O založení rodiny uvažujte ve dvaceti. Kolem neplodnosti panuje řada mýtů, varují kliniky

Od narození prvního „dítěte ze zkumavky“ uplynulo 45 let, během kterých pomohla asistovaná reprodukce na svět více než dvanácti milionům dalších dětí. Možnosti medicíny za tu dobu výrazně postoupily, přesto problémům se založením rodiny stále čelí každý šestý člověk. Na specializované kliniky se navíc obracejí ženy ve stále vyšším věku, což účinnou pomoc komplikuje. Obor čelí také zkresleným informacím o plodnosti a chybějícímu systému prevence, varují lékaři.

„Za minulý rok se podle registru reprodukčního zdraví narodilo za pomoci specializovaných klinik pět procent českých dětí. Problém s neplodností v tuzemsku ale stále stoupá. Hlavně kvůli trendu odkládání těhotenství,“ říká šéf největší české reprodukční kliniky Reprofit Pavel Otevřel. S tím souhlasí i vedoucí lékařka kliniky IVF CUBE Hana Višňová. „Nejde o to, že by bylo více neplodných lidí, ale klesá úspěšnost léčby neplodnosti. Zakládání rodiny řeší lidé pozdě,“ vysvětluje.

Lékaři prohlásí pár za neplodný po roce neúspěšného snažení o dítě. Podle dat Světové zdravotnické organizace si takovou diagnózu během života vyslechne přibližně 17,5 procenta dospělé populace. Jde tedy o každého šestého člověka, muže i ženu.

Odsouvání rodičovství na stále pozdější dobu potvrzuje i Český statistický úřad. Upozorňuje na zvyšující se věk prvorodiček. Ten v loňském roce překročil hranici třiceti let. „Lidé si často myslí, že plodnost mají pod kontrolou, pokud žijí zdravě a cvičí. Ženy též podléhají mylné představě, že antikoncepce či metoda social freezing (odebrání a zmrazení vajíček – pozn. red.) jsou spolehlivými způsoby, jak odložit těhotenství na pozdější věk, aby se mohly věnovat kariéře. Když se potom pro založení rodiny rozhodnou, bývají zaskočené,“ upozorňuje Višňová.

Muži dnes mají v ejakulátu průměrně o 60 procent spermií méně než jejich otcové. Nemluvě o tom, že s narůstajícím věkem se postupně snižuje kvalita spermatu.

Kvalita vajíček ženy se totiž s přibývajícím věkem snižuje, stejně jako šance na otěhotnění. Nejplodnější období končí ve věku pětatřiceti let. Nejzdravější vajíčka pak mají pacientky kolem pětadvacátého roku života. „Ženy se rodí se zhruba půlmilionem vajíček a od puberty se jejich číslo jen snižuje. Kolem padesáti let pak žena vajíčka nemá a přichází menopauza,“ popisuje Višňová.

Jedním z nejpoužívanějších a nejefektivnějších způsobů léčby neplodnosti je metoda in vitro fertilizace, zkráceně IVF, od které je odvozená známá fráze „dítě ze zkumavky“. Žádná zkumavka ale roli v procesu, který umožňuje splynutí vajíčka se spermií mimo tělo, nehraje. Ke spojení buněk dochází za pomoci laboranta ve skleněné nebo plastové nádobce. Vzniklá embrya jsou potom několik dní uchovávána mimo tělo ženy. Nejlepší z nich pak lékař přenese do její dělohy.

Při výběru embrya, které má nejvyšší šanci na uchycení v těle matky, Otevřelovi a jeho týmu pomáhá umělá inteligence. Kvalitu buňky počítač rozpozná ze snímků z kultivačního inkubátoru, přístroje, ve kterém lékaři uchovávají oplozená vajíčka v prvních pěti až šesti dnech vývoje. Jeho součástí je i kamera, která embrya pravidelně snímá. „Program nic nevymýšlí, ale pomáhá embryologům s analyzováním dat. Dopad umělé inteligence na obor se bude v budoucnosti zvyšovat. Firmy zaměřené na její vývoj již nabízí komplexní řešení AI, ať už jde o sledování provozu v laboratoři, teploty našich pracoven, hodnocení spermií nebo komunikaci s budoucími rodiči,“ vysvětluje Otevřel.

Umělá inteligence, kterou laboranti v Reprofitu využívají, má v paměti množství snímků embryí, ze kterých se v minulosti děti narodily. Srovnáním hledá klíčové body odlišující zdravou buňku od té, jejíž šance na uchycení v těle matky je nižší. „Každá klinika už AI používá. A ta, co ne, je pozadu,“ hodnotí využití nástroje Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti v rámci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Mladí musí myslet na prevenci

Pomoci v boji s neplodností může zmiňovaná metoda social freezing, která ženám umožňuje mít dítě z vlastního vajíčka i po čtyřicítce. Podle oslovených lékařů je často efektivní, pacientka ale musí vyhledat pomoc včas. „Když použijeme vajíčko, které si zájemkyně nechala zamrazit ve dvaceti letech, má i ve čtyřiceti stejnou šanci na otěhotnění. Všechna ostatní rizika, jako jsou vysoký tlak, obezita nebo cukrovka, dnes už umíme zvládnout,“ říká k problematice Machač. Podle Višňové to však tak jednoznačné není. „Ačkoli se může ženám prostřednictvím IVF ve starším věku podařit otěhotnět, mají stále vyšší riziko komplikací. Nemusí to dopadnout dobře,“ varuje.

Podle Machače je běžné, že páry začnou rodinný život řešit pozdě. „Mnohem častěji metodu zmražení využívají ženy starší pětatřiceti let. To už nemá smysl,“ popisuje a dodává, že dosud se žádné zemi nepodařilo mladé ženy ke zmražení vajíček efektivně motivovat. Problém může být i v ceně metody. Dnes si zájemkyně za proceduru zaplatí zhruba 35 tisíc korun. „Doufáme, že v budoucnosti pomohou s platbou pojišťovny,“ podotýká lékař.

Motivaci by pro mladé Čechy mohl představovat i bezplatný online test plodnosti, který letos v létě spustil Nadační fond ProPlodnost. Po vyplnění jednoduchého formuláře mohou zájemci získat základní představu o svém reprodukčním zdraví a rizicích, která ho ohrožují. Mezi ty nejčastější u žen patří věk, hormonální poruchy, záněty, pohlavní nemoci nebo například endometrióza.

U mužů pak kromě stáří plodnost negativně ovlivňuje zejména teplota. „Když chlap každý den sedí na kole a zahřívá si varlata, genetický materiál to poškodí,“ vysvětluje Machač. Podle Otevřela má na tvorbu semene vliv i životní prostředí. „Není vhodné vystavovat se elektromagnetickému záření, například nošením mobilu v kapse nebo pokládáním notebooku na klín. Obojí může spermie přehřát. Riziko představují i produkty, které jsou vyráběné z termopapíru, jenž obsahuje látku zvanou bisfenol A,“ doplňuje Otevřel. Může jít o jízdenky do MHD, látku, která poškozuje spermie, lze podle expertů ale najít také najít v lahvích balené vody nebo v příborech.

Genderová nerovnost i v léčbě neplodnosti

Dotazník fondu ProPlodnost během čtyř měsíců vyplnilo více než dva tisíce lidí, převážně ve věku 20 až 39 let. „Zájem i zpětná vazba od zapojených potvrdily, že lidé mají o plodnosti nedostatek informací. Nemluvě o chybějící prevenci, kterou si ženy často mylně zaměňují s prohlídkou u gynekologa. U mužů dokonce absentuje úplně,“ varuje Višňová.

Moderní medicína

Stáhněte si přílohu v PDF

Preventivní prohlídka u žen zahrnuje krevní test a ultrazvukové vyšetření, u mužů pak lékaři zkoumají množství a stav spermií. „Muži dnes mají v ejakulátu průměrně o 60 procent spermií méně než jejich otcové. Nemluvě o tom, že s narůstajícím věkem se postupně snižuje kvalita spermatu a stoupá pravděpodobnost výskytu různých mutací a poškození DNA. Počet přicházejících na preventivní spermiogram ale stále klesá,“ říká primář urologického oddělení v Příbrami Pavel Hanek.

V současné době už se neplodnost nedá považovat pouze za ženský problém. Statistiky ukazují, že ve čtyřiceti procentech případů je problém s početím na straně ženy, stejné procento diagnóz neplodnosti reprezentují muži. Navzdory tomu pojišťovny hradí asistovanou reprodukci pouze na rodné číslo ženy, a to i v případě, že je neplodný její partner. Po vyčerpání pokusů musí pacientka hradit terapii z vlastní kapsy. Cena jednoho pokusu pak může podle Otevřela vyjít od sedmdesáti do sta tisíc korun.

„Přestože podle zákona mohou o asistovanou reprodukci žádat společně pouze muž a žena představující neplodný pár, fakticky léčba spočívá v provedení umělého oplodnění ženě, a tedy nedává věcně příliš smysl hradit tuto léčbu mužům,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podle Višňové je ale zvláštní, že muž v budoucnu může absolvovat další cykly hrazené pojišťovnou s případnou novou partnerkou, která dříve léčbu neabsolvovala. Bývalá partnerka neplodného muže už tuto možnost nemá.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.