Domácí úkoly kvalitu výuky nezachrání

Možné zrušení domácích úkolů – například po vzoru Polska – na domácí půdě vždy rozpoutá peklo. Na jedné straně jsou jejich příznivci, kteří tvrdí, že bez nich děti a poté celé obyvatelstvo zhloupnou, český průmysl zkolabuje a nikdo nebude nic umět. Na druhé straně jsou ti, kteří tvrdí, že domácí úkoly výrazně přispívají k nerovnosti mezi dětmi (a posléze i dospělými), protože ty z rodin, jejichž rodiče vzdělání nepovažují za důležité, je přes veškerou snahu pořádně dělat nemohou. Nemají se totiž koho zeptat a často ani nemají prostor, kde by je vůbec mohly dělat. Zrušení domácích úkolů (nejlépe spolu s větším procvičováním látky ve škole) by tak zlepšilo vzdělávání a zajistilo rovnost mezi dětmi.

Do jisté míry mají pravdu obě strany. Přesto platí, že domácí úkoly nejsou samospasitelné a že nakonec je nutné ocenit přístup ministerstva školství, které dlouhodobě rozhodnutí o jejich zachování nechává na ředitelích škol. A obecně prosazuje, aby domácí úkoly dávaly nějaký smysl.

Dětem vzdělaných rodičů (kteří jsou také v průměru lépe materiálně zajištěné) nezajistí znalosti sezení nad domácími úkoly. Důležitější je to, že chodí do kroužků všeho druhu, mají domácí lektory na výuku jazyků, matematiky atd., rodiče (nebo chůvy) jim čtou, vodí je do muzeí, divadel, společně provozují zajímavé sporty, cestují s nimi a vodí je do společnosti, kde je „normální“, že člověk ví to či ono. Což dává životu jiný rozměr a bez ohledu na úroveň inteligence tento typ života do dítěte „nacpe“ znalosti i bez leckdy nesmyslných úkolů.

Investice do vzdělání

Chudé regiony nemusí mít nutně horší školy. Mapa ukazuje, kde mají děti lepší šance

31. 1. 2024 ▪ 10 min. čtení

Dětem, které měly tu smůlu a narodily se rodičům, kteří nad vzdělání staví nový telefon koupený na splátky, musí pomoci někdo zvenčí. Pokud takové štěstí mají, mohou odmaturovat, vystudovat vysokou školu a uspět v podstatě v jakékoliv oblasti lidské činnosti. A je jedno, jestli to bude inspirativní osoba, nebo třeba osvícený ředitel školy či primátor města, který prosadí kombinaci opatření, mezi která patří třeba i doučovací kroužky.

Doučovat a pomáhat s úkoly by ostatně mohly i „tety“ v družinách, kde to většinou „nejde“. Jenže ani rodiče nemají aprobaci učitele a není důvod, aby domácí úkoly dělaly děti po příchodu z družiny, kroužku, po večeři, když padají únavou jak ony, tak i jejich rodiče.

České školství placené z daní všech je dlouhodobě vychýlené v podpoře dětí ze vzdělaných rodin. Lepší přístup k domácím úkolům by mohl být dobrým začátkem změny.