Česko i letos zůstává v evropském žebříčku European Innovation Scoreboard mezi průměrnými státy, přitom právě do výzkumu a inovací mají v následujících letech směřovat miliardy korun z balíčků evropských dotací. Mohou tyto finance něco změnit? A jaké projekty vlastně zaplatí?
Žebříček, který hodnotí výkon výzkumu a inovací v unijních zemích, je ale třeba brát spíše orientačně, jak upozorňuje Michal Pazour, vedoucí oddělení strategických studií Technologického centra Praha, který se věnuje výzkumné a inovační politice. „K žebříčkům a komplexním kompozitním indikátorům jsem obecně skeptický. Ony sice něco indikují, ale je to vždy slepenec několika dílčích indikátorů. Poskytují nám jen základní orientaci,“ vysvětluje Pazour.
Česko si tentokrát v rámci European Innovation Scoreboard polepšilo o dvě příčky a posunulo se oproti roku 2021 ze 17. na 15. místo. Mezi silné stránky tuzemska patří třeba inovace produktů a výroby. Naopak slabou stránkou je míra lidí s vysokoškolským vzděláním, podávání patentů nebo vládní podpora pro výzkum a vývoj v podnicích.
Praha inovačním lídrem
Druhý žebříček v oblasti inovací, Regional Innovation Scoreboard, se zase zaměřuje i na dílčí regiony. Podle jeho výsledků je na tom v rámci Česka nejlépe Praha, která se řadí mezi inovační lídry. V této kategorii je ale zcela osamocena. Většina republiky totiž spadá do průměrné kategorie. Z té vyčnívají Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, které se řadí mezi silné inovátory. Karlovarský a Ústecký kraj jsou pak teprve inovátory v začátcích.
Zmíněné propasti mezi jednotlivými regiony mají už dlouhé roky pomoci vyrovnávat evropské dotace. Jde o peníze, za které se staví nové cesty, opravují fasády nebo nakupuje vybavení do škol. Na různých místech na ně upozorňují plakety s vlajkou Evropské unie. Právě tyto zdroje mohou ale přispět i k rozvoji inovací – typicky skrze podporu vědy a výzkumu nebo modernizaci výroby ve firmách. „Podpora výzkumu a inovací z politiky soudržnosti je důležitým nástrojem pro rozvoj výzkumných a inovačních kapacit v Česku,“ zdůrazňuje Pazour.
Dvě obálky pro podporu inovací
Česko má v současném dotačním období k dispozici ze strukturálních fondů zhruba 514 miliard korun. Do oblasti inovací poputují peníze zejména prostřednictvím dvou obálek – operačních programů. Prvním z nich je operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) a druhým je operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).
V OP JAK je více než 62 miliard korun, v OP TAK více než 72 miliard korun. Obě tyto obálky ale slouží k financování pestré škály projektů, nejen inovací. Těch se totiž týkají specifické výzvy. V OP JAK jde například o podporu spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou nebo o podporu výzkumu při vědeckých institucích či jejich rozvoje co do lidského kapitálu. V OP TAK jde zase o peníze na vylepšení výrobních procesů nebo samotných produktů, na zaplacení poradců či registraci patentů.
Podle Pazoura je ale nešťastné, že je podpora rozdělena mezi dva programy. „Vede to k do značné míry umělému oddělování podpory veřejného výzkumu a výzkumu v podnicích. Snahou by ale mělo být naopak provazovat veřejný výzkum s tím podnikovým a posilovat mezisektorovou spolupráci,“ upozorňuje Michal Pazour z Technologického centra Praha.
Zda to tak bude i do budoucna, je zatím podle ministerstva pro místní rozvoj těžké předvídat. Diskuse o tom, jak budou fungovat fondy v příštím dotačním období, po roce 2028, se teprve rozbíhají.
„Jak vysoko bude podpora inovací na žebříčku českých priorit, zatím usuzovat nelze. Představa o nastavení podpory z evropských fondů, aby z ní Česko vytěžilo maximum, se ještě vyvíjí,“ vysvětluje mluvčí resortu Veronika Hešíková.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu to však není vyloučeno. „Ke konsolidaci operačních programů by jednou mělo dojít, a to například po vzoru Národního plánu obnovy, který je de facto jedním velkým operačním programem financujícím jak železnice, energetiku, tak výzkum a vývoj,“ uvádějí zástupci ministerstva.
Do čeho investovat?
Aby Česko dotace využilo co nejlépe, mělo by je podle Michala Pazoura směřovat zejména na posílení inovačního prostředí a jeho finanční soběstačnost. „Dostupnost prostředků z fondů podle mě dostatečně necílí na transformaci výzkumného a inovačního prostředí v ČR – ve veřejném výzkumu i v podnikovém sektoru – tak, abychom byli schopni v budoucnu realizovat kvalitní výzkum a inovace i bez prostředků z kohezních fondů. Aby investované peníze negenerovaly jen další požadavky na finanční zdroje v budoucnu, například na údržbu a provoz vybudovaných výzkumných zařízení,“ zdůrazňuje Pazour. Snahou by podle něj tedy měla být podpora systémových změn. „Například v oblasti řízení výzkumných organizací, rozvoje magisterských a doktorských programů, přístupu k otevřené vědě, mezisektorové a mezinárodní spolupráce. V podnicích je pak účelné investovat především do systémových věcí, jako jsou investice do digitální a energetické transformace podniků. Vytvoření těchto podmínek s pomocí evropských dotací umožní firmám efektivně inovovat a posilovat svoji konkurenční výhodu,“ dodává Pazour.
Místo starého pivovaru start‑upy
Podle Pazoura je příkladem dobrého využití dotací podpora výzkumných infrastruktur. Jde o špičková výzkumná zařízení, která sídlí napříč Evropou a odehrává se v nich přelomový výzkum. S jejich přispěním vznikly například některé vakcíny proti covidu‑19.
Infrastruktury v Česku v současné době financuje právě i OP JAK. Pro období 2023–2026 schválila vláda veřejnou podporu 43 projektů velkých výzkumných infrastruktur. Na českém území z nich najdeme například CzechNanoLab, která poskytuje otevřený přístup k vybavení a službám v oblasti nanotechnologií, nebo školní reaktor při Českém vysokém učení technickém v Praze, který slouží jako experimentální zařízení pro výuku jaderného inženýrství i k výzkumu.
Jde však nejen o vědu, ale také o rozvoj inovací ve sféře byznysu. Evropské peníze směřují například i do automatizace a digitalizace soukromých firem či vylepšení jejich výrobků a produktů. Některé projekty, které podpořil Operační program Podnikaní a inovace pro konkurenceschopnost, tedy předchůdce OP TAK, nyní sklízí úspěchy. Třeba technologický park TechTower v Plzni, který nabízí zázemí pro start‑upy, se letos dostal do finále v celoevropské soutěži dotačních projektů. V soutěži Podnikatelský projekt roku 2023 pak uspěl za mimořádný společenský přínos projekt společnosti Xeno Cell, která vyvinula unikátní diagnostické metody pro detekci nádorových buněk.
Stáhněte si přílohu v PDF
Jak? Nejen TAK
Při financování je ale důležité ptát se nejen na to, co financovat, ale také na to, jak to financovat. Podle Michala Pazoura z Technologického centra Praha by Česko nemělo kromě dotací ze strukturálních fondů zapomínat také na jiné zdroje, které má k dispozici. Takovou obálkou je třeba Horizont Evropa. Jde ale o program, kde Česko nemá peníze jisté a nerozdělují je ministerstva. Pod taktovkou je má přímo Evropská komise a o prostředky se musí hlásit vědci v Bruselu, kde čelí konkurenci týmů z celé Evropy. Může se tak stát, že i dobré projekty se k financování neprobojují. V takovém případě mohou opět pomoci zmíněné fondy.
„Velmi žádoucí je maximálně využívat synergie mezi evropskými a národními prostředky. Zde narážím především na intenzivnější využívání tzv. pečetí excelence, kdy úspěšně hodnocené, ale nefinancované projekty v evropských programech budou bez dodatečné administrativní zátěže podpořeny z národních prostředků nebo z prostředků politiky soudržnosti,“ dodává Pazour.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Čerpání evropských dotací.
