Do vedoucích pozic míří ženy čím dál častěji, muži se zase více zapojují v domácnosti. Pro někoho naprosto běžná záležitost, pro druhého krize mužství. Je to skutečně tak? Iva Šmídová, která působí na Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně, se zabývá muži a mužstvím už desítky let. „Někteří muži si myslí, že krizi mají, ale to není v historii nic nového,“ popisuje v rozhovoru HN.
Dočetla jsem se o dvou vlnách krize mužství – první byla v polovině 17. století a potom na přelomu 19. a 20. století. Takže dnešek by se dal nazvat jako třetí vlna?
Určitě těch vln bylo víc. Vždy to souvisí s proměnou ve společnosti a s posunem vnímání ženské nebo mužské role. Pro někoho ta proměna znamená ohrožení, pro někoho zase pozitivní výzvu a příležitost. Záleží, jestli převládá ve společnosti zrovna konzervativnější, nebo progresivistické křídlo. Tohle kyvadlo se kýve z jedné strany na druhou a záleží na tom, co převládá ve veřejné debatě.
Co se dočtete dál
- Jaké krize mužství byly v historii.
- Co je příčinou mužských krizí.
- Jaká je dnešní představa o muži.
- Brání se sílící antifeministická hnutí emancipaci žen?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.