Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v srpnu stouply o 8,5 procenta, v červenci byly meziročně vyšší o 8,8 procenta. Meziročně růst cen zpomalil ve většině oddílů spotřebního koše. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,2 procenta, zdražily zejména pohonné hmoty. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala zhruba za 37,40 Kč/l a benzin Natural 95 za 39,40 Kč/l. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna, a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Meziměsíčně ceny pohonných hmot a olejů vzrostly o 7,7 procenta. Ceny elektřiny a nájemného z bytu stouply oproti červenci shodně o 0,5 procenta, tabákové výrobky zdražily o 1,3 procenta a víno o 1,1 procenta. Naopak meziměsíční pokles cen zaznamenali statistici u zeleniny, například brambory byly v srpnu levnější o 13,3 procenta. Zlevnila i vejce, drůbeží maso nebo polotučné trvanlivé mléko.
„Zpomalení meziročního cenového růstu nastalo ve většině oddílů spotřebního koše, bylo však částečně kompenzováno zmírněním poklesu cen v oddíle doprava,“ uvedl ČSÚ. Například cena masa v srpnu meziročně vzrostla o 2,7 procenta, v červenci to bylo o 3,2 procenta. Zdražení jogurtů zpomalilo z červencových 7,4 na 5,7 procenta v srpnu, vajec z 28,2 na 16,9 procenta nebo zeleniny z 28,9 na 24,5 procenta. Meziročně levnější byla například mouka, polotučné trvanlivé mléko nebo máslo. Zatímco u nich tempo zlevňování zrychlilo, u pohonných hmot a olejů naopak zpomalilo. V srpnu jejich cena meziročně klesla o 9,1 procenta, v červenci činil pokles 23,9 procenta.
Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny mělo v srpnu bydlení. Ceny nájemného z bytu stouply o 7,6 procenta, vodného o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta, elektřiny o 23,1 procenta, zemního plynu o 34,5 procenta, tuhých paliv o 22,3 procenta a tepla a teplé vody o 37,3 procenta. Další v pořadí vlivu byly podle statistiků ceny potravin, například brambory zdražily meziročně o 63,5 procenta a cukr o 48,7 procenta. Připlatit si lidé museli i za dovolené, stouply také ceny stravovacích a ubytovacích služeb.
Meziročně ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,4 procenta a ceny služeb o 7,1 procenta.
ČSÚ v pondělí zveřejnil také informace o červencovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny v červenci meziročně klesly o 4,5 procenta a dovozní o 11,6 procenta. „Došlo zejména k výraznému meziročnímu snížení dovozních cen energií o 46 procent, hlavně plynu, ropy a ropných výrobků a elektřiny. Meziroční směnné relace dosáhly významně pozitivní hodnoty 108 procent,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. V meziměsíčním srovnání ceny vyváženého zboží byly nižší o 0,4 procenta, zatímco u dováženého byly o 0,1 procenta vyšší.
Sazby nejspíš zůstanou stejné
Meziroční inflace zpomaluje vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává. Shodují se na tom oslovení analytici. Aktuální údaje budou podle analytiků argumentem pro Českou národní banku (ČNB), aby na zářijovém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvedl, že inflace klesá v souladu s prognózou ČNB. „Na druhou stranu stále platí, že jde jen o zpomalování tempa růstu cen, za nímž stojí především statistické důvody. O nějaké korekci cen po letech prudkého zdražování se zatím až na výjimky hovořit nedá. A nedochází k němu ani navzdory rekordnímu útlumu poptávky a snižování některých nákladů i relativně silné koruně,“ upozornil.
„Srpnový pokles meziroční inflace byl stejně jako v předešlých měsících tažen převážně vlivem vysoké srovnávací základny z loňského roku. Inflaci tak táhly dolů zejména ceny potravin a bydlení. Růst cen však ztrácí na síle, což je patrné z toho, že od února do srpna letošního roku celkové ceny vzrostly o 1,8 procenta, zatímco v loňském roce v tomtéž období to bylo 10,3 procenta,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Meziroční inflace v prvním pololetí roku klesala zejména z důvodu vysoké loňské základny meziročního srovnání, tento efekt však nyní již odeznívá. Patrné je to ostatně i z poměrně malého rozsahu snížení meziroční inflace mezi červencem a srpnem,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj bude ve zbytku roku dynamika zpomalování inflace slabá a inflace se bude pohybovat kolem osmi procent.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že vývoj cen v oddílech rekreace, kultury, stravování či oděvů a obuvi ukazuje, že poptávková inflace ještě nebyla poražena. „Českou národní banku aktuální data patrně přimějí k dalšímu vyčkávání a na zářijovém zasedání bankovní rady tak zřejmě ke změně úrokových sazeb nedojde. Pokud poté nedojde k výraznějším překvapením, lze první snížení očekávat v listopadu,“ uvedl.
