Mezinárodní mírovou misi KFOR v Kosovu posílí asi 600 britských vojáků, důvodem je rostoucí napětí v regionu po útoku na hlídku kosovské policie z minulého měsíce. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AFP s odvoláním na mluvčího Severoatlantické aliance, pod niž jednotky KFOR patří.
Británie podle mluvčího NATO pošle do Kosova 200 vojáků a ponechá tam 400 dalších, kteří jsou tam nyní na cvičení. „Následovat budou posily z dalších spojeneckých zemí,“ řekl v neděli mluvčí Dylan White. NATO už v pátek oznámilo, že schválilo posílení mise KFOR. Neuvedlo ale, které země a kolik vojáků do Kosova pošlou.
Situace v Kosovu se znovu vyostřila minulý měsíc poté, co 24. září skupina ozbrojenců zaútočila na hlídku kosovské policie a zabila jednoho policistu, kosovského Albánce. Při následných střetech u kláštera Banjska zemřeli tři srbští útočníci. Tento incident byl podle AFP jedním z nejzávažnějších v Kosovu za poslední roky. Vláda v Prištině jej označila za terorismus a vinu připsala Bělehradu, který to odmítl. Srbský prezident Aleksandar Vučić nicméně v reakci uvedl, že kosovští Srbové odmítají snášet „teror“ ze strany kosovských úřadů.
Klikatá balkánská cesta k normálnímu životu. Jak Srbové zase jednou využili kosovského strašáka
NATO v neděli znovu vyzvalo, aby se Bělehrad a Priština co nejrychleji vrátily k dialogu. Spojené státy už v pátek uvedly, že se znepokojením sledují posilování srbské armády podél kosovských hranic. Podle kosovské vlády se srbská vojska přiblížila k hranici ze tří směrů. Priština v sobotu vyzvala Bělehrad, aby svou armádu od hranic stáhl. Srbský prezident v sobotu deníku Financial Times řekl, že nehodlá rozkázat armádě překročit hranici s Kosovem, protože eskalace by poškodila snahy Bělehradu o vstup do Evropské unie.
Mise KFOR je v Kosovu od roku 1999 a nyní ji tvoří na 4500 vojáků z 27 zemí, včetně Česka. Británie tam měla podle červnových údajů NATO 41 vojáků.
Už v květnu aliance oznámila, že do Kosova pošle dalších 700 vojáků, a začátkem června tam dorazily posily z Turecka. Tehdy šlo o reakci na střety místní policie a srbských demonstrantů, při nichž bylo zraněno i několik desítek vojáků KFOR. Nepokoje vypukly kvůli nástupu čtyř starostů, etnických Albánců, do úřadů v oblastech obývaných převážně Srby. Starostové byli zvoleni v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali.
Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je na 90 procent etnických Albánců. Asi polovina ze 120 tisíc Srbů žije na severu země. Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina zemí OSN.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist