V Česku se neustále snižuje finanční podpora aplikovaného výzkumu. Tedy těch inovací, které skutečně mají potenciál uplatnit se v praxi, například v průmyslu. „Podporuje se základní výzkum a publikování výsledků. To ale ekonomiku nezachrání,“ varoval Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací, v debatě Hospodářských novin, jež se konala v listopadu v Praze. Narážel tím na rozpočet pro příští rok, kdy podpora aplikovaného výzkumu klesne zhruba o deset procent, tedy o 900 milionů korun. Bude tvořit jen čtvrtinu z celkových prostředků, jež má poskytnout státní rozpočet, tři čtvrtiny mají jít právě do základního výzkumu v Akademii věd ČR a na vysokých školách.
„Pokud vyschne pramen peněz ze strukturálních fondů Evropské unie, tak se obávám, že vůbec nejsme připraveni jej zase obnovit z veřejných rozpočtů,“ řekl Kraus.
Česko utrácí historicky nejvíc peněz z EU
Že je český státní rozpočet velmi závislý na evropském financování, potvrdil i Radek Kobza, ředitel odboru publicity a evaluací fondů EU na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR).
„Když se podíváte na investice do výzkumných zařízení na univerzitách, stát tady jako zdroj financování využívá právě evropské investiční prostředky. Nyní utrácíme historicky největší rozpočet EU na oblast politiky soudržnosti a již nyní víme, že v budoucnu bude menší,“ upozornil Kobza. Jen v období let 2014 až 2020 byl výzkum a vývoj čtvrtou nejštědřeji financovanou oblastí z EU.
Proto už nyní na MMR zahajují debaty o období od roku 2027 a dále, kdy peněz z EU půjde méně a bude naopak třeba více financí z národního rozpočtu. Libor Kraus upozornil, že státy, které patří mezi průmyslové lídry v EU, vynakládají na výzkum, vývoj a inovace několik procent ze svých státních rozpočtů, ale většina těchto prostředků jde do aplikovaného výzkumu. „Aby se jim následně vracely peníze na daních zpět do rozpočtu. My děláme přesný opak. Převážným výstupem projektů financovaných ze strukturálních fondů jsou publikace. Jak nám tohle pomůže v konkurenceschopnosti?“ pozastavil se Kraus.
Dodal, že strukturální fondy jsou přitom nastavené právě na to, aby se Česko posunulo z výrobní ekonomiky ke znalostním ekonomikám. Kraus také zmínil registr výsledků ve výzkumu a vývoji, kde je za posledních pět let zhruba osmdesát tisíc výsledků. „Z těch osmdesáti tisíc je většina publikací a čtyři tisíce výsledků aplikačního charakteru. To je pouhých pět procent,“ ilustroval Kraus.
Některá města ani nedokážou podat žádost
Martin Mata, ředitel Inovačního centra Ústeckého kraje, zmínil příklad Mekky inovací, kalifornské Silicon Valley.
„Není závislé na žádných strukturálních fondech, je udržitelné. Hledal jsem odpověď na to, proč tam to funguje samo a tady u nás ne. Chybí nám vůle ze strany vlády. Akční plán, který bychom naplňovali. Pro českou vládu musí být výzkum a vývoj priorita,“ je přesvědčen Mata.
Na otázku, jestli se jim podařilo v posledních letech zefektivnit čerpání evropských fondů, odpověděl, že největším úkolem pro inovační centrum je vůbec evropské fondy pořádně prozkoumat a podat žádosti.
„Jestli někde nemáme dostatečnou sílu, pak je to lidská kapacita, která by dokázala ty projekty psát, udržovat a pořád je nějakým způsobem oživovat,“ zmínil Mata.
Problém podle něj je také vychovat dostatek lidí, kteří by uměli projekty spravovat, a to nejen v ústeckém inovačním centru, ale také například na úrovni měst.
„Je spousta měst v Ústeckém kraji, která nedokážou napsat vůbec nic, přestože by mohla díky penězům z EU svůj rozpočet multiplikovat,“ posteskl si Mata.
Stáhněte si přílohu v PDF
Jednou z otázek, kterou se debatující zabývali, bylo také, jak měřit kvalitu výsledků ve výzkumu. „Jeden z indikátorů, který se na inovačních projektech hodnotí, je vznik patentu. Ovšem do toho vstupuje spousta dalších věcí. Například otázka ochoty dát svůj objev do patentového řízení, kde může nápad uniknout,“ podotkl Kobza.
Podle Libora Krause je možné nastavit prostředí tak, že úspěšnost vědecké instituce se bude měřit pomocí financí.
„To znamená, jaké finance zpětně do té organizace přitečou za uplatnění jejích výsledků. A je úplně jedno, jestli se uplatní formou licence, prodejem patentu nebo třeba založením start‑upu, který se pak prodá a půjde svou vlastní cestou,“ dal příklady Kraus. Ovšem musí podle něj začít více komunikovat akademici se zástupci podniků. Poukázal také na to, že se za evropské peníze postavila centra pro transfer technologií za miliardy korun, ale dnes příliš poznatků do praxe netransferují.
Radek Kobza předeslal, že nyní se již nebudou z evropských peněz financovat drahá centra, ale peníze půjdou do vybavení a do lidí.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Čerpání evropských dotací.
