Účinky radioaktivity, respektive ionizujícího záření vznikajícího při rozpadu některých látek, využívá řada oborů, včetně medicíny. Mezi moderní vyšetřovací metody založené na využití radioaktivity patří pozitronová emisní tomografie. Jejím základem je využití speciálních přípravků, radiofarmak. Největším výrobcem a dodavatelem radiofarmak v Česku je společnost ÚJV Řež. Jak radiofarmaka pacientům slouží, popisuje člen představenstva a ředitel divize Radiofarmaka ÚJV Řež Patrik Špátzal.
Co jsou to radiofarmaka a k čemu slouží? Slouží jen k diagnostice, nebo i k léčbě?
Radiofarmaka jsou léčiva, která ve své molekule obsahují atom podléhající radioaktivnímu rozpadu. Dle toho, jakým způsobem se tento atom rozpadá a jaké záření přitom vydává, mohou být radiofarmaka využita k diagnostice, léčbě nebo paliativě, tedy úlevě pacientovi. Vždy ovšem záleží na tom, aby se látka v těle pacienta dostala na ta správná místa, za což většinou zodpovídá její vhodně zvolená struktura. U diagnostiky se poté sleduje pomocí speciálních přístrojů – skenerů, odkud z těla pacienta vychází radioaktivní záření, tedy kam se látka v těle dostala a kde se usadila. Díky tomu lze zhodnotit, co se na daných místech odehrává, a odpovídajícím způsobem určit diagnózu. Pro terapeutickou a paliativní funkci je zapotřebí prostřednictvím správně zvolené struktury látku s radionuklidem navést do bezprostřední blízkosti nežádoucí tkáně a tuto tkáň nechat působením záření zničit.
Je těchto přípravků více? Čím se od sebe jednotlivá radiofarmaka liší?
Radiofarmak je v současnosti popsáno přes sto. Za primární rozdíl můžeme brát účel – již výše zmíněná diagnostika, terapie, paliativa. Se zamýšleným účelem souvisí volba radioaktivního izotopu, který je použit – pro terapeutické a paliativní účely jsou vhodné izotopy vydávající málo pronikavé, ale na blízkou vzdálenost velmi destruktivní záření, pro diagnostické naopak izotopy vysílající pronikavé a minimálně destruktivní záření, které lze snadno sledovat. V diagnostice pak rozlišujeme například dva typy metody emisní tomografie – jednofotonovou (SPECT) a pozitronovou (PET). Odpovídajícím způsobem se pak mohou lišit i postupy výroby – některé izotopy jsou produkovány v reaktorech, jiné na cyklických urychlovačích, tedy cyklotronech.
Jak se radiofarmaka v ÚJV Řež vyrábí a kdo je vaším největším odběratelem?
V současnosti produkujeme radiofarmaka pro metodu pozitronové emisní tomografie. Jelikož hlavní komodita fluordeoxyglukosa (FDG) je značena izotopem fluoru‑18 s poločasem přeměny 109 minut, je nutno toto radiofarmakum vyrábět i několikrát denně, a to ve třech výrobních centrech – v Praze, Brně a v Řeži. Odtud je následně dopravováno do vyšetřovacích center v Česku. Každé výrobní centrum je vybaveno urychlovačem jako zdrojem izotopů, zařízeními pro syntézu radiofarmak a kontrolu kvality a dalšími podpůrnými technologiemi. Dále vyrábíme látky pro diagnostiku karcinomu prostaty, tedy fluorocholin, či nádorů mozku, což je 11C‑methionin. Odběrateli jsou všechna oddělení nukleární medicíny, jež disponují odpovídající technologií, kterou je PET/CT nebo PET/MRI skener.
Máte zákazníky jen v Česku, nebo i v zahraničí?
Vzhledem k poločasu přeměny fluoru‑18 je náročné, a prakticky nemožné, tato radiofarmaka dovážet na delší vzdálenosti, a to ani odsud ven, ani ze zahraničí sem. V současnosti zásobujeme Česko, příležitostně Slovensko.
Kolik je v Česku center pro pozitronovou emisní tomografii?
V současné době 18, s celkem 23 přístroji PET kombinovanými s výpočetní tomografií nebo magnetickou rezonancí. V současnosti je prováděno skoro 50 tisíc vyšetření metodou PET ročně, což je 100% nárůst oproti situaci před 10 lety.
Jsou radiofarmaka bezpečná, nemůže pacientovi radioaktivní látka ublížit?
Jako u jiných léčiv i zde platí důsledné zvažování rizika versus přínosu. Pacientovi nesmí ublížit více podání než nepodání a následně například chybná nebo příliš opožděná péče.
Jak jsou radiofarmaka drahá? Hradí je pacient, nebo pojišťovna?
Drtivá většina vyšetření i terapií pomocí radiofarmak je v současnosti hrazena zdravotními pojišťovnami.
Jaká je budoucnost radiofarmak?
Pozitronová emisní tomografie hraje klíčovou a prakticky nezastupitelnou roli v onkologické diagnostice. Moderní terapeutické preparáty, například Pluvicto, u jehož zrodu stála česká vědkyně Martina Benešová‑Schäfer, nabízí šanci na vyléčení i pacientům s neoperovatelnými nádory. V současné době vyráběná radiofarmaka mají dle mého názoru před sebou rozhodně světlou budoucnost.
Článek vznikl ve spolupráci se společností ÚJV Řež.
Text nevyjadřuje názor redakce.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist