Položili základ očkování proti covidu. Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za výzkum mRNA

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos maďarsko-americká biochemička Katalin Karikóová a americký imunolog Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to v pondělí ve Stockholmu švédský Karolínský institut.

„Laureáti svými přelomovými objevy zásadně změnili chápání toho, jak mediátorové RNA vakcíny interagují s naším imunitním systémem. Přispěli tak k bezprecedentnímu tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době,“ uvedl Nobelův výbor Karolínského institutu.

Karikóová, která z Maďarska emigrovala do USA v roce 1985, se začala zabývat výzkumem takzvané mediátorové ribonukleové kyseliny (mRNA) při svém působení na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. S kolegou Weissmanem objevili způsob, jak upravit mRNA tak, aby se usnadnilo její vstřebávání v těle a nezpůsobovala nebezpečné imunitní reakce. Svůj objev publikovali v roce 2005. Tato inovace odhalila terapeutický potenciál mRNA, včetně toho, že slouží jako základní technologie, na níž jsou založeny první dvě vakcíny proti covidu-19 společností Pfizer/BioNTech a Moderna.

V roce 2006 oba založili společnost RNARx pro vývoj mRNA vakcín, kde Karikóová zastávala funkci výkonné ředitelky. V roce 2013 Karikóová přešla do společnosti BioNTech v Německu, kde se nakonec stala viceprezidentkou. Weissman stále působí na Pensylvánské univerzitě, kde je ředitelem výzkumu vakcín a profesorem medicíny na oddělení infekčních chorob. Karikóová je na slavné „Penn“ hostující profesorkou. Za svou práci dostali v roce 2021 také prestižní americkou Laskerovu cenu.

Cena za fyziologii a lékařství je první z Nobelových cen, které budou vyhlášeny tento týden. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 9. října.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla od roku 1901 udělena 114krát. Včetně letošních vítězů ji obdrželo 227 vědců, ale Karikóová je mezi nimi teprve 13. ženou. Loni ji dostal švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, který popsal křížení pravěkých předků lidí. 

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí 11 000 švédských korun (23 milionů korun). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.