Čtrnáct lidí zabil a dalších 25 zranil ozbrojený útočník ve čtvrtek odpoledne na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Podle informací, které nepřímo při první tiskové konferenci večer potvrdil Martin Vondrášek, je pachatelem nejhorší masové vraždy v historii Česka čtyřiadvacetiletý student David K. Policie navíc pracuje i s verzí, že je pachatelem vraždy muže a kojence v Klánovickém lese.

Pokud jde o počet obětí, jde o největší masakr civilistů mimo válečnou zónu v Evropě od teroristického útoku v Paříži v listopadu 2015, kdy zahynulo 130 lidí. Naposledy střelci zabíjeli civilisty letos v květnu ve dvou na sobě nezávislých případech v Srbsku.

Policejní prezident na večerním brífinku řekl, že v budově fakulty byl obrovský arzenál zbraní a střeliva. „Nebýt rychlého zákroku policie, obětí by bylo násobně více,“ uvedl Vondrášek. Střelec měl podle něj několik zbraní a velké množství střeliva.

Policie se začala o Davida K. zajímat už během dne, kdy začala vyšetřovat vraždu jeho otce, který byl nalezen v rodinném domě v Hostouni u Kladna. Policisté proto vyrazili na přednášku, kterou měl muž navštívit od dvou odpoledne v budově fakulty v Celetné ulici. On ale o několik desítek minut později začal střílet v hlavní budově fakulty na Palachově náměstí.

Po střelbě spáchal sebevraždu a podle vyjádření policejního prezidenta byla poranění takového charakteru, že nebylo možné potvrdit jeho totožnost a bylo nutné použít další metody k jejímu ověření.

Zároveň policejní experti začali odpoledne zkoumat účet na sociální síti Telegram, který byl založený na stejné jméno 9. prosince a poslední příspěvek měl 19. prosince. Jeho autor v něm psal o rostoucí touze zabíjet a odvolal se na dva nedávné masakry civilistů v Rusku. Večer už účet nebyl veřejně dostupný. „Pracujeme s informací, že šlo o účet pachatele,“ připustil i policejní prezident Martin Vondrášek.

Informace o masakru začala využívat ruská vládní propaganda, která střelce označila za Ukrajince a začala tuto dezinformaci šířit na sociálních sítích. „Tohle musím popřít. Jde o promyšlený útok ruské propagandy,“ zdůraznil ministr vnitra Vít Rakušan na druhém večerním brífinku.

Policejní prezident Vondrášek pak uvedl, že vážně pracují s verzí, že střelec je také pachatelem dvojnásobné vraždy v Klánovickém v lese z minulého týdne. Nechtěl ale sdělit více podrobností.

Policisté plánovali, že budou v budově fakulty vyšetřovat celou noc na pátek. „Bude to trvat mnoho hodin,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jedno je podle něj jisté od začátku: čin není spojen s mezinárodním terorismem. To potvrdil večer i premiér Petr Fiala (ODS). Velení policie povolalo k výslechu svědků posily kriminalistů z celého Česka. Půjde nejspíš o jedno z největších vyšetřování v historii české policie.

Nebude to nic jednoduchého. Jde o rekordně velký počet obětí, zároveň celou situaci komplikuje fakt, že střelec měl povolení na držení několika zbraní a podle některých zpráv mohl nastražit i výbušniny. „Pro nás je to nepopsaný list,“ řekl o střelci policejní prezident.

O vyšetřování se zajímal i prezident Petr Pavel a vláda k němu svolala na večer zvláštní zasedání. Premiér Petr Fiala se kvůli tomu vrátil z cesty po Olomoucku.

Masovou střelbu zaznamenala všechna velká světová média a do Česka zamířily kondolence vrcholových představitelů evropských zemí, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nebo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Jsem hluboce otřesen zprávou o tragických událostech v Praze,“ napsal ukrajinský prezident na síti X. „Vyjadřuji upřímnou soustrast rodinám obětí a přeji zraněným brzké uzdravení.“ Lítost nad tragédií v Praze vyjádřil i Bílý dům nebo kanadský premiér Justin Trudeau.

Zabarikádováni v kabinetu

Studenti, učitelé a další pracovníci filozofické fakulty prožili chvíle naprosté hrůzy. „Myslím, že tam měl malorážku a samopal. Když začal střílet, právě jsem čekal na přednášku. Začal tam být rozruch, tak jsem se šel podívat ke schodišti, co se tam děje. Běželi po něm lidi, slyšel jsem střelbu, tak jsem utíkal pryč. Prostě jsem tak nějak instinktivně běžel co nejdál,“ popsal HN student Ondřej Šulc, který byl v době tragického útoku pár metrů od střelce. 

Šulc líčí, jak zhruba s dvacítkou spolužáků ležel zabarikádovaný v kabinetu. „Leželi jsme tam jeden vedle druhého. Byli jsme tam nějakých 20 až 30 minut. Nemůžu to říct úplně přesně. Slyšeli jsme střelbu zvenku i zevnitř,“ říká Šulc s tím, že v prvních momentech si myslel, že jde o recesi. „V kabinetu jsem pochopil, že to je skutečná věc,“ dodává student.

Policie během večerních hodin prozkoumávala celou budovu filozofické fakulty. Postupně také určovala identitu zavražděných obětí a zřídila krizovou linku pro veřejnost. Záchranáři mezitím rozváželi zraněné do pražských nemocnic.

Filozofická fakulta je jednou ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy od jejího založení v roce 1348. Sídlo má právě v budově na Palachově náměstí. Ve více než 200 programech tam studuje přes 7000 studentů, které vyučuje 700 pedagogů. „Sedíme všichni na krizovém štábu, vyjádření bude dávat vedení univerzity. S ohledem na oběti nebudeme nic komentovat, nezlobte se. Sami ještě nemáme žádné informace,“ řekla HN děkanka filozofické fakulty Eva Lehečková.

Pravděpodobný střelec David K. studoval moderní historii a jeho bakalářská práce týkající se historie Haliče v 19. století získala letos v dubnu jednu z cen udělovanou Polským institutem. Z hlediska policie byl podle vyjádření policejního prezidenta „nepopsaný list“. 

Experti na terorismus v této souvislosti zdůrazňují, že prevence v podobných případech osamělých střelců útočících na „měkké cíle“, jak odborníci označují právě taková místa, kde je větší počet lidí, jako jsou právě školy, je v podstatě nemožná, a podobným útokům nelze nikdy zcela zabránit.

Tragická událost na filozofické fakultě nepochybně v Česku rozvíří novou diskusi o vlastnictví střelných zbraní. Vláda letos v květnu poslala do sněmovny návrh novely zákona o zbraních a střelivu, která by měla zjednodušit strukturu zbrojních oprávnění a legálním držitelům ulehčit papírování. Samotné podmínky pro získání zbrojního průkazu se nemění. Novela je nyní v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení. Závěrečného hlasování by se měla dočkat po 13. lednu příštího roku, takže lze kolem toho čekat bouřlivou diskusi mezi poslanci.

Zbrojní průkaz mělo v České republice loni 314 039 lidí, což je o 5049 více než v roce 2021. Počet nahlášených zbraní stoupl o 53 281 na 989 348. Zájem o zbraně v posledních letech roste. V roce 2020 vlastnilo zbrojní průkaz 307 372 obyvatel České republiky. Registrovaných zbraní bylo 900 087.

S přispěním Michaely Ryšavé

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.