Jak snížit šedou ekonomiku v Česku? Pomůže osvěta a digitalizace plateb

Karty nebereme, hlásají cedule na některých obchodech a restauracích poté, co v Česku skončila povinnost elektronické evidence tržeb. Ve veřejném prostoru to rozvířilo spekulace o tom, zda se slibně rozjíždějící přechod na bezhotovostní platby nezabrzdí. A zda to nezpůsobí nárůst nezdaněných příjmů.

Bankovní data ale ničemu podobnému nenasvědčují. „Z našich kartových transakcí vyplývá, že v letošním roce vzrostly platby kartou v restauracích meziročně o 30 procent,“ říká v debatě Hospodářských novin hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Tento trend potvrzuje i country manager společnosti Visa pro Česko Petr Polák: „Když se podívám na údaje o počtu a aktivitě platebních terminálů, které naše společnost eviduje, tak žádné dramatické poklesy nebo stagnace nevidím. Naopak, počet terminálů v České republice stále roste.“ Pro českou ekonomiku je to dobrá zpráva. Digitalizace plateb je totiž jedním z nástrojů, které pomáhají potlačovat šedou ekonomiku.

Abych jako spotřebitel platil kartou, musím chápat, jakou to má pro mě přidanou hodnotu.

David Navrátil, Česká spořitelna

Ta se v Česku odhaduje přibližně na 14 procent hrubého domácího produktu, což je v evropském měřítku průměrná hodnota. „Výrazně horší je to například v Polsku nebo Rumunsku, kde podíl šedé ekonomiky dosahuje téměř třiceti procent. Pod deseti procenty je naopak Německo a Rakousko,“ uvádí pro srovnání Navrátil.

Šedou ekonomiku pochopitelně nejde přesně monitorovat, protože je ze své podstaty neměřitelná. Společnost Kearney přesto vytvořila studii, která na základě pozorování příčin a důsledků tohoto jevu dokáže některé faktory analyzovat. „V českém hospodářství je, řekněme, šedo ve třech hlavních kategoriích,“ představuje výsledky studie manažer Kearney pro Českou republiku Jan Šarapatka. „Jednak jsou to obory, které významně spoléhají na manuální lidskou práci, jako je například stavebnictví nebo zpracovatelský průmysl. Druhou oblastí jsou komerční sektory, kam spadá ubytování a pohostinství. A třetí kategorií malé podniky, jako je umění, rekreace, drobné domácí práce. Tam může být podíl šedé ekonomiky i vyšší než 50 procent.“

Debata HN

Hodnotu nemovitostí zachraňuje růst nájmů, shodují se manažeři realitních fondů

9. 10. 2023 ▪ 5 min. čtení

Pochopit, že nám šedá ekonomika škodí

Šedá ekonomika přináší krátkodobě určité výhody, upozorňuje například na špatně nastavené předpisy a daně. Z dlouhodobého hlediska má ale negativní dopad, protože vytváří nerovné konkurenční podmínky, snižuje efektivitu a brzdí ekonomický růst.

V potlačování šedé ekonomiky byly v uplynulé dekádě úspěšné státy, které měly strategii.

Jan Šarapatka, Kearney

Jedním z prostředků, jak proti šedé ekonomice bojovat, je digitalizace plateb, která umožňuje veškeré obchodní transakce monitorovat. V přechodu na bezhotovostní platby jsou Češi v evropském srovnání mezi nejrychlejšími. „Pokud jde o digitální bankovnictví, jsme v Evropě na deváté příčce, v podílu bezhotovostních plateb jsme jedenáctí,“ potvrzuje Polák.

V zahraničí můžeme pozorovat různé strategie, jak státy podnikatele i spotřebitele k bezhotovostním platbám motivují. „V Itálii dávají spotřebitelům cashback za digitální platby. V Řecku šli metodou slev na daních, které jsou podmíněné určitým procentem spotřeby placené digitálně,“ uvádí příklady pobídek a motivačních opatření Šarapatka. Země, kterým se podařilo šedou ekonomiku úspěšně snížit, měly podle něj jasnou a ucelenou strategii.

Když obchodník nepoužívá terminál, ještě to neznamená, že spadá do šedé ekonomiky.

Pavel Vinkler, ministerstvo průmyslu a obchodu

V tuzemsku se o to snaží projekt Česko platí kartou, v rámci kterého si podnikatelé mohou zažádat o vyzkoušení platebního terminálu na půl roku zdarma.

„Když jsme projekt v roce 2020 zahajovali, dali jsme si za cíl rozdat 10 tisíc terminálů ročně. Načasování nebylo ideální, protože do toho přišel covid. Nicméně za tři a půl roku jsme na čísle 42 tisíc, což znamená, že jsme dávno překročili vytyčený cíl,“ hodnotí iniciativu Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání na ministerstvu průmyslu a obchodu.

O platební terminál si může požádat nejen podnikatel, ale například i obecní úřad. Po uplynutí bezplatného období mohou žadatelé terminál vrátit nebo ho dál používat za komerčních podmínek. „Drtivá většina z nich si platební terminál nechá,“ dodává Vinkler.

Češi skvěle absorbují veškeré platební inovace, v placení mobilem jsou lídři Evropy.

Petr Polák, Visa

Podle hlavního ekonoma České spořitelny by v potlačování šedé ekonomiky pomohlo zefektivnění výběru daní. „Jedna z věcí, která u nás vede ke snížené schopnosti státu vybírat daně, je to, jak máme nastavené daňové prostředí. Například jakým způsobem se zdaňují zaměstnanci a OSVČ,“ říká Navrátil. Zmiňuje také problém exekucí, jež některé lidi do šedé ekonomiky tlačí.

Další brzdou, na kterou experti upozorňují, je fakt, že společnost stále ještě nevnímá šedou ekonomiku jako něco škodlivého. „Je to otázka osvěty, která ve střední a východní Evropě zaostává. Musíme pochopit, že šedá ekonomika je něco špatného,“ zdůrazňuje Šarapatka.

Jako příklad dobré praxe představuje zahraniční kampaně, které ukazují daňovým poplatníkům, jaké výhody jim efektivní výběr daní přináší. „Pokud lépe rozumím tomu, co za ty zaplacené daně dostanu, tak se mi zvyšuje moje daňová morálka,“ souhlasí Navrátil.

Stát by měl proto co nejlépe vysvětlovat, jak s vybranými penězi nakládá, zvyšovat efektivitu a ukazovat lidem, v čem konkrétně se jim poctivé podnikání vyplatí.

Partnerem projektu je Visa.