Spekulovat, jak by útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dopadl, kdyby byli lidé v budově a okolí včas varováni, už dnes nemá smysl. Otázka, proč varováni nebyli, ale smysl má. Systém, který rozesílá upozornění před možnými hrozbami, totiž po Česku od poloviny roku 2022 vyžaduje Evropská unie. A přestože diskutující na sociální síti X v posledních dnech rozvířili téma, že tento mechanismus dosud nefunguje, ministerstvo vnitra ho spustilo už skoro před pěti lety.

Běžně ho využívá v případě dopravních nehod nebo povodní, do praxe se dostal hlavně v dobách covidu. Nasazen však může být v jakékoli mimořádné situaci, včetně kriminálních činů. Také v případě tragické události, která si nakonec vyžádala 14 obětí a 25 zraněných a stala se nejhorší masovou střelbou v moderních dějinách samostatného Česka, státní složky rozeslání zprávy zvažovaly.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč policie nerozeslala varovnou zprávu o střelbě.
  • V čem jsou slabiny systému, který lidi běžně upozorní na závažnou dopravní nehodu nebo živelnou pohromu.
  • Může se to do budoucna změnit.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.