Nová klimatická hrozba pod ledem: tání ledovců probouzí vulkány. Proč je to nebezpečné?

Mezi známé důsledky globálního oteplování patří mimo jiné stoupání hladiny moře, dramatické změny počasí nebo tání ledovců. Výzkumný tým z amerického Wisconsinu ale nově přišel s dalším. Tání ledovců má totiž významný vliv také na sílu vulkanických erupcí.

Ledová vrstva na Antarktidě pokrývá větší oblast, než jsou Spojené státy americké a Mexiko dohromady. Pod ní se nachází více než sto sopek, uspaných tlakem ledu, který na nich leží. Když ale ledovec odtaje a uvolní tak sevření, vyhrne se magma na povrch. 

„Když se ledovce začnou zmenšovat a ustupovat, uvolní se tlak v zemském plášti – a to může spustit explozi,“ vysvětluje podle amerického magazínu Fast Company výzkumník Pablo Moreno-Yaeger z University of Wisconsin-Madison. 

Například tuzemský vulkanolog Vladislav Rapprich navíc upozorňuje, že erupce pak může být ještě mnohem silnější než u sopek, které se nacházejí jinde než pod ledovci: „Reakce horkého magmatu s vodou vytavenou z ledovce zvyšuje explozivitu. Je to způsobeno tím, jak se voda prudce mění v páru.“ 

Jev už dříve zaznamenali vědci z Islandu, nový výzkum wisconsinských vědců provedený v chilských Andách ale přináší nové detaily a souvislosti. Podle Rappricha může odtávání ledu navíc zvýšit produkci magmatu, nebo dokonce i způsobit jeho vznik. 

„O kolik přesně produkce magmatu vzroste, není známo, ale jeden výpočet udává nárůst asi o 10 procent,“ říká islandský vulkanolog Páll Einarsson.

Středomoří v epicentru klimatické krize. Voda se nebezpečně ohřívá, dopad to má na organismy v moři i na počasí na souši

9. 7. 2025 ▪ 4 min. čtení

Klimatické změny živené spalováním fosilních paliv už teď způsobují, že antarktický led taje šestkrát rychleji než v 90. letech, jak uvádí americký magazín Fast Company. Vulkány ale mohou mít schopnost ovzduší paradoxně zchladit: „Oxid siřičitý vytváří po reakci s vodou kapénky kyseliny sírové, které podobně jako jemný prach dokážou efektivně zastínit sluneční paprsky a způsobit tak ochlazení,“ vysvětluje Rapprich. V atmosféře podle něj tyto kapénky neboli aerosoly nevydrží déle než 10 let. Sopečná aktivita tak může vyvolat krátkodobé ochlazení nebo urychlit nástup doby ledové.

Na druhou stranu existují také sopky, které svou erupcí chrlí do atmosféry oxid uhličitý, čímž přispívají k produkci skleníkových plynů. 

„Vysoká teplota způsobuje tání ledovců, což vyvolává erupce a erupce způsobují ještě další zvyšování teploty a s tím i tání ledovců,“ podotýká Moreno-Yaeger s tím, že situace tak směřuje k zacyklení. Podle Rappricha se také může stát, že když vulkán zasype rozsáhlou sněhovou nebo ledovou plochu černým popelem, začne se povrch na slunci více ohřívat a dojde k oteplení celé oblasti.

Dopady vyššího výskytu vulkanických erupcí se Evropy dotýkají hlavně v oblasti letecké dopravy. Podle Rappricha mohou silnější exploze způsobit i krátkodobý vliv na zemědělství nebo dovoz importovaných komodit, jako je třeba kakao. „Čím dále od Evropy, tím silnější ta erupce musí být, abychom nějaký dopad vůbec pocítili. Většinu erupcí, ke kterým na světě dojde, v Evropě ani nezaregistrujeme,“ říká Rapprich.

Jednou z nových oblastí, kde se vulkány pod odtávajícími ledovci probudily, je jihoamerické Chile. Jejich výskyt byl potvrzen nebo dále hrozí nejen na Antarktidě, ale i v Severní Americe, Rusku a na Novém Zélandě.