V Česku ženy vydělávají minimálně o šestinu méně než jejich kolegové na obdobné pozici. To má dalekosáhlé důsledky, které se nevyhnou ani sociálnímu a penzijnímu systému. V Česku je rozdíl navíc větší než v nejvyspělejších zemích. Otázky jako proč ženy vydělávají méně než muži, proč je tento stav tak hluboce zakořeněn a nezmizel ani v době, kdy dívky dosahují vyššího vzdělání, díky čemu se rozdíly zmenšují, a co v historii vedlo k tomu, že se vývoj zastavil, či se trend dokonce zvrátil, jsou tak pro českou společnost zásadní. Že jsou mimořádně aktuální i globálně, ukazuje volba švédské Královské akademie věd, která v pondělí udělila „ekonomickou Nobelovku“ Američance Claudii Goldinové . Ta otázky odměňování žen systematicky zkoumá, přičemž dokázala sestavit časové řady i pro období, z nichž se dochovala jen kusá data.

„Claudia Goldinová poskytla první ucelený popis výdělků žen a jejich zapojení do trhu práce v průběhu staletí,“ uvedla komise, která „ekonomickou Nobelovku“ uděluje.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaký rok je pro příjmy žen kritický?
  • Co s nerovností v odměňování udělal nástup hormonální antikoncepce?
  • Jak čerstvá nobelistka doložila roli předsudků při přijímání žen na prestižní místa?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se