Hromadná střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023 se stala zlomovým momentem pro českou společnost a vyvolala rozsáhlou odbornou i veřejnou debatu o bezpečnosti ve školách a o úrovni naší připravenosti na podobné krizové události. V období dvou let od útoku přistoupil český stát spolu s vysokými školami, územními samosprávami a bezpečnostními institucemi k řadě reformních opatření zaměřených na posílení prevence a zkvalitnění reakce na mimořádné události.
V rámci svého akademického výzkumu jsem provedl rozsáhlé srovnání mezi státy Evropské unie a Spojenými státy americkými, se specifickým zaměřením na hromadné střelby a pokusy o ně. Ve střední a východní Evropě tyto incidenty v průměru vedly k 5,3 úmrtím a 4,3 zraněním na jeden případ, což je výrazně méně než ve Spojených státech, kde hromadné střelby vykazují průměrně 8,3 úmrtí a 14,4 zranění. Průměrný věk pachatelů se v obou kontextech pohyboval mezi 33 a 35 lety a drtivou většinu tvořili muži. Duševní onemocnění bylo identifikováno ve 43 % případů ve Spojených státech, zatímco ve střední a východní Evropě pouze ve 29 % případů.
Co se dočtete dál
- Jaké jsou statistiky obětí a zraněných v EU a v USA.
- Co říká výzkum o pachatelích ve střední a východní Evropě.
- Která konkrétní reformní opatření zavedla ČR po prosinci 2023.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
