Problémy domácí politiky čím dál víc ovlivňují vztah Evropanů vůči bojující Ukrajině. Nejvíc je to nyní vidět v Polsku, kde protestující zemědělci blokovali hraniční přechody a brzdili provoz i na hlavních tazích v zemi. A příští týden vyrazí i s traktory na hlavní město, Varšavu.
Polsko čekají za měsíc a půl místní volby a za další dva měsíce volby do Evropského parlamentu. To je jeden z důvodů, proč polská policie dostala pokyn být vůči protestům i blokádě tolerantní a proč se k nim nevyjadřuje premiér Donald Tusk, který jednání i veřejná vyjádření nechává na ministrech a jejich náměstcích.
Místní volby mají ukázat, jak moc oslabila nyní opoziční konzervativní strana Právo a spravedlnost. Tuskova vládní koalice nechce případným tvrdším zásahem proti rolníkům zavdat žádnou příčinu k tomu, aby svoji pozici oslabila. U Poláků totiž roste pocit, že už dali Ukrajině, co mohli – vojensky i hospodářsky –, a nyní na to doplácejí.
Z Kyjeva zaznívají i poměrně ostrá vyjádření ukrajinských vládních představitelů včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, kteří vyzývají Poláky, aby protestující zemědělce zkrotili. Ty, kteří na hraničním přechodu Medyka vysypali z vagonů obilí určené pro německý trh, pak Ukrajinci nazvali sabotéry a žádali jejich potrestání. Jenže až do června bude Polsko ve volební kampani, a nelze tudíž tvrdší postup polské vlády čekat.
Polští rolníci, kterým vadí levná ukrajinská konkurence, na niž se nevztahují často přísné normy EU, na hranicích v různé míře a různě často protestovali už od března 2022. Tedy i za předchozí vlády Práva a spravedlnosti. Vyčítali polským politikům, že nechrání polský trh.
„Rusové jsou jako sarančata.“ Co teď bolí Ukrajinu a jak se naučit žít s válkou
„Protestující rolníci mají podporu šedesáti až sedmdesáti procent obyvatel. Pro vládu to tedy není politicky jednoduché,“ říká sociolog Marcin Duma z agentury IBRiS. „Protože protestují i proti Zelené dohodě Evropské unie, nelze z toho ale dělat jednoznačný závěr, že je to celé namířené jen proti Ukrajincům.“
Podle Dumy se jen po dvou letech od vypuknutí ruské invaze a masivní polské pomoci bojujícímu sousedovi projevilo to, že velká část Poláků potřebuje opět vidět, že polské zájmy jsou na prvním místě. „Pomoc Ukrajině se nemá dít na účet polských zájmů,“ překládá Duma vzkaz, který přinášejí protesty.
Podpora Ukrajincům v Polsku klesá, což ale podle Dumy neznamená, že by Poláci chtěli podporovat Putina a Rusko. Naprostou výjimkou byl v tomto ohledu transparent, který se objevil na jednom z demonstrujících traktorů: „Putine, udělej pořádek s Ukrajinou, Bruselem a naší vládou“. U toho byla vlajka Sovětského svazu. Policie, která transparent zabavila, autora vyšetřuje na základě paragrafu, podle něhož hrozí propagátorovi totalitního režimu až dvouleté vězení.
I když se díky úspěchům ukrajinské armády při vytlačování ruského loďstva z Černého moře podařilo vytvořit lodní vývozní koridor pro ukrajinské zboží, dlouhodobá blokáda hranic poškozuje ukrajinský obchod. Přestože se v polovině ledna podařilo blokádu omezit, polsko-ukrajinské přechody pro nákladní dopravu fungovaly podle kyjevského ekonomického think-tanku IERPC jen na třicet až šedesát procent své kapacity.
Čekací doba kamionů se podle listu Dziennik Gazeta Prawna prodloužila na třináct dní až dva měsíce a polské dopravní firmy už odmítají zakázky směřující na Ukrajinu. Ukrajinská konkurence vytlačila polské firmy i díky tomu, že její řidiči mají zhruba poloviční platy oproti polským kolegům a jsou ochotni snášet drsné podmínky čekání – chybí toalety, sprchy i možnost si nakoupit potraviny. Cena kamionové dopravy na Ukrajinu se tak podle polských firem zdvojnásobila.
Dramaticky vypadající situace v Polsku je odrazem proměny názorů na válku na Ukrajině v celé Evropě. Nový průzkum think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) ve dvanácti zemích EU ukázal, že Evropané jsou rozdělení v názoru na to, jak válka na Ukrajině skončí, a že roste pesimismus ohledně jejího výsledku. Jen deset procent Evropanů věří v ukrajinské vítězství. V případě Polska věří v ukrajinské vítězství 17 procent obyvatel.
S tím, jak se ale vyhrocují protesty, roste odpor Poláků vůči Ukrajincům. Zatímco podle stejného průzkumu považuje Ukrajince za hrozbu v průměru 23 procent Evropanů, tak tento pocit má čtyřicet procent Poláků, což je nejvíc z dvanácti zemí, kde se průzkum konal. Česko v průzkumu ECFR zahrnuto nebylo.
Méně Ukrajinců už také vidí v Polácích „přátelskou zemi“, jak ukázal ve středu zveřejněný průzkum ukrajinské organizace Sociological Group Rating. V červnu loňského roku vidělo Polsko přátelsky 94 procent Ukrajinců, nyní už je to 79 procent.
Polsko v prvním roce války přijalo zhruba milion a půl ukrajinských uprchlíků. Už před válkou se odhadovalo, že v Polsku žije zhruba milion Ukrajinců. Podle nedávného průzkumu agentury CBOS Ukrajinci oceňují, že v Polsku je lepší kvalita života. Zároveň sami cítí, že vlna solidarity s nimi dávno opadla. Poláci jim dávají za vinu celkový růst životních nákladů a zhoršení atmosféry ve společnosti vlivem zpráv v médiích o krizi kolem dovozu potravin či protestech dopravců na hranicích.
V průzkumu Ukrajinci žijící v Polsku tvrdí, že čím dál víc Polákům vadí už jen to, že mluví na veřejnosti ukrajinsky či rusky a že Poláci o Ukrajině málo vědí obecně a dívají se na Ukrajince pohrdavě jako na „lidi z Východu“.
