Jmenuje se Boris Naděždin a chce kandidovat na ruského prezidenta. Ve středu odevzdal komisi potřebný počet podpisů.
V zahraničí se o něm píše jako o liberálovi, sám se považuje za vlastence a třeba Krym by ponechal Rusku. Postavil se ale proti pokračování války na Ukrajině a kritizuje kremelského hegemona Vladimira Putina, což mu vysloužilo sympatie opozičně naladěných Rusů. Experti nejsou zajedno, zda jde v jeho případě o projev odvahy, či službu režimu, který tak bude moci označovat volby za svobodné.
„Připravuji se na řízení země. Ne, nezbláznil jsem se,“ tvrdí Naděždin v rozhovoru zveřejněném na serveru Meduza. Politik, kterému bude v dubnu 61 let, v interview také slíbil, že „prvním dekretem propustí politické vězně“. Včetně aktivisty Alexeje Navalného: toho považuje za „silného muže, který si zvolil velice riskantní cestu“.
Největší díl popularity mezi nespokojenci s nynějším Kremlem mu patrně přinesly proklamace, podle kterých byla ruská agrese proti Ukrajině fatální chybou a Putin vede zemi ke katastrofě. „Vlastně nechápu, proč jsem ještě nebyl zatčen,“ uvedl Naděždin pro stanici CNN.
Ruské prezidentské volby budou letos poprvé třídenní a proběhnou mezi 15. a 17. březnem. Málokdo pochybuje o tom, že post obhájí stávající lídr, který si tak zajistí úřad do roku 2030. V roce 2020 Rusko přijalo změnu ústavy, která Putinovi umožňuje prezidentství až do roku 2036. V roce 2030 by se ale dožil 78 let a je otázka, zda mu dovolí vládnout zdravotní stav. Nadcházející volby každopádně nebudou svobodné ani rovné, nemluvě o machinacích s hlasy, ke kterým docházelo i v předchozích hlasováních. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov už také opět vyhlásil, že se jeho šéf tradičně nebude účastnit předvolebních debat.
Co se kandidatury Naděždina týče, komise má počínaje 31. lednem deset dní na rozhodnutí, zda ho do voleb zaregistruje. Putin už má několik protikandidátů ze státem tolerovaných prokremelských stran, které ho nemohou a ani nechtějí ohrozit.
Ruské novinářce a kandidátce Jekatěrině Duncovové loni komise kandidaturu zablokovala s tím, že prý v předložených dokumentech udělala příliš chyb. Čtyřicetiletou žurnalistku navíc úřady zastrašovaly mimo jiné tím, že ji předvolaly k výslechu v souvislosti s postoji k ruské agresi vůči Ukrajině. Také Duncovová totiž kandidovala s programem zastavení války na Ukrajině či propuštění politických vězňů.
Pokud tedy bude Naděždin k volbám připuštěn, znamená to, že pro Kreml nepředstavuje nebezpečí. Možný kandidát hojně navštěvuje diskuse pečlivě organizované státní televizí, a jak pro stanici DW připomíná Nikolaj Petrov z Institutu pro mezinárodní a bezpečnostní politiku (SWP), pragmatický Naděždin se nikdy nevyhýbal spolupráci s Kremlem, pokud to sloužilo jeho zájmům. Ruský politolog Dmitrij Oreškin pro stejnou stanici dodává, že Naděždin může být Kremlu užitečný jako údajný důkaz demokratičnosti voleb. Oba experti se shodli, že šanci vyhrát volby nemá, na čemž nic nemění fakt, že jeho kandidaturu podpořila řada ruských opozičníků. „Je to prostě jediný kandidát, který se nějakým způsobem vymezil vůči válce,“ dodává k tomu výzkumník Petrov, který v té době věděl, že výše zmíněná Duncovová do voleb nesmí.
Sám Naděždin, někdejší souputník zavražděného opozičníka Borise Němcova, pro server Meduza uvedl, že se spíš než za liberála považuje za vlastence. „Upřímně si přeji, aby Rusko bylo skvělé. Ale ne tak, jak to vnímá Putin, tedy ve střílení raket. Chci, aby Rusko bylo svobodné, mírumilovné a atraktivní,“ konstatuje. K postihům LGBT komunity dodává, že by v případě zvolení byl pro „represivní zákony“ včetně těch, které se této skupiny dotýkají. Co se Ukrajiny týče, Krym by Ukrajině nevrátil proto, že by takový čin mohl být vykládaný jako slabost. Pro Ruskem okupovaný východ Ukrajiny navrhuje nová referenda, která by rozhodla o tom, kam jeho obyvatelé opravdu chtějí patřit. Ta, která již proběhla, považuje mezinárodní společenství za hrubě zmanipulovaná, a tedy neplatná.
