Existuje globální inovační závod? Kdo jej vyhrává? A v jaké pozici je Česko? „Není to žádná soutěž. Například inovace, které nám pomohly překonat pandemii, tedy vakcíny, jsou produkty, díky nimž vyhrál celý svět. Jestliže se nám podaří řešit nebo zmírnit klimatické změny, pak to bude také něco, z čeho mohou těžit všichni na planetě,“ říká v rozhovoru Martin Kern, ředitelem Evropského inovačního a technologického institutu, tedy největší evropské inovační sítě fungující od roku 2008.
Co je cílem Evropského inovačního a technologického institutu?
EIT, tedy Evropský informační a technologický institut se zaměřuje na podporu inovačních kapacit členských států Evropské unie při řešení velkých společenských a globálních výzev. Vytváříme inovační komunity, které se právě teď soustředí na devět tematických oblastí: změna klimatu, zdraví, potraviny, udržitelná energie, suroviny, digitalizace, městská mobilita, výroba a kulturní dědictví. Máme tedy specializované programy, jejichž cílem je pomoci firmám a začínajícím podnikům růst a uspět. Rozvíjíme také inovační projekty ve spolupráci s výzkumnými, podnikatelskými a vzdělávacími organizacemi, abychom měli více inovací, protože věříme, že velké společenské výzvy lze vyřešit pouze s pomocí inovací, s novými řešeními, které budou uvedeny na trh. A to je tradičně něco, co by Evropa mohla dělat lépe.
Pokud jde o inovace, často se z Evropy díváme na USA nebo Čínu. Kdo podle vás vyhrává globální inovační závod?
Pokud jde o řešení velkých globálních výzev, není to žádná soutěž. Například inovace, které nám pomohly překonat pandemii, tedy vakcíny, jsou produkty, díky nimž vyhrál celý svět. Jestliže se nám podaří řešit nebo zmírnit klimatické změny, pak z toho mohou také těžit všichni.
Zmínila jste Čínu, USA a Evropu, pokud jde o inovační kapacitu. Myslím, že to není něco, co by se dalo zobecnit, určitě ne v Evropě, ale ani v USA a Číně. V Evropě je naším posláním posilovat inovační kapacity prostřednictvím našich celoevropských ekosystémů, skutečně pozvednout inovační kapacitu v celé Evropě, a to jak v těch oblastech, kde je již velmi vysoká, tak i v jiných, kde je prostor ji dohnat a zlepšit. A v tom jsme byli poměrně úspěšní, protože na trh bylo i díky naší práci uvedeno více než 1600 inovativních produktových služeb. Podpořili jsme tisíce společností a některé z nich jsou velmi úspěšné. Jsou z nich jednorožci (firmy, které nejsou na burze, ale jejichž hodnota přesahuje miliardu dolarů – pozn. red.), kteří ve velkém měřítku vytvářejí pracovní místa, ale také mají velmi velký dopad na společenské výzvy. Takže bych to neviděl jen jako soutěž nebo závod, ale jako něco, z čeho mají prospěch všichni.
Můžete jmenovat nějaké konkrétní projekty nebo firmy, kterým se podařilo takto uspět a které podpořilo EIT?
Určitě. Dobrým výchozím bodem jsou zmínění jednorožci, tedy společnosti, jejichž tržní hodnota přesahuje miliardu dolarů. Příkladem je švédská společnost Northvolt, kterou EIT podpořilo ve velmi rané fázi, kdy to byla jen myšlenka inženýrů, kteří se vrátili z USA, z Tesly, aby ve velkém měřítku vybudovali zelené baterie v Evropě. Podpora EIT v počáteční fázi byla pro ně klíčová, pomohla jim růst a následně se začít rozšiřovat. A nejde jen o peníze, ale také o komunitu, protože na začátku je obtížné najít investory, klienty či talentované lidi, což může být pro růst společnosti rozhodující. Jmenovat bych mohl také společnost Sword Health, která pomáhá vyvíjet digitální řešení pro zdravotnictví. Pocházejí z Portugalska, což obvykle není typické místo, odkud přicházejí inovace, takže nás to velmi těší.
Myslíte si, že Evropská unie dostatečně podporuje inovace?
Především bych řekl, že v posledních letech došlo k obrovskému pokroku, pokud jde o důraz kladený na podporu inovací na úrovni Evropské unie. Máme vůbec největší program pro výzkum a inovace v podobě programu Horizont Evropa, který se v období 2021–2027 blíží 100 miliardám eur a je také celosvětově uznávaný. Také byla přijata další opatření, jako například loňský Evropský inovační program, v němž se Evropská komise zavázala k tomu, že bude inovace dále podporovat. Pro inovace se v Evropě dělá stále více. Ale samozřejmě stále existují nějaké bariéry a vždycky je co zlepšit.
K programu Horizont Evropa se dnes nicméně připojují nebo přidružují i významné mimoevropské země, například Kanada, Nový Zéland a další o to projevují zájem. Evropa tak může představovat vzor.
Pro nás je velmi důležité, že s našimi programy můžeme oslovit všechny členské státy a nezaměřovat se jen na ty oblasti, kde již existuje velmi vysoká inovační kapacita a které tradičně přinášejí nejvíce inovací. Můžeme se zaměřovat i na regiony a pracovat na snižování rozdílů, které v Evropě stále existují, můžeme pomáhat tím, že propojíme země a jejich podniky i další subjekty s naším inovačním ekosystémem.
Ve kterých zemích Evropské unie jsou inovační kapacity vyšší? Ve kterých nižší?
Evropská komise vypracovává Evropský inovační žebříček, který kategorizuje země a dělí je na ty s větší inovační kapacitou, ale také na ty skromnější. Na tyto země s menší inovační kapacitou se náš regionální inovační program specificky zaměřuje. Takže firmy, univerzity, výzkumné organizace a další subjekty z těchto zemí se samozřejmě mohou účastnit všech aktivit, máme specifické pobídky, specifické programy i centra v těchto zemích. Mnohé z nich jsou ve středovýchodní Evropě, v jižní Evropě.
Je v této skromné skupině i Česko?
Ano.
Pokud jde o financování, zmínil jste jako významný zdroj financování program Horizont Evropa. Existují také ale evropské kohezní fondy – je mezi nimi nějaká synergie?
Kohezní fondy EU jsou samozřejmě velmi důležitým zdrojem financování pro členské státy, a to i v oblasti investic do inovačních kapacit. Tyto fondy jsou často zvláště významné pro země se skromnější inovační kapacitou. Takže se snažíme o tyto synergie, ale opět by se dalo dělat i více. V ideálním případě můžou investice do infrastruktury pocházet z kohezních fondů, zatímco budování kapacit podpoříme my v rámci EIT. Jelikož je naším úkolem skutečně pokrýt celou Evropu, velmi podporujeme a také diskutujeme se správními orgány členských států o tom, jak nejlépe vytvořit synergie a pomoci regionům například se specializací na konkrétní oblasti.
Stáhněte si přílohu v PDF
Jaké jsou podle vás hlavní překážky inovací v Evropě a jak je řešit?
Nemáme dostatek kvalifikované pracovní síly, kvalifikovaných lidí, kteří by nové technologie proměnili v inovace. Potřebujeme mít nejprve dovednosti, lidé musí rozumět technologiím, které pak mohou využít pro tzv. deep tech inovace (deep tech jsou společnosti založené na pokročilém vědeckém výzkumu a technologiích – pozn. red.). Spolupracujeme na tom s univerzitami, ale také s dalšími poskytovateli odborné přípravy, zejména v rámci iniciativy Deep Tech Talent, kde jsme si stanovili opravdu ambiciózní cíl – do tří let připravit jeden milion talentů v tomto odvětví. Iniciativa vedla k nesmírně pozitivní odezvě. Přihlásila se nám stovka firem, vzdělávacích institucí a dalších subjektů s tím, že vytvoří nebo rozšíří vzdělávací kurzy a budou spolupracovat.
Jakým dalším problémům evropští inovátoři čelí?
Evropa je stále poměrně roztříštěná, máme různé země s různými pravidly. Nabízíme proto celoevropská partnerství, která mohou pracovat napříč hranicemi. Jsme ve všech členských státech, můžeme proto rychle nabídnout prvotní kontakt a propojit například danou firmu s investory v jiné zemi. Pokud by tedy chtěl nějaký český start‑up vstoupit na trh mimo Česko nebo pokud hledá partnery či klienty mimo svou zemi, máme inovační komunity, které mohou pomoci velmi rychle navázat takový typ spojení. Díky tomu se nám daří překážky, které v Evropě vzhledem k naší rozmanitosti máme, překonávat. Samozřejmě v oblasti inovací jde často do značné míry o rychlost. A čím více překážek odstraníme, tím rychlejší proces inovací bude.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Čerpání evropských dotací.
