Nová erupce na Islandu přišla po týdnech zemětřesení. Evakuovaným banka odložila splátky půjček na domy

Sopečná erupce na jihozápadě Islandu začala v pondělí po desáté hodině večer. Podle místních úřadů je erupce výrazně větší než minulé případy v této vulkanicky aktivní oblasti. Vidět byla i z hlavního města Reykjavíku, které se nachází 40 kilometrů od místa výbuchu. Erupci předcházely týdny zemětřesení. Islandské ministerstvo civilní ochrany a krizového řízení vyhlásilo stav ohrožení. Město Grindavík, které se nachází velmi blízko sopky, je evakuované. Ze svých domovů muselo odejít už na začátku listopadu, kdy přišla první silná zemětřesení, více než 3000 lidí.

„Na začátku (erupce) byly pozorovány velké lávové fontány a intenzivní seizmicita,“ píše na webu Islandská meteorologická stanice. Lávové fontány dosahovaly výšky až 150 metrů. Délka trhliny, ze které láva vytéká, se odhaduje na čtyři kilometry a dál roste.

Jednou z místních evakuovaných obyvatel je i Sólveig Jónsdottirová. Svůj domov musela opustit, stejně jako zbytek obyvatel Grindavíku, už 10. listopadu.

„Posledních pár týdnů jsme měli možnost jít domů během dne, ale ne zůstat přes noc. Nyní do města nikdo nesmí, všechny silnice do Grindavíku jsou uzavřené,“ řekla HN Islanďanka.

První tři týdny zůstala s rodinou u přátel v oblasti hlavního města Reykjavíku. Pak se přesunuli na venkov na starou farmu poblíž města Fludir, kde mohou být až do jara. „Bydlení jsme si museli najít sami, ale vláda nám dává podporu na nájem.“ „Našim klientům z Grindavíku rušíme na tři měsíce úroky a indexaci u hypoték na bydlení a nabízíme šestiměsíční odklad splátek u hypoték na bydlení. Tím ulehčíme lidem z Grindavíku, kteří se potýkají s velkou nejistotou ohledně příjmů, bydlení a svého majetku,“ uvádí navíc na svém webu islandská banka Landsbankinn.

Obavy o majetek Jónsdottirová má, ale směr proudící lávy jí dává naději: „Teče spíše na sever, což je pro nás dobré, ale pokud by se začala stahovat na jih, Grindavík by mohl být v nebezpečí.“

Na sociálních sítích a v médiích se začalo šířit, že místo, kde erupce vypukla, je nejhorším možným. Podle vulkanologa Petra Brože ale v této oblasti nebylo moc dobrých možností. Z pohledu bezprostředního nebezpečí se láva začala rozlévat vhodnějším směrem. První dávka magmatu, která se dostala na povrch, zamířila do míst, kde se nenachází ani město, ani geotermální elektrárna. „Trhlina se z té počáteční o délce několika set metrů vlastně postupně zvětšovala, ale směrem na sever. Což je oblast, kde je lepší, že k tomu dochází, protože tam je neobydlená pustina.“ Kdyby se trhlina začala rozšiřovat směrem na jih, je to podle Brože větší problém. 

Jak se bude sopečné dění na Islandu vyvíjet, zatím není jasné. „Samozřejmě nikdo neví, co se stane v blízké budoucnosti. Může dojít k tomu, že se lávový proud někde trošku zahradí, převýší se, zvládne překonat malinkatý kopeček a vydá se na jih,“ říká Brož.

Město Grindavík láva zatím nijak nepoškodila. „Bezprostřední nebezpečí pro Grindavík od večera do teď nehrozí, ale může se to strašně rychle změnit,“ říká vulkanolog.

Lávová povodeň. Na Islandu roste val, v minulosti se nasazovaly proti sopkám krumpáče i bomby

1. 12. 2023 ▪ 5 min. čtení

Erupce se odehrává v téměř totožném místě, kde proběhla už kdysi dávno. „Před několika staletími došlo k sopečné erupci a pak se láva vydala směrem do místa, kde je dnes město Grindavík,“ vypráví vulkanolog.

Geotermální elektrárnu, která je poblíž a patří ke kritické infrastruktuře ostrova, protože zásobuje elektřinou a teplem na 20 tisíc islandských domácností, nyní odděluje od samotného místa erupce dvojice kopců. „Vyjma nich je tam postavený val, který Islanďané v posledních několika týdnech horečně budovali. Má výšku několik metrů. Měl by být ještě vyšší, ale teď, když začala erupce, to nestihli dokončit,“ vysvětluje Brož. Val by měl lávový proud potenciálně dokázat odklonit, takže by nemuselo dojít k zaplavení elektrárny lávou.

Islanďané podle Brože budou dělat všechno pro to, aby město Grindavík ubránili. Připomíná to příběh z ostrova Heimaey ze 70. let 20. století, kde Islanďané chladili čelo lávového proudu hasicími stříkačkami ve snaze uchránit přístav. „Krásně to ukazuje, že se Islanďané pohybující se lávy nebojí a určitě budou dělat všechno pro to, aby město, nebo aspoň jeho části, co nejvíc ochránili.“