Střet dvou pohledů na budoucnost novogotického zámku v jihomoravském Bzenci vyústil před necelými třemi lety v obecní referendum. Jedna strana, včetně někdejšího vedení města, upřednostňovala prodej zchátralého objektu do rukou soukromého investora, ta druhá, aby kulturní památka zůstala v rukou samosprávy. A právě k tomuto řešení se občané valnou většinou nakonec přiklonili.
Současné vedení města proto chystá její postupnou rekonstrukci, která by mohla odstartovat už v příštím roce.
V areálu, který se skládá celkem z pěti budov, původně plánovalo stavět sousední Zámecké Vinařství Bzenec. To zde chtělo mimo jiné zřídit interaktivní muzeum vinařství s multifunkčním sálem. Z plánů ale z výše uvedených důvodů sešlo. „Zámecký areál je obrovskou hodnotou našeho města a patří jeho občanům. Myslím si proto, že je povinností samosprávy o něj pečovat a předat ho dalším generacím, jakkoliv se to může zdát náročné,“ myslí si starosta Erik Ebringer.
Kdo si hraje... Jejich fotografie vdechly architektuře život. Teď expandují do Evropy
Ten jako jeden z členů spolku „Obnova bzeneckého zámku“, který vyhlášení referenda inicioval, do úřadu nastoupil v únoru 2022 – poté co jeho předchůdce v reakci na výsledky hlasování rezignoval. Pod novým vedením radnice začala podnikat kroky, které by měly vést k naplnění objektu zázemím pro občany. „Základním mottem je, že by měl být zámek co nejvíce otevřený Bzenčanům a návštěvníkům Bzence,“ říká Ebringer s tím, že už před referendem si proto iniciativa nechala zpracovat několik ukázkových funkcí zámku i ekonomickou rozvahu.
Město proto začalo oslovovat architektonická studia, která by se této výzvy zhostila. „Při výběru architektů pro naše město se snažím hledat šikovné lokální tvůrce. Vzhledem ke specifické původní substanci stavby i navrhované náplni jsem však v tomto případě hledal více obšírně. Hledali jsme kvalitní, akademicky uznávaná, avšak nevšední a neokoukaná mladší studia, o kterých jsem měl pocit, že by si s tímto zadáním i s námi mohla rozumět – mezi nimi například Ječmen nebo KOGAA,“ upřesňuje.
V této konkurenci se nakonec prosadil pražský ateliér Emil. Právě on navrhl podobu první etapy postupné rekonstrukce areálu. Jde o objekt takzvané zámecké lisovny, ve které by mělo v dohledné době vzniknout nové infocentrum, společenský sál, ale také malá kavárna s vinotékou.
„Rádi bychom využili výšky sálu k přirozenému provětrávání interiéru nebo vytvořili vnější stínění v souladu se stylem, ve kterém je budova postavena. Celkově by se objektu měla vrátit noblesa, kterou měl zkraje své existence, a zároveň by uvnitř mělo vzniknout příjemné mikroklima,“ přibližují architekti, kteří už mají dokončenou architektonickou studii. A před dokončením je i dokumentace, která bude sloužit k získání stavebního povolení.
Kdy se začne stavět, se má mimo jiné odvíjet od výsledku aktuální žádosti o dotaci. „Pokud by byl výsledek uspokojivý a zastupitelstvo by tak rozhodlo pustit se do práce, mohli bychom začít už příští rok,“ upřesňuje Ebringer, který sám dříve působil jako architekt. „Náš obor není velký, přesto se pro vyloučení pochybností snažím oslovovat kolegy a kolegyně, které osobně neznám. Na radě jsme poté vítězný ateliér vybrali již čistě na základě nejnižší nabídky,“ podotýká s tím, že dalších etap rekonstrukce by se podle plánu měla zhostit jiná architektonická studia, a to podle individuálního zadání a daného zámeckého objektu či prostranství.
Jaký bude osud dalších čtyř z celkem pěti budov zámku, které by podle plánu měly být opraveny po etapách, ale není zatím zcela rozhodnuto. „Slíbili jsme, že veřejnost bude mít možnost se k jejich náplni dále vyjadřovat,“ říká třicetiletý starosta. Podle něj se nabízí využití pro potřeby radnice, která zatím sídlí v předimenzovaném a technicky nevyhovujícím komplexu. Ostatně takový byl i plán v roce 2002, kdy město areál koupilo. A podobně se uvažuje také nad umístěním knihovny s muzeem. „Pro pokrytí provozních nákladů se nabízí část zámku ponechat k pronájmu pro kancelář, coworking nebo třeba ordinaci. Občanskou vybavenost, jako je radnice nebo knihovna, ale budeme dotovat v každém objektu v majetku města.“
Jedním z argumentů původního vedení Bzence proti tomu, aby objekt zůstal v rukou města s ročním rozpočtem přesahujícím sto milionů korun, byla ekonomická náročnost oprav. Ebringer ale vidí řešení právě v etapizaci projektu. „Na investice je v rozpočtu vyhrazena částka až 30 milionů korun na rok,“ přibližuje s tím, že by náklady spojené s rekonstrukcí neměly výrazně ohrozit další záměry a jiné opravy. „Budeme opravovat postupně za pomoci etapizace a snad i dotačních prostředků. Ty ještě v minulých letech byly štědré, stále však příležitosti jsou. Spousta obcí zvolila se svými památkami podobný postup, některé velmi zdárné příklady najdeme i v našem regionu,“ podotýká Ebringer.
Město aktuálně dokončilo stavebnětechnickou stabilizaci všech pěti objektů. Hlavní budova má nové stropy, ztužené klenby a opravený vstupní portál s novým žulovým povrchem terasy. „V těchto dnech navíc stavíme lešení na sanaci její čelní fasády včetně výměny oken,“ doplňuje Ebringer. Město také čeká na výsledek dotace na řešení kanalizace a hospodaření s dešťovou vodou. Mimoto je v přípravě také projekt dětské skupiny v jednom z menších objektů nebo veřejné toalety. A pracuje se i na krajinářské studii revitalizace zámeckého parku s nádvořím. Celkové náklady na rekonstrukci zámeckého areálu by podle odhadů měly vyjít zhruba na čtvrt miliardy korun.
