úkony stojí, a měl by na to klienty upozornit, zmínil Michal Janáč, jednatel architektonického ateliéru Master Design. „V terénu je hodně neznalosti a spousta projektantů a menších kanceláří nemá kontakt s realitou. Něco vyprojektují, pošlou to do světa a zpětně se nedostanou k informaci, kolik dům reálně stál, tudíž ji nemohou předat dalšímu klientovi. Klidně vám budou tvrdit, že rodinný dům lze postavit za pět milionů,“ dal příklad Janáč. Lidé by si proto měli zjistit, jestli jejich projektant má praktické zkušenosti ze stavebnictví. I Petr Krátký potvrdil, že do jeho firmy přišel mladý pár s naprojektovaným velkým domem, ale měl na něj o polovinu méně financí, než kolik by stavba takového domu reálně stála. „Architekti bývají, co se týče finanční stránky věci, hodně mimo realitu. Jsou schopni naprojektovat dřevěnou fasádu za dvě stě tisíc, když přitom jen materiál stojí čtyři sta tisíc,“ uvedl příklad Krátký.

„Střední třída si umí postavit dům o zhruba 125 metrech užitné plochy. Je ale důležité znát cenu domu, ještě než se do projektu vrhnou. Zažil jsem spoustu staveb, kdy si klienti naprojektovali velký dům, neznali jeho cenu a při realizaci se děsili, z čeho dům dostaví. Pak se třeba prodával rozestavěný,“ popsal Lukáš Donné, ředitel 1. jihomoravské stavební.

Lidé by si proto měli vždy vyhledat recenze na architektonická studia nebo si nechat postavit dům od jedné firmy, od návrhu až po realizaci. „Snažíme se sdělit zákazníkovi konečnou cenu před podpisem smlouvy,“ shrnul Krátký.

„V naší firmě jsme soustředili služby pod jednu střechu, od návrhu až po načechrání polštářku na sedačce. Trh směřuje k tomu, aby klient nemusel hledat architekta, pak projektanta, někoho, kdo mu stavbu vyřídí, a dalšího, kdo mu dům postaví,“ dodal Janáč z Master Design.

Aktivní dům funguje jen na svou energii

Diskutující řešili také otázku energetiky rodinných domů. Lukáš Donné je zastáncem konceptu aktivních domů, které vyrábějí tolik obnovitelné energie, že je možné v nich větrat, topit a používat klimatizaci téměř bez omezení a nestojí to nic navíc. Na rozdíl od pasivních domů, jejichž tvůrci na první místo staví ochranu životního prostředí, je u nich prioritou pohodlí uživatele spojené s ohledy na přírodu. „Aktivní dům má přebytek energie, tedy uspokojí svou potřebu a ještě mu zbyde na sdílení s dalšími domácnostmi,“ popsal Donné. Jsou to domy s nainstalovanou fotovoltaickou elektrárnou, bateriemi či termickým systémem na ohřev vody.

„Aktivní domy v poslední době stavíme především pro starší klienty, kteří už mají zkušenosti s energetickými technologiemi,“ přiblížil Donné. Do těchto domů se používají speciální tepelná čerpadla s velmi nízkou spotřebou, která ohřívají vodu, chladí i topí, tedy dodávají domu vše, co potřebuje. „Fungují téměř výhradně na elektřinu, kterou si dům sám vyrobí a skladuje. Máme spočítáno, že v takovém případě je finanční návratnost deset let,“ zmínil Donné.

Podle Krátkého ovšem aktivní domy stát nechce. „Jde o ostrovní dům, o energie se postará sám, tedy ČEZ přijde o své zisky. Stát rozhoduje, jak velkou fotovoltaiku můžete mít a jaké vám povolí přetoky. Musíte mít chytré řízení energií, skrze nějž je ČEZ schopen na dálku fotovoltaiku korigovat,“ podotkl Krátký.

Pro lidi, kteří se rozhodují mezi pasivním a nízkoenergetickým domem, uvedl Krátký jednoduché srovnání: „Rozdíl v pořízení těchto domů je milion korun (pasivní dům je dražší – pozn. red.). Úspora za energie měsíčně je však pouze pět set až osm set korun.“

Podle Janáče existují ale i takoví klienti, kteří chtějí mít v přírodě natolik designově zajímavý dům, že je energeticky neúsporný.

Je dobré nechat si po stavbě finanční rezervu

Krátký z Brevis stavu upozornil na častou situaci, že lidé chtějí stavět dům, aniž by si předtím zjistili, na jakou částku dosáhnou. „Ať jdou nejprve do banky a zjistí si vlastní podmínky, za kterých je jim banka ochotná půjčit. Lidé často kupují pozemky, dělají projekty a pak zjistí, že na dům nemají prostředky,“ podotkl Krátký.

Diskutující také upozornili, že se cena reálné stavby oproti projektu mění v čase. Lidé často nevědí, kdy přesně začnou stavět. „V posledních pěti letech ceny ve stavebnictví výrazně stouply. Takže máte projekt, z různých důvodů se stavbou čekáte a najednou váš dům nestojí dvacet milionů, ale třicet. Je třeba s tím počítat,“ připomněl Janáč.

Donné doplnil, že právě proto u nich ve Stavbách all inclusive publikovali na webu deset typových domů, které už několik let udržují cenami v čase, jako by je aktuálně stavěli. Během roku je čtyřikrát přeceňují.

Janáč stavebníkům také doporučil, že velmi důležité je nechat si po dokončení finanční rezervu. „V ceně domu totiž nebývá oplocení, nábytek či zahrada,“ zmínil.

Partnery debaty jsou společnosti Brevis stav, Master Design a 1. jihomoravská stavební.