Britové testují první mužskou antikoncepční pilulku bez hormonů. Slibují skoro stoprocentní účinnost

Užívání pilulek proti nechtěnému početí dítěte vždy bylo a zatím stále je věcí žen. Některé z nich se přitom musí smířit s nepříjemnými vedlejšími účinky jako výkyvy nálad, bolesti hlavy nebo přibírání na váze. To by se ale už brzy mohlo zásadně změnit. Britští vědci totiž pracují na vůbec první antikoncepční pilulce pro muže. Výraznou výhodou oproti té pro ženy je, že není hormonální. Měla by tedy mít mnohem menší rizika i vedlejší účinky. Firma, která mužskou pilulku vyvíjí, u ní zároveň garantuje skoro stoprocentní účinnost.

Na mužské pilulce proti početí pracuje britská farmaceutická společnost YourChoice Therapeutics. Základem medikamentu je látka YCT-529, která zjednodušeně řečeno blokuje přístup spermií k vitaminu A. Právě tím brání jejich další tvorbě ve varlatech. Postup to přitom není nový, poprvé byl objeven už ve 30. letech 20. století.

Preklinická fáze testování mužské pilulky na myších má podle společnosti slibné výsledky, ukazuje 99procentní účinnost a hlavně nulové vedlejší účinky. Zároveň by měla být bezpečná, a navíc s plnou možností návratu do „normálu“.

Myším byl podáván YCT-529 během čtyř týdnů a dramaticky se snížil počet jejich spermií. Znovu plodit mláďata myši mohly zhruba pět týdnů poté, co jim výzkumníci látku přestali podávat. Aktuálně běží v Británii první klinická fáze testování na lidech a měla by skončit letos červnu.

Pokud by byl výzkum i na lidech úspěšný, mohlo by tak ubýt žen, které trápí vedlejší účinky ženské hormonální antikoncepce. Kromě zmíněné nadváhy nebo výkyvů nálad mezi ně patří i problémy se srdcem nebo cévami. Negativní vliv v době užívání pilulek ostatně potvrzují i průběžné výsledky zkoumání týmu vědců z brněnské Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Moderní medicína

O založení rodiny uvažujte ve dvaceti. Kolem neplodnosti panuje řada mýtů, varují kliniky

29. 11. 2023 ▪ 7 min. čtení

Konkrétně podle výzkumu ženské pilulky zmenšují šířku cév a ovlivňují i krevní tlak.  Zda by se podobné problémy mohly objevit i u mužské pilulky, zatím ale podle týmu jasné není. „Vzhledem k jejímu naprosto odlišnému mechanismu účinku si nedovolujeme odvozovat její potenciální nežádoucí účinky na rozdíl od těch, které se vyskytují u ženské hormonální antikoncepce,“ uvedla za celý tým pro HN jedna z autorek brněnského výzkumu Xenie Budínská.

Brněnští vědci ale zatím nedokážou posoudit, jak bude mužská pilulka lidským tělem přijímána, a to i vzhledem k tomu, že informace jsou dostupné teprve ze zvířecích experimentů. K předepisování pilulek – ať už ženských, nebo v budoucnu i mužských – je každopádně podle nich potřeba přistupovat obezřetně a hlavně individuálně. Je nutné zjistit anamnézu, genetickou zátěž a aktuální stav příjemce antikoncepce a teprve potom s ohledem na získané informace předepsat vhodný antikoncepční přípravek. 

Z dostupných informací se ale podle výzkumníků dá usuzovat, že se jedná o lék s velkým socioekonomickým potenciálem. Mohou o tom svědčit například i poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky z loňského roku, podle kterých v Česku spotřeba antikoncepčních pilulek mezi ženami klesá. V posledních letech je využívají asi tři ženy z deseti. Předepisovat si je nechává zhruba polovina žen oproti době před patnácti lety.