Nákup uměleckých děl se stal pro české sběratele téměř nezbytností a svědčí o tom i údaje o prodejích umění na veřejných aukcích. Češi za něj vloni utratili 1,6 miliardy korun, zatímco v roce předchozím to nebylo ani 1,5 miliardy. Stoupající zájem o investice do umění dokládá také průzkum Art Report 2023.
„Potvrdila se domněnka, že umění nadále láká řadu nových sběratelů. Někteří hledají možnosti, kam uložit své peníze a ochránit je před vysokou inflací, další touží po originálním uměleckém díle a jiné přesvědčily novinové články o rekordních aukčních prodejích,“ uvádí Valérie Horváth z Art Servisu J&T Banky.
Vliv inflace a stejně tak konfliktu na Ukrajině ale podle šéfredaktora Art+ Jana Stuchlíka není v konečném rozhodování o koupi uměleckého díla zdaleka tak výrazný, jak se v odhadech předpokládalo. Mezi sběrateli ovlivnila zvýšená inflace v rozhodnutí ke koupi jen 22 procent respondentů. Válka na Ukrajině na rozhodování sběratelů prakticky vliv neměla.
„Průzkum ukázal, že tyto faktory ovlivnily jen menšinu sběratelů. Mnohem silnější zůstávají při nákupu emoce, které jsou bezprostředně s uměním spojeny. Zkrátka návštěva zajímavé výstavy nebo setkání s inspirativním umělcem mají na rozhodnutí o nákupu umění větší vliv než vysoká inflace. To je ve výsledku dobrá zpráva. Nehrozí, že by se z umění mohla stát jen další čistě investiční komodita,“ myslí si Stuchlík.
O průzkumu
J&T Banka a odborný server Artplus.cz provádějí od roku 2022 průzkum mezi hlavními účastníky trhu s uměním v Česku. Oslovují sběratele a vlastníky umění, prodejce umění, odborníky, kteří se na umění, jeho hodnocení a posuzování specializují, ale také lidi, které umění jen zajímá. Do letošního průzkumu, který probíhal v první polovině dubna, se zapojilo 766 respondentů. Průzkum monitoruje, jak se v Česku nakupuje umění, jak se tvoří umělecké sbírky, ale také jaké trendy na trhu převládají a nakolik je pro jeho aktéry trh transparentní.
Ceny versus ochota investovat
Aktuální ekonomická situace se ale jednoznačně propisuje do výrazného nárůstu cen. Podobně jako na přehřátém trhu s nemovitostmi se lze i na trhu s uměním setkat s názorem, že za rychle rostoucími cenami je nástup kupců, kteří na umění nahlížejí pouze jako na investici, aniž by měli k umění blízký vztah. S tímto názorem souhlasí jak většina sběratelů, tak se na tom shodnou také prodejci a experti.
Průzkum ale také zároveň dokládá, že ani tento fakt neodrazuje sběratele od dalších nákupů. Ti loni nejčastěji, v 54 procentech případů, koupili od dvou do pěti děl. Více než tři čtvrtiny sběratelů z této skupiny za nakoupená díla zaplatily do půl milionu korun. Nejčastěji sběratelé nakupovali umění v online aukcích, následovaly přímé nákupy od umělců v jejich ateliérech a od galeristů.
Zhodnocení v řádu desítek let
Umění je investicí s dlouhodobým horizontem zhodnocení. Ačkoliv momentálně jeho ceny rostou rychleji, přesto je na rozdíl od investic do akcií či kryptoměn zhodnocení pozvolnější.
Stáhněte si přílohu v PDF
I proto se aktuálně nejvyšší nárůsty v následujících pěti letech očekávají od českého poválečného umění, které bylo na aukcích v uplynulých letech ve stínu meziválečné avantgardy. Právě ta je pak podle průzkumu v současnosti naceněna tak vysoko, že zásadní nárůsty očekávat nelze.
Perspektivu má pak podle průzkumu i odborníků současné české umění, kterému věří 21 procent sběratelů. Dominuje i mezi prodejci. Největší zájem v uplynulém roce budilo také u sběratelů. Dílo od žijícího autora si vloni pořídily dvě třetiny z respondentů. Důvodem je nižší cena a vyšší dostupnost. Negativem by mohla být sázka na umělce, jehož dílo se neukáže jako perspektivní.
Toto riziko lze do velké míry snížit dlouhodobým sledováním umělecké scény, průběžným vzděláváním, tříbením vkusu nebo poradenstvím s nezávislými odborníky, kteří se trhu s uměním věnují.
Článek vznikl ve spolupráci s J&T Bankou.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do umění.
