Matúš Púll nastoupil na pozici manažera udržitelnosti v České spořitelně v podstatě jako nadšenec a tak trochu samouk. Od té doby prosadil mnoho konkrétních věcí, firma se o šetrné fungování zasazuje u sebe i u svých klientů. Radí jim například, jak zateplit dům nebo jak snížit emise z výroby. Jak sám Púll připouští, ne všechno jde zatím hladce. Aby kolegové nové povinnosti přijali, musí jim novinky vysvětlovat, a hlavně nastavit vše tak, aby pro ně znamenaly co nejméně práce navíc.

V pozici ESG manažera jste dva a půl roku. Musel jste kvůli ní projít nějakým speciálním školením?

Mám raději označení manažer udržitelnosti, protože jen ESG je zúžený pohled na tuto problematiku. Jsou zhruba dvě cesty, jak se do takové funkce dostat: Buď si doplníte kvalifikaci, nebo přímo tento obor vystudujete. Já jsem ten druhý případ – v České spořitelně pracuji 16 let, předtím jsem měl na starosti úvěrování pro firemní klienty. Poté, co jsem do té pozice nastoupil, jsem na pražské Vysoké škole chemicko‑technologické u profesora Vladimíra Kočího absolvoval kurz Sustainability management (Udržitelný management, pozn. red.). Podobný kurz nabízejí také na Vysoké škole ekonomické. Ještě před nástupem jsem si ale prošel i online kurzy různých zahraničních univerzit.

Co vás k pozici manažera udržitelnosti přivedlo?

Mě tyhle otázky zajímaly vždy. Ještě když jsem v polovině 90. let studoval vysokou školu, odjel jsem do Anglie na letní kurz Corporate Social Responsibility (Společenská odpovědnost firem, pozn. red.), což mě ještě víc nakoplo. Pracoval jsem také v Rakousku v bance, která byla správcem rakouského fondu životního prostředí, což mě také motivovalo. Vždy jsem měl k udržitelnosti blízko a dlouhou dobu to pro mě byl koníček.

Jsem zvědav, jestli najdete někoho, kdo vám řekne, že ví, jak na sestavení ESG reportu.

Co všechno je nyní náplní vaší práce?

První a nejdůležitější úkol je vytvořit strategii udržitelnosti, tedy co jsou relevantní témata, jimiž se spořitelna potřebuje zabývat. Tuto strategii jsem s týmem připravil a nechal schválit. Její součástí je zamyšlení nad tím, jaké jsou příležitosti a rizika v environmentální a sociální oblasti. V sociální oblasti už má spořitelna program finančního zdraví, takže pro mě byl úkol zejména zamyslet se nad environmentálními dopady toho, co financujeme. A také nad tím, jaká rizika dnes máme: za prvé v provozu, i když tady jsou pro nás jako pro banku rizika malá, protože toho ve fyzickém světě děláme málo; za druhé v tom, co financujeme, tedy v aktivitách klientů. Tady jsou naše hlavní rizika.

Řešíte něco i s konkrétními lidmi v jejich úkolech?

Ano, nejprve bylo třeba určit, kdo je za udržitelné aktivity zodpovědný na úrovni představenstva, koho všeho je ve firmě potřeba do aktivit zapojit a jak to všechno budeme řídit a reportovat. Také nám z analýz vyplynulo, jak produkty potřebujeme upravit a jaké je třeba zavést nově.

Dalším velkým tématem je regulace, prakticky každý měsíc vycházejí nová evropská nařízení. A banky jsou v první linii, protože Evropská komise si správně řekla, že přes peníze se bude snaha o udržitelnost lépe škálovat. Dále je potřeba celou tuto snahu dobře komunikovat, aby naši zaměstnanci, zákazníci i celkově veřejnost věděli, co a proč děláme.

Co znamená řízení rizik? Třeba to, že když budu například výrobce kotlů na tuhá paliva s vysokými emisemi, jejichž zákaz se blíží, tak mi na mé podnikání nepůjčíte?

My jako banka kompletně zhodnotíme rizika. Protože tyto kotle už v Evropské unii nebudete moci prodávat, velmi pravděpodobně byste nám peníze nikdy nevrátila. Naše služba ale není jen půjčování peněz, ale také pomoc s orientací. Zřejmě bychom si s vámi sedli a pomohli vám vymyslet, kam jinam orientovat váš byznys a čím kotle na uhlí nahradit. Celkově se snažíme kritéria udržitelnosti nastavit tak, aby je zohledňovali všichni bankéři. Jde o celkové nastavení strategie banky.

Matúš Púll

Pracuje v České spořitelně 16. rokem. Předtím působil ve třech jiných bankách. Vystudoval ekonomii na VŠE a k tomu přidal studium managementu udržitelnosti na VŠCHT. Studoval také principy udržitelného financování na Rotterdam Management School v Nizozemsku.

Co konkrétně s firmami vy jako manažer udržitelnosti například řešíte?

Dám příklad: Česká spořitelna je největší poskytovatel hypoték na českém trhu. Už v roce 2021 jsme odhadovali, že pravděpodobně budou stoupat ceny energií, jelikož porostou ceny emisních povolenek. Česko se v Zelené dohodě pro Evropu zavázalo ke snižování emisí, ovšem 35 až 40 procent emisí vzniká z vytápění budov. Je to tedy jeden z největších dopadů, které my jako banka máme. Přemýšleli jsme, co brání běžnému majiteli domu a klientovi, který má od nás hypotéku, aby si starší dům zateplil a vyměnil kotel na tuhá paliva za tepelné čerpadlo. Zjistili jsme, že pro mnoho lidí je hlavní problém si takovou výměnu sám naplánovat, zařídit a zafinancovat. Proto domy opravují svépomocí třeba v průběhu deseti let. Často ale výsledek není tak efektivní, jak by mohl být, pokud by takový člověk měl na začátku dobrý plán.

Chtěli jsme klientovi jednoduše ukázat, jak takovou úpravu udělat a co by ho to mohlo stát. Nedávno jsme tak v našem elektronickém bankovnictví George spustili aplikaci, kam si klient jednoduše zadá, jaký dům má, čím topí a tak dále. A aplikace mu ukáže, jestli potřebuje zateplení nebo výměnu oken či kotle, kolik ho to bude stát, jaké jsou na to k dispozici dotace, kolik my mu půjčíme a kolik peněz za energie díky tomu ušetří.

Další příklad: voláme si třeba s našimi klienty v automobilovém průmyslu nebo ve výrobě oceli, ptáme se jich, jak přemýšlejí nad snižováním svých emisí, kolik očekávají, že je to bude stát a jaké investice v téhle oblasti plánují, případně jakou roli bychom my jako banka mohli ve snižování jejich emisí zaujmout.

Máte matku v zahraničí, rakouskou Erste Group Bank. Zasahuje vám nějak do práce?

V Rakousku je životní prostředí vnímáno ještě citlivěji než tady u nás, mají v tomto ohledu dlouhou tradici. Máme společné cíle za všechny země skupiny. Můžeme se od kolegů v Rakousku učit, sdílet zkušenosti a posunovat se rychleji. Protože co funguje v Rakousku, může fungovat i u nás. Mám proto velký respekt k lidem, kteří dělají manažera udržitelnosti samostatně v českých firmách a tuto podporu ze strany mateřské sítě nemají.

Nejlepší zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

Příští rok budete sestavovat ESG report. Víte, jak na to?

Zprávy o udržitelnosti sestavujeme na dobrovolné bázi už několik let, tu regulatorní, povinnou, za nás sestavuje Erste Group. V tom máme výhodu. Tahle výjimka už ale končí, za rok 2024 už pro spořitelnu platit nebude, budeme sestavovat vlastní zprávu ověřenou auditorem. A jestli vím přesně, jak na to? To jsem zvědav, jestli najdete někoho, kdo vám řekne, že ano. Teprve na konci července vydala EU nařízení se standardy, takže společně se skupinou Erste a v diskusi s naším auditorem ladíme, jak ta zpráva bude vypadat, co všechno do ní obsáhnout a jak ji správně sestavit.

Jak vaši kolegové reagují na to, když za nimi přijdete s požadavky ohledně udržitelnosti?

Jsou tací, kteří to vítají, je tu také část čistých pragmatiků a lidí, kteří se proti tomu z nejrůznějších důvodů staví. Není divu, přicházíme za nimi s dodatečnými požadavky na jejich práci. My s nimi ale hledáme cestu, jak vše připravit, aby pro ně nové úkoly byly co nejjednodušší. Drtivá většina lidí u nás si ovšem uvědomuje, že posun k udržitelnosti je nutný, že je skutečně potřeba.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nejlepší zaměstnavatelé.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist