Je dnes těžší být mužem než ženou a nadělal feminismus víc škody než užitku? Jak ukázal nový britský průzkum, mladá generace překvapivě na podobné otázky k rovnoprávnosti odpovídá „ano“ častěji než „boomeři“. A podobně je na tom část generace Z a mileniálů i v Česku. Má to několik důvodů.

Průzkum, který vypracovala agentura Ipsos pro britskou univerzitu King’s College London, ukazuje, že každý čtvrtý mladý Brit si myslí, že má horší postavení než opačné pohlaví. Celkem 16 procent mužů ve věku 16 až 29 let (kam patří část generace Z a mileniálů) si pak myslí, že feminismus společnosti spíše uškodil, než prospěl. Je to o tři procentní body více než u mužů starších 60 let. U mladých žen je to devět procent.

„Jedná se o nový a neobvyklý generační vzorec,“ uvedl profesor Bobby Duffy z politického institutu na zmíněné škole. „Obvykle to bývá tak, že mladší generace jsou s nově vznikajícími společenskými normami trvale spokojenější, protože s nimi vyrůstaly jako s přirozenou součástí svého života.“ 

Expertka na mužství Iva Šmídová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně za tím vidí několik příčin. Jednou je, že pro mladé jsou výdobytky feminismu už samozřejmou součástí jejich života. A už neumí zohlednit míru nerovnosti, která tu dřív byla.

Druhou rovinu vidí Šmídová v tom, že je mladá generace v posledních desetiletích i v Česku vystavována „antigenderovým a antifeministickým myšlenkám, které na sociálních sítích kvetou neuvěřitelným způsobem“.

Podle průzkumu má pětina mužů ve věku 16 až 29 let příznivý pohled na kontroverzního influencera Andrewa Tatea. Ten na sociální síti X, kde ho sleduje 8,7 milionu lidí, pózuje často s rychlými auty, zbraněmi nebo doutníky. A sdílí i mizogynní příspěvky.

Ve videích například říká, že ženy patří do domácnosti, nemohou řídit a jsou majetkem mužů. Myslí si také, že oběti znásilnění musí za své útoky nést odpovědnost, nebo mluví o bití a škrcení žen. Sám Tate čelí v Rumunsku obvinění ze znásilnění, obchodování s lidmi a vytvoření zločinecké skupiny s cílem sexuálního vykořisťování žen. Což on popírá.

„Umí promlouvat jazykem, který neprohlédnou mladí kluci, kteří mají sklon k tomu věřit a líbí se jim způsob, jak jim tyto mizogynistické, sexistické, nefeministické věci jsou prezentované. Ale rozhodně bych netvrdila, že to je teď nějaký dominantní proud anebo jediný proud,“ vysvětluje Šmídová, čím Tate oslovuje mladé muže. Podle ní taková mužská hnutí nebo skupiny nejsou novinkou, provázejí feminismus už od jeho vzniku.

A proč si někteří mladí muži myslí, že to mají těžší než ženy? Ačkoliv platí, že muži mají ve společnosti větší moc a mají více zdrojů k jejímu uplatňování, neznamená to podle Šmídové, že se to pozitivně odráží do každého mužského života. 

„Tlak na muže, aby uspěli ve svých doménách, je silný a neznamená, že to je lehké. A zároveň pokud teď ještě na ně tlačí určitá část společnosti, aby se vzdali některých svých nároků, tak to samozřejmě bolí a není to jednoduché. Podle mě je úplně O. K., když si muži přiznají, že to ve svém životě nemají jednoduché,“ říká Šmídová.

Zmiňuje ale také pozitivní trendy, které lze u mladých českých mužů pozorovat. A to třeba větší zapojení do péče o děti nebo třeba iniciativy, jako je Genderman, které v Česku naopak prosazují feministické chování. Tyto trendy odpovídají i samotnému výzkumu, z něhož vychází, že britská veřejnost stále většinově stojí za tím, že feminismus společnosti spíše prospěl, než uškodil. A u mladých mužů většina také stále převažuje.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.