Česká měna v uplynulých dnech oslabila až nad úroveň 24,70 za euro. V dubnu přitom atakovala hladinu 23,30 za euro a zdálo se, že má otevřené dveře k dalšímu posílení. Aktuálně má na korunu vliv několik faktorů. Od července posiluje dolar, což je obvykle pro středoevropské měny nepříznivé. Dolaru vane do plachet vítr v podobě vysokých výnosů vládních dluhopisů USA a lepšího výkonu americké ekonomiky v porovnání s Evropou.

Posilování koruny, jež bylo pozorováno zhruba do poloviny jara, bylo podpořeno odpadnutím scénáře energetické krize v Evropě a zlepšením běžného účtu platební bilance České republiky v reakci na pokles cen energií. Saldo běžného účtu se sice dále zlepšuje, zatím ale setrvává ve schodku a pro korunu touto cestou výrazný impulz momentálně nepřichází.

Zmiňována je měnová politika ČNB. Trh sází na brzké zahájení snižování úroků, což je pro korunu vnímáno coby možné negativum. Jak ale bylo řečeno i ze strany bankovní rady: pokud půjdou sazby dolů ještě letos, budou to velmi opatrné kroky. Zároveň by toto téma nemělo být tabu: repo sazba nemůže zůstat na stávajících sedmi procentech navždy. Členové bankovní rady se v uplynulých týdnech začali k možnosti poklesu úroků vyjadřovat. Správně zazněla myšlenka, že odkládání scénáře snižování sazeb po malých krocích v roce letošním může vést k nutnosti sazby snižovat ve větších krocích v roce 2024 – což by nemuselo být komfortní jak pro bankovní radu, tak ani pro samotnou korunu.

Řada faktorů, jež na korunu působí, by se měla obrátit příznivým směrem. Úroky v USA a eurozóně již zřejmě neporostou a výnosy tamních vládních dluhopisů by měly začít klesat. Dolar může část svých nedávných zisků zkorigovat. Vnější rovnováha české ekonomiky se dále zlepšuje. V neposlední řadě se nabízí myšlenka, že vzhledem ke kolísání ekonomiky eurozóny bylo oslabení české měny možná i žádoucí. A nedávný vývoj kurzu koruny by neměl být překážkou pro ČNB pro zahájení pozvolného snižování sazeb – což je téma související a právě v tomto týdnu velmi aktuální.