Oklamaní Indové. Do Ruska šli za klidnou prací v týlu, skončili ale se zbraní na frontě

Přicházejí z Blízkého východu, postsovětských republik, Afriky, Evropy či Kuby, nyní ale také z Indie a Nepálu. Teď bojují v ruské armádě na Ukrajině. A to i přesto, že někteří měli kremelskou agresi podporovat pouze běžnou prací v relativně bezpečném zázemí fronty. Jejich počet lze odhadnout zřejmě až na desítky tisíc a k zapojení do cizí války mají různé motivy, ať už ideologické, či ekonomické. Především Indové a Nepálci přicestovali kvůli penězům a slibu, že do přímého boje nepůjdou. V Rusku ale mnozí z nich vyfasovali zbraně a někteří se už dostali na frontu.

Do východní Evropy přijel ze severoindického svazového státu Uttarpradéš. Byl totiž nezaměstnaný a domníval se, že bude jen manuálně pracovat. Dostal se ale do ruských jednotek v Doněcké oblasti na východní Ukrajině, kde byl nasazen se zbraní v ruce. „V bojích jsem byl zraněn a posléze převezen do nemocnice, odkud se mi podařilo utéct,“ řekl nejmenovaný indický žoldák agentuře AFP, jejíž zprávu převzal a rozšířil web The Moscow Times.

Jeho čtyřiadvacetiletý krajan Šajch Muhammad Táhir měl více štěstí. „Jakmile nás přiměli cvičit se zbraní, uvědomil jsem si, že něco není v pořádku. A protože jsem ještě neodevzdal pas, koupil jsem si letenku a raději zmizel,“ sdělil reportérům.

Agentura AFP uvádí, že se jí podařilo dohledat hned několik Indů s různými osudy, vždy ale šlo o chudé mladé muže, kteří v Rusku hledali výdělek. Byli mezi nimi nejen nezaměstnaní, ale i bývalý farmář či kuchař. Reportéři také vyzpovídali překladatele, který pracuje v moskevském náborovém středisku ruské armády. On prý osobně odbavoval zhruba stovku krajanů, sám ale odhaduje, že počet zlákaných Indů bude mnohem vyšší. I proto, že podobné centrum nabírající cizince se nachází v každém větším ruském městě.

analýza

Macron a Scholz se hádají, v Moskvě bouchá šampaňské. Mají pravdu Němci, nebo Francouzi?

1. 3. 2024 ▪ 4 min. čtení

Podobný byznys rozjeli i verbíři v Nepálu, kde jsou ekonomické možnosti i životní úroveň nižší než v Indii. Stanice CNN uvádí, že přímo v ruské armádě slouží zřejmě až 15 tisíc obyvatel této himálajské republiky. Podle samotného Nepálu jich je ale nejvýše několik stovek. Každopádně 13 jeho občanů už v ruském žoldu padlo a čtyři Nepálci jsou pak nyní v ukrajinském zajetí. Vládnoucí nepálská komunistická strana (CPN-M) totiž po publicitě v tomto ohledu netouží zřejmě i proto, že řada nepálských vojáků ruské armády patřila k maoistickým povstalcům, kteří se do této strany transformovali.

Na ruské straně nyní bojují i blízkovýchodní nájemní vojáci, a to především ze spojenecké Sýrie, odkud jich přijela podle všeho nejméně tisícovka. Libye vyslání vojáků popřela, stejně jako libanonská radikální skupina Hizballáh. Za Kreml bojuje odhadem i stovka Kubánců. Se zbraní jsou ale na frontě k vidění také Afričané, z nichž někteří přišli předtím do Ruska jako studenti, další byli ve svých zemích zřejmě naverbovaní žoldnéři z Wagnerovy skupiny.

Hlavně na separatistickém východě Ukrajiny bojovaly už před agresí z roku 2022 desítky, možná nižší stovky cizinců s evropským pasem. Za Moskvu se hojně perou i Srbové, často veteráni balkánských válek, kteří obvykle přísahají na slovanskou i pravoslavnou náboženskou  vzájemnost – těch se podle listu The Guardian na bojišti pohybují zřejmě stovky. Našli se ale i dobrovolníci, kteří za Moskvu nasadili život prý čistě z ideových důvodů. Ze Španělska tak kupříkladu dorazili příslušníci krajní levice, z USA a Evropy pak extremisté pravicoví.