Kvalita společenství se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o nejslabší, nejzranitelnější, nejzraněnější, nejnešťastnější. Jinak řečeno, podle toho, jakou míru solidarity dokáže nabídnout lidem postiženým osudovou ranou. Čím je míra solidarity větší, tím je společenství lidštější, tím lépe drží pohromadě.
A nutno říci, že česká společnost z testu solidarity nevychází vůbec špatně. Do sbírek na pomoc obětem a pozůstalým po střelbě na pražské filozofické fakultě a v Klánovickém lese poslali Češi a Moravané už přes 60 milionů korun. Peníze jsou samozřejmě jenom peníze, nikdy nemohou vyvážit ani fyzickou bolest obětí, ani vnitřní bolest pozůstalých. Přesto jsou, vedle slovní účasti a piety, důkazem, že Česko není, jak se často tvrdí, jen zemí privatismu, ve které přebývají bytosti, jež víceméně nezúčastněně sledují jedna druhou. V podstatných momentech je naše země naopak společenstvím, kde jeden s druhým prožívá jeho bolest a snaží se mu, dle možností, tíhu bolesti a ztráty ulehčit.
Co se dočtete dál
- Co vlastně říká způsob, jakým se Česko vyrovnalo s erupcí zla z 22. prosince, o nás i o naší zemi?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
